Everesta, s.r.o.

Syndikovat obsah Ekonomika - Aktuálně.cz
Aktuálně.cz - kompletní zpravodajství, zprávy z domova i ze světa
Aktualizace: 41 týdnů 2 dny zpět

Pohonné hmoty před létem zdražují. Cena nafty roste po čtyřech měsících

01.06.2023

V dalších dnech analytici očekávají další růst cen, zejména u benzinu. Rozdíl v průměrné ceně naturalu a dieselu, který v současnosti činí 5,61 koruny, je největší od loňského září. Tehdy ale byla dražší nafta, a to až o 5,73 Kč. Naopak benzin od začátku sledování v roce 2005 dosud nikdy nebyl proti naftě o tolik dražší, než je tomu nyní, vyplývá ze statistik CCS.

Nafta v Česku dosud zlevňovala od začátku letošního února, kdy se litr prodával za více než 37,70 koruny. Cena benzinu začala růst po šesti týdnech. Proti situaci před rokem jsou nyní ceny výrazně nižší. Litr Naturalu 95 tehdy v průměru stál o téměř deset korun víc, nafta byla na litru dražší o více než 15 korun.

Vývoj cen pohonných hmot podle analytika Purple Trading Petra Lajska odráží situaci na burze v Rotterdamu, kde nafta i benzin přerušily dlouhodobý trend zlevňování. Upozornil také na vliv oslabující koruny.

V následujícím týdnu očekávají analytici další růst cen paliv. "V nejbližším týdnu čekáme další mírné zvýšení cen benzinu o deset až 15 haléřů. U nafty očekáváme stagnaci cen," řekl analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak. V této souvislosti připomněl růst velkoobchodních marží u benzinu. Se zdražováním počítá i šéf společnost 4Trans Jaroslav Ton, podle něhož jde o tradiční jev během letních měsíců, kdy se zvyšuje poptávka. Ton zároveň upozornil na chystané zvýšení spotřební daně na naftu.

Podle analytika XTB Jiřího Tylečka by situaci na trhu s ropou a pohonnými hmotami mohla výrazně ovlivnit nedělní schůzka organizace OPEC+, kde se bude rozhodovat o úpravě těžebních limitů. "Pokud k žádné úpravě nedojde, mohli bychom se dočkat dalšího poklesu cen ropy a následně levnějších paliv v průběhu letních měsíců. Naopak snížení kvót by se s přibližně dvoutýdenním zpožděním projevilo růstem cen na čerpacích stanicích v Česku," řekl Tyleček.

Nejlevnější paliva nyní natankují řidiči v Jihočeském kraji, kde je litr benzinu v průměru za 36,27 Kč. Naftu tam prodávají průměrně za 30,33 Kč/l. Nejvíc motoristé nadále platí v Praze, kde litr benzinu stojí průměrně 37,77 koruny a nafty 32,96 Kč.

Průměrné ceny pohonných hmot v ČR k 31. květnu 2023 (v Kč/l):

Kraj Natural 95 Nafta ČR 36,67 31,06 Praha 37,77 32,96 Středočeský 36,92 31,59 Jihočeský 36,27 30,33 Plzeňský 36,73 31,09 Karlovarský 36,60 30,55 Ústecký 36,35 30,79 Liberecký 36,56 30,80 Královéhradecký 36,40 30,43 Pardubický 36,46 30,60 Vysočina 36,60 31,40 Jihomoravský 36,81 31,31 Olomoucký 36,94 31,57 Zlínský 36,44 30,63 Moravskoslezský 36,58 30,82

Zdroj: CCS

Sociální byty stále chybí. Liberec jich opravil desítky, pro zájemce to ale nestačí

31.05.2023

"Zatímco soukromý trh tyto rodiny diskriminuje, protože hledá dokonalého a bezproblémového nájemníka, tyto domácnosti trpí různými menšími či většími, ekonomickými a sociálními handicapy," vysvětluje Martin Chochola, vedoucí Centra bydlení Liberec.

Město od roku 2017 opravilo čtyři budovy, které určilo pro sociální byty. Rekonstrukcí prošlo celkem 42 bytů v bytových domech, Liberec na ně získal evropské dotace ve výši přes 60 milionů korun. 

Náměstkyně primátora pro strategický rozvoj a dotace Šárka Prachařová přiznává, že bez dotací by město projekty financovalo velmi obtížně. "Věříme, že stát vytvoří pro bytovou výstavbu vhodné finanční i legislativní podmínky a že v této oblasti nebudou dotace kráceny," říká pro Aktuálně.cz.

Budovy, které Liberec určil k rekonstrukci, sice patřily městu, byly ale obsazené nájemníky. Prvním krokem tak bylo podle náměstka primátora Ivana Langra, který měl v těch letech na starosti sociální záležitosti statutárního města, nabídnout jim náhradní bydlení. Původní velké byty se při rekonstrukci rozdělily na více jednotek, aby posloužily většímu počtu rodin v nouzi.

"Byly to budovy ve staré zástavbě s velmi velkými byty, takže cílem bylo zaprvé navýšit počet bytů v majetku města a zadruhé nabídnout je v rámci sociálního bydlení specifickým cílovým skupinám v režimu Housing First. Dotace EU k tomu byl vhodný nástroj pro financování, ale nikoli primární důvod," popisuje Langr.

Mapa projektů na stránkách DotaceEU.cz v Libereckém kraji jen pro programové období let 2014-2020 eviduje 14 projektů, které získaly dotaci v oblasti sociálního bydlení. 

Kromě rekonstrukcí se město v ulici Na Žižkově pustilo do vybudování 49 nových bytů, které v létě čeká kolaudace. Na podzim se budou moci nastěhovat noví nájemníci.

Liberec tak má dnes k dispozici celkem 1226 bytů. Těch sociálních standardního typu je mezi nimi 196. Mezi další typy sociálních bytů patří byty startovací, byty pro příjmově vymezené osoby, byty s věcně usměrňovaným nájemným, vstupní byty apod. Volných je podle mluvčí libereckého magistrátu Jany Kodymové aktuálně 90 bytů, a to z různých důvodů - například kvůli úmrtí nájemníka, vyklizovací žalobě, dědickému řízení, rekonstrukci apod.

Žádostí přibývá rychleji než bytů

I přes značný pokrok v posledních šesti letech ale poptávka po městských bytech v Liberci dál výrazně převyšuje nabídku. "Meziročně žádostí přibývá, a to i s ohledem na dění ve společnosti," říká Kodymová.

Mluví hlavně o rostoucích cenách energií a tržního bydlení, ale i o ukrajinské krizi. Uprchlíkům sice město své byty nepronajímalo, protože nabídka Krajského asistenčního centra pomoci Ukrajině byla v tomto ohledu dostačující, soukromí vlastníci bytů ale využili možnosti pronajímat uprchlíkům za státní dotaci a bytů pro potřebné místní lidi tak ubylo.

Zatímco loni bylo podle mluvčí v pořadníku 400 žádostí o přidělení bytu, letos jich je už 700. To potvrzuje i náměstek libereckého primátora pro městské bydlení a místní Agendu 21 Jan Hruška, podle kterého by město pro řešení bytové nouze potřebovalo minimálně dva tisíce bytů. Tedy téměř o 800 více, než má teď. "Máme přes 700 registrovaných domácností, z toho tři čtvrtiny domácností jsou v bytové nouzi. Vzhledem ke všeobecnému zdražování se dá očekávat, že do problémů se bude dostávat stále více rodin," říká Hruška.

Zdražování přitom dopadá i na nájmy v sociálních bytech. "Nájemné se bude od 1. 7. 2023 zvyšovat o inflaci, z důvodu zdražování energií se navyšují zálohy na služby," podotýká Kodymová.

Špatné zdraví, dluhy nebo útěk od partnera

Příčin, které lidi nutí žádat o sociální bydlení, je podle Chocholy z Centra bydlení Liberec celá řada. Může jít o předlužení, nedostatek bydlení a diskriminace na trhu s bydlením kvůli malým financím, etnicitu nebo zdravotní stav, dlouhodobý pobyt v bytové nouzi, nízké vzdělání a materiální chudobu. 

Byty město přiděluje na sociální bázi lidem, kteří si nedokážou vlastními prostředky zajistit bydlení v komerční sféře. "Byty s dispozičním právem SML mohou být též využity a přiděleny v rámci systému Housing First (Bydlení především), které se řídí zvláštní metodikou, jež je nedílnou součástí těchto pravidel," pokračuje Kodymová.

Chochola uvádí bez udání jmen některé z příběhů rodin, které v Liberci požádaly o přidělení sociálního bytu. V prvním případě se rodina dostala do potíží kvůli tomu, že se starala o dítě s autismem. Měla kvůli tomu potíže sehnat na trhu bydlení. Sociální byt od města tento problém podle Chocholy vyřešil.

Dalším příkladem je paní, která se opakovaně snažila odejít od dominantního partnera, jenž jí srážel sebevědomí a se kterým měla dceru. "Chtěla od něj odejít již v době, kdy byla dcera malá a paní o sociální byt žádala poprvé. Nenašla v sobě ale dost sil, partner na poslední chvíli nasliboval, že vše bude jinak, a na základě toho paní byt odmítla. Po roce dala znovu vědět, že by byt potřebovala, že už bude schopná od partnera odejít. To se také stalo, dnes bydlí v sociálním bytě s dcerou a bez partnera. Je na mateřské dovolené a její příjmy jsou nízké," pokračuje Chochola.

Třetí příběh patří manželům se dvěma dětmi školního věku, kteří dlouhodobě střídali bydlení, stěhovali se mezi ubytovnami, azylovými domy a byty. V době, kdy žádali o sociální byt, byli oba manželé nezaměstnaní - manžel dlouhodobě, žena ze zdravotních důvodů teprve krátce. Bydleli s dětmi v nájmu a vedli spor s majitelem ohledně využívání sociálních dávek na bydlení. 

"Rodina byla ve stavu hmotné nouze. Brzy po nastěhování do sociálního bytu v programu došlo k akutnímu propuknutí zdravotních problémů u otce rodiny, tyto obtíže vedly k urgentní hospitalizaci a zaléčení problémů v duševní oblasti. Rodina díky sociálnímu bytu lépe prospívá a je celkově stabilnější, je ale zatížena multiexekucemi a faktem, že otec rodiny je pravděpodobně nemocný již velmi dlouho," říká Chochola s tím, že se rodina snaží svou finanční situaci řešit. "V programu sociálního bydlení spolupracují na finančním plánování a hospodaření, s dluhovou poradnou mapují dluhy a hledají zaměstnání, ačkoliv to není jednoduché," dodává.

Plány do budoucna

Liberec ročně na nájemném vybere 32 milionů korun, které chce investovat zpátky do bytového fondu. Aktuálně finišuje příprava už zmíněných 49 bytů v ulici Na Žižkově, s obdobným počtem bytů se podle Hrušky počítá i v druhé etapě, pro kterou se bude akorát připravovat projektová dokumentace.

Zlepšit kvalitu bydlení by měl i připravovaný projekt na domovníky. Kromě sociálního bydlení se chce město v nové koncepci zaměřit i na segment dostupného nájemního bydlení a profesní byty.

"Připravujeme Libereckou nájemní agenturu, která bude propojovat vlastníky volných bytů s lidmi v bytové nouzi. Město bude majitelům bytů garantovat pravidelný příjem a nájemníkům poskytovat podporu při bydlení. V pilotní fázi chceme zapojit minimálně 18 bytů. Trápí nás kvalita bytového fondu a chceme nadále pokračovat v rekonstrukcích městských domů," říká Hruška.

Česku chybí zákon o sociálním bydlení

Podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) se bytová nouze ve smyslu sociálního bydlení, kde občané potřebují okamžitou pomoc bydlení s garancí, v Česku týká asi 154 000 lidí.

Ústavní soud začátkem května varoval, že Česku chybí zákon o sociálním bydlení a nejistota s tím spojená může ohrozit důvěru lidí v demokratický právní stát. Podle soudu jde o dlouhodobě neudržitelný stav odporující mezinárodním závazkům státu, uvedla agentura ČTK.

"Hrozí vyostření krize v oblasti sociálního bydlení. Je přitom dlouhodobě zjevné, že se tyto obtíže budou v budoucnu dotýkat nejen osob ohrožených chudobou, ale s ohledem na inflaci a narůstající ceny energií i střední třídy, seniorů, samoživitelek, studentstva a mladých osob," stojí v nálezu.

Ministerstvo pro místní rozvoj aktuálně připravuje Zákon o podpoře v bydlení, který by měl tento týden zamířit do meziresortního připomínkového řízení, kde se k němu vyjádří ostatní instituce a další připomínková místa. Do konce roku by ho měla dostat k projednání vláda a platit má od roku 2025.

Na platbu daně z nemovitosti zbývá poslední den. Koho se týká a na co nezapomenout

31.05.2023

Povinnost podat daňové přiznání k dani z nemovitých věcí nastává až v roce následujícím po tom, kdy se lidé zapsáním do katastru nemovitostí stali jejich vlastníky.

Zároveň podávají daňová přiznání i majitelé domu či bytu, u kterých bylo vydáno stavební povolení nebo se začalo s výstavbou či došlo ke kolaudaci. Nejzazší termín pro podání daňového přiznání je vždy do 31. ledna. 

"Přiznání se podává finančnímu úřadu podle adresy nemovitosti. Takže pokud vlastníte nemovitosti ve více krajích, musíte podat více přiznání a každé odevzdat každému kraji zvlášť," upozorňuje Jana Jáčová, šéfka firmy UOL Účetnictví. 

Ideální je podat daňové přiznání elektronicky na portálu Mojedane.cz. Je možné si vyzvednout i papírový formulář na finančním úřadu a tam ho také podat. 

"U nemovitostí ve společném jmění manželů plní daňové povinnosti jeden z manželů, neboť v takových případech se jedná o solidární daňovou povinnost," připomíná daňová expertka Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars. 

Stovky až tisíce korun

Samotná daň z nemovitosti, kterou ovšem musí platí už všichni majitelé nemovitostí i některých pozemků, je splatná do konce května. Informaci o výši daně většinou lidé dostanou od finančního úřadu, a to buď složenkou, nebo do datových schránek, pokud ji mají zřízenou. 

"Vypočtená částka daně z nemovitých věcí závisí na více parametrech, zejména na druhu nemovitosti, velikosti dané nemovitosti a příslušných koeficientech měst a obcí," dodává Ivanco. 

Koeficienty si města a obce mohou upravovat. Zpravidla ale platí, že ve větších obcích je daň vyšší, nejvyšší je pak na území hlavního města. Například za byt o výměře 50 metrů čtverečních se v jedné části Prahy platí na dani 610 korun, v jiné městské části 1220 korun. 

Jana Jáčová připomíná, že u běžných nemovitostí k bydlení se většinou platí jen několik set, nejvýš několik tisíc korun. "Oproti tomu podnikatelské komplexy mohou na této dani zaplatit i statisícové částky," říká expertka. 

Kdo má roční daň vyšší než pět tisíc, ten může daň z nemovitých věcí zaplatit ve dvou splátkách, do konce května a do konce listopadu.

Co když má jedna nemovitost více majitelů? "Mohou si vybrat ze dvou možností. Buď daň přizná a zaplatí jeden spoluvlastník za všechny, nebo každý podá přiznání sám za sebe a zaplatí každý zvlášť," vysvětluje Jáčová a dodává: "Jestliže máte družstevní byt, nemusíte si dělat starosti, daň musí zaplatit družstvo coby majitel."

Ačkoli v naprosté většině musí daň zaplatit vlastník, například u pozemků zatížených právem stavby platí daň stavebník, v určitých případech uživatel, nájemce nebo takzvaný pachtýř, typicky subjekt, který si pronajímá a obdělává zemědělskou půdu pro zisk.

"Pokud vlastníte určitý typ lesů nebo vodní plochu, ve které nechováte ryby, pak se vás tato daň netýká. Stejně tak jsou od ní osvobozeny nemovitosti sloužící neziskovým organizacím, školy, muzea, knihovny, zdravotnická a sociální zařízení a další typy nemovitého majetku," připomíná dále Jáčová.

Oproti ostatním státům platí Češi málo

Výnos z daně z nemovitých věcí nyní tvoří v České republice něco málo přes jedno procento z celkového výnosu všech daní, což v absolutní hodnotě představuje něco kolem 10 miliard korun.

"V porovnání se zeměmi Evropské unie je podíl výnosu daně z nemovitých věcí na celkových daňových výnosech jeden z nejnižších. V roce 2019 činil 0,5 procenta, zatímco v EU tento podíl činil tři procenta," upozorňuje Jan Jelínek z V4 Group.

A právě v rámci úsporného balíčku teď stát navrhl zvýšení sazeb daně z nemovitých věcí až na dvojnásobek. Zavedena by byla také automatická valorizace této daňové povinnosti podle inflace. Příští rok takto stát získá dodatečných devět miliard korun.

Navýšení daně z nemovitosti loni navrhovala také NERV. Zdůvodňovala to rovněž tím, že byla a je na extrémně nízké úrovni.

"Její reálný výnos výrazně degradovala a poslední dobou degraduje inflace. Zátěž daňových poplatníků se snižovala s růstem mezd. Daň nemá distorzní dopady na pracovní motivace. Její zvýšení může snížit poptávku po investičním držení nemovitostí, tlačit dolů ceny nemovitostí a oslabovat inflační tlaky," uvedl materiál NERV.

Daně patří na silná ramena, říká Špidla. Víc by podle něj mohli platit i majitelé SUV

31.05.2023

Právě díky nástupu nových technologií Špidla věří, že se v Evropě na výsluní opět vrátí sociální demokracie. "Společnost se dostává do prudkého pohybu, protože nastupuje umělá inteligence a narážíme na ekologické meze," popisuje.

Tato transformace bude podle jeho slov stejně drsná jako průmyslová revoluce v 19. století, která za vznikem sociální demokracie stála. "Přijde to rychle, už v následujícím desetiletí."

Pokud chce ČSSD nyní voliče, musí předložit i plán boje s inflací. Co jim nabídnete?

Inflace je otázka hlavně pro ČNB. Zásadní věcí je ale vyrovnat státní rozpočet vyššími příjmy. Když z Česka odchází tolik peněz na dividendách firem se zahraničními vlastníky, nemohou zůstat právnické osoby mimo, těm je nutné zvýšit daň z příjmů. Daně je nutné přesunout na silná ramena.

Ekonomové často tvrdí, že Česko nemá na to, aby udrželo veřejné služby na takové úrovni, jako jsou teď.

S tím absolutně nesouhlasím. Naše veřejné služby jsou financovány mimořádně efektivně. Na zdravotnictví například dáváme v Evropské unii podprůměr. Navíc příjmy můžete opravdu zvýšit - na Úřadě vlády jsme před pár lety zpracovali studii a ta ukazovala, že na zmíněných dividendách od nás odchází až dvaapůlkrát více peněz než ze srovnatelných zemí, jako je například Polsko.

Co si představit pod naložením daňového břemena na silná ramena?

Představte si progresivní daň z příjmů, i u firem. S daňovými pásmy si můžete pohrát, můžete zvýšit daňový základ a spoustu jiných věcí. Nechtějte ode mě konkrétní návrhy, to je technika. Pokud velké korporáty spravedlivě nezdaníme, budou mít veřejné služby problém.

Podnikatelé argumentují, že pak nebude na investice.

To opakují stále dokola. Když se podíváte do okolí, vidíte, že se tam i s vyšším zdaněním stále investuje. Rakouské a německé firmy mají také vyšší míru zdanění - je snad Volkswagen horší firma než Škodovka? Není.

Dovedete si představit nové ekologické daně, třeba pro ty, kteří jezdí autem?

Když opotřebování silnice roste s třetí mocninou tlaku na nápravu - pokud si to dobře pamatuji -, tak by majitelé SUV mohli platit vyšší daně. I vozidla produkující více oxidu uhlíku by mohla být více zdaněna. Nebo by si firmy nemohly odepisovat mimořádně drahá auta.

Tím se dál posílí zelená regulace.

A to je dobře.

Jenomže i kvůli ní nás tíží vyšší ceny energií.

Narážíme na ekologické meze a například povolenky jsou racionální nástroj, který vede k přetransformování energetiky. Musí tu být tlak na úspory, naše ekonomika je energeticky vysoce náročná. V porovnání s německou spotřebuje na jednotku produkce cca 130 procent energie.

Jak to vysvětlíte lidem, kteří teď platí za energie ohromné účty?

To přece nezpůsobily povolenky.

Jde o to, že se vsadilo na plyn, že se leckde v Evropě odvrhla jaderná energetika…

Jaderná energetika není laciná, jedním z rizik naší energetické koncepce je, že uvázneme v příliš vysokém podílu jaderné energetiky a naše ceny elektřiny se stanou nekonkurenceschopnými. Navíc v čase, který máme k dispozici pro energetickou transformaci, nám nepomůže. Doba realizace jaderného projektu jej výrazně přesahuje.

Co tedy zbývá?

Provozujme dál jaderné elektrárny po dobu jejich životnosti, případně můžeme dostavět i nějaký nový blok. Ale jádro nás nevytrhne. Často se říká, že proti obnovitelným zdrojům musí stát záložní kapacity, protože jsou nestabilní. Jenomže záložní kapacity musí být i oproti jaderným elektrárnám. Jinými slovy - když běží Temelín, musí tu stát odpovídající rezerva. Musíme hlava nehlava rozvíjet obnovitelné zdroje a současně velmi výrazně směřovat k energetickým úsporám.

Vraťme se ještě k lidem, kteří nemají po zdražení energií na zaplacení účtů.

To je otázka našich nízkých mezd a také stanovení limitní ceny energie, což souvisí s tím, že energie není zboží jako každé jiné. I v Evropě se o energetice mluví jako o službě veřejného zájmu. Takže namístě jsou do jisté míry regulované ceny. Jestli se ČEZ má z polostátní firmy stát firmou státní, je jen modalita celkového řešení. Ne podmínka.

Opakujete, že si současná daňová soustava nedokáže poradit s digitalizací a robotizací. Jste tedy přívrženec zdanění robotů?

Jasně. Něco jiného je ale koncepční přístup a něco jiného jeho operacionalizace. To je věc pro daňové odborníky. Robot není jen nějaký android, to jsou algoritmy, různá zařízení v továrnách a v takovém okamžiku musíme hledat metody, jak jejich provoz zpoplatnit. Nové daňové systémy podchycují třeba činnost Googlu. Dříve neexistovaly. Stále větší část ekonomické činnosti se začíná odehrávat ve zcela nových formách. Na to je nutné reagovat.

Po desítky let je u nás problémem penzijní reforma. Je možné se na ní vůbec dohodnout?

Hlavní spor vždy vyplýval z toho, že tu byla snaha významně oslabit průběžný systém a otevřít prostor pro systém kapitálový, přesunout důchody na burzu. Na tom se shoda najít nedala.

Myslíte si, že na důchody má jít více peněz, nebo se mají osekat?

Mělo by na ně jít více. Národní rozpočtová rada vypočítala, že v době, kdy to bude nejhorší, na ně bude potřeba 11,5 procenta HDP. Teď to u nás kolísá mezi sedmi a 8,5 procenta. Když se podíváte na mezinárodní srovnání, tak Poláci mají dnes vyšší podíl na HDP než my, Rakušané mají výdaje na penze nad 11 procenty. Hroutí se snad tyto státy? Určitě ne. Po roce 2050 se vše začne zlepšovat, protože se zlepší demografie. A to nebereme v úvahu růst produktivity.

Kompletní rozhovor s Vladimírem Špidlou si můžete ve čtvrtek 1. června přečíst v novém vydání týdeníku Ekonom.

Podívejte se na duel mezi Vladimírem Špidlou a Miroslavem Kalouskem  v pořadu Spotlight

Odbory zřizují kvůli úspornému balíčku stávkový výbor. Vláda razantní změny nechystá

30.05.2023

Podle Středule odboráři požádají o svolání mimořádné tripartity. Chtějí, aby se jednání konalo ještě do konce června. Od poloviny května jsou svazy ČMKOS ve stávkové pohotovosti.

"ČMKOS přešla do nové fáze. Dosud to byla stávková pohotovost, dnes byl zřízen stávkový výbor ČMKOS s celostátní působností. Vyzvali jsme jednotlivé svazy, organizace, aby nás následovaly a přistoupily k vytvoření stávkových výborů. Důvodem je být připraven na případnou celostátní protestní akci," uvedl Středula.

ČMKOS je největší odborová centrála v zemi. Zastřešuje 31 svazů s asi 270 000 členů. Odboráři vyzvali kabinet k jednání. Kritizovali ho za to, že s nimi o záměrech předem nedebatoval a na zaslání připomínek k novelám téměř šesti desítek zákonů dal jen pět pracovních dnů. Předáci nesouhlasí se změnami DPH, snížením sumy na platy či obnovením nemocenského pojištění pro zaměstnance. Navrhují svých 12 kroků k ozdravení rozpočtu. Mezi nimi je zrušení daňových změn z posledních let či obnovení EET.

Stávkový výbor podle Středuly tvoří předáci a předačky 12 svazů, vedení centrály a pracovníci technické podpory. Svazy chystají i své akce na poslední červnový týden. "Odborové svazy mají různou představu o aktivitách, co by mohly udělat. Budeme tyto věci koordinovat, nějaké náměty máme. Některé budou společné, některé individuální, některé lokální," řekl šéf centrály.

ČMKOS požádá o svolání mimořádného jednání tripartity kvůli vládním návrhům. Jednání svolává premiér Petr Fiala (ODS). Podle Středuly by se zasedání členů vlády, odborářů a zaměstnavatelů mělo uskutečnit ještě do konce června. Předáci vyzvali kabinet znovu k jednání. "Není uspokojující sednout si do jedné místnosti, to nepřinese žádnou kvalitu. Kvalita je směr jednání. Že se budou hledat společná, třeba i jiná řešení, která by pomohla, uklidnila situaci," uvedl Středula.

Premiér už řekl, že balíček se může upravit, zásadní změny v něm ale vláda provádět nebude. Návrhy odborů jako obnovení EET označil Fiala za nerealistické, konsolidaci by podle něj nezajistily.

Vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) nevidí racionální důvody pro generální stávku. S odboráři je připraven diskutovat během prázdnin o případných drobných změnách pro druhé čtení konsolidačního balíčku v Poslanecké sněmovně.

"Platí, že pokud chtějí jednat, jsem připraven si s nimi za stůl zasednout," řekl Jurečka na adresu odborů. Svolání celé tripartity, tedy jednání zaměstnavatelů, odborů a zástupců vlády ve Strakově akademii, je ale na rozhodnutí premiéra, doplnil. Důvody pro generální stávku vicepremiér nevidí vzhledem k nízké nezaměstnanosti a růstu mezd.

Ministerstva kritizují úsporný balíček. Vadí jim vyšší renta pro Zemana i drahé pleny

30.05.2023

Vládě se sešly připomínky k úspornému balíčku, který před časem představila. Ministerstva i profesní organizace žádají jeho úpravy.

Česko ještě není z recese venku. Statistici upřesnili, jak ekonomika klesla

30.05.2023

Ekonomika se tak podle analytiků zatím nedokázala vymanit z technické recese, do které se dostala loni ve druhém pololetí. Ve srovnání s předchozím kvartálem se pak hrubý domácí produkt (HDP) nezměnil. Také v tomto případě je odhad horší, původní počítal s mezičtvrtletním růstem o 0,1 procenta.

"Ekonomiku držela při zemi, už podle očekávání, především spotřeba domácností brzděná vysokou inflací," říká ekonom Creditas Petr Dufek. V úhrnu domácnosti reálně spotřebovávají o téměř desetinu méně než v období těsně před pandemií "A to už je docela jasným signálem uskromňování vyvolaném poklesem reálných příjmů i snahou o vyšší úspory," dodává ekonom.

Pozitivní vliv naopak měly výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí a zahraniční poptávka.

V mezičtvrtletním srovnání ekonomika v předchozích dvou kvartálech klesala a dostala se tak do technické recese. V letošním prvním čtvrtletí se tedy pokles zastavil, ale do růstu navzdory původnímu odhadu ČSÚ nepřešel. "Na straně poptávky byly hlavními faktory mezičtvrtletního vývoje HDP v prvním čtvrtletí rostoucí zahraniční poptávka a spotřební výdaje vládních institucí. Negativně působily výdaje na konečnou spotřebu domácností a tvorba hrubého kapitálu," uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Výdaje na konečnou spotřebu klesly od ledna do konce března mezičtvrtletně o 0,3 procenta a meziročně o 3,2 procenta. Z toho výdaje na konečnou spotřebu domácností se mezičtvrtletně snížily o 1,2 procenta. "Pokles nastal u výdajů za nákup předmětů krátkodobé spotřeby a služeb," uvedli statistici.

Meziročně klesly výdaje na konečnou spotřebu domácností o 6,4 procenta. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí mezičtvrtletně vzrostly o 1,9 procenta a meziročně o 3,9 procenta.

Hrubá přidaná hodnota (HPH), tedy výsledek rozdílu mezi produkcí zboží a služeb a náklady na produkci, se mezičtvrtletně zvýšila o 0,8 procenta a meziročně o 1,1 procenta. V mezičtvrtletním srovnání k růstu nejvíce přispěl zpracovatelský průmysl, skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství a informační a komunikační činnosti. Horší výsledek byl v peněžnictví a pojišťovnictví. Na meziročním růstu HPH se nejvíce podílel průmysl, činnosti v oblasti nemovitostí a odvětví veřejné správy, vzdělávání, zdravotní a sociální péče. Negativní vliv mělo stavebnictví a rovněž obchod, doprava, ubytování a pohostinství.

Saldo zahraničního obchodu dosáhlo 93,7 miliardy korun, bylo tak meziročně o 92,7 miliardy vyšší. Vývoz vzrostl o 9,5 procenta, nejvyšší podíl na tom měl export elektrických zařízení a motorových vozidel. Dovoz se zvýšil o 3,3 procenta.

Zaměstnanost v Česku v prvním čtvrtletí podle dat ČSÚ proti předchozímu kvartálu vzrostla o 0,4 procenta, meziročně byla vyšší o 1,4 procenta.

"Jsou lidé, které to bude hodně bolet." Ekonomka konkrétně popsala dopady úspor

Vláda se zatím euru brání. V ODS však jeho příznivců přibývá, připouští Stanjura

28.05.2023

Občanští demokraté jako nejsilnější vládní strana vyznávají prozápadní politiku. Tvrdí, že budoucnost Česka je v Evropské unii. K přijetí eura mají ale rezervovanější postoj. Premiér Petr Fiala v pátek prohlásil, že to vzhledem k aktuální ekonomické situaci není téma. Už před Vánoci vláda rozhodla, že zatím nestanoví termín českého vstupu do eurozóny. 

Uvnitř ODS však sílí hlasy, které volají po rychlejším přijetí eura. "Chceme ho a potřebujeme. Velké množství našich voličů to tak vnímá. Deklarovaný nesouhlas naší strany s přijetím eura nesouzní s jejich potřebami," říká občanský demokrat z Liberce David Futschik, který žádá vedení o přehodnocení stranického postoje.

Argumentuje například tím, že valná většina podnikatelů je nucena účtovat v eurech a samotná koruna je přítěží, zejména v době vysoké inflace. Dubnová meziroční inflace byla v Česku 14,3 procenta, v zemích eurozóny sedm procent. 

"Díky přijetí eura budeme moct ovlivňovat měnovou politiku eurozóny. Zatím se jenom díváme. Nastal čas, aby se naše strana stala hybatelem procesů, který bude zakončen vstupem do eurozóny," říká Futschik.

Podobný názor zastává také další člen ODS Jiří Daniel Trávníček z Uherského Hradiště. "Exportní firmy dlouhodobě tlačí na to, abychom euro přijali. A jestli ODS zastupuje právě firmy a podnikatele, tak by měla revidovat svůj postoj k přijetí eura a snažit se, aby bylo přijato," říká Trávníček.

Podobných názorů je ve straně více. Přestože neproběhla žádná anketa, která by ukázala, jaký je přesně poměr příznivců a odpůrců rychlejšího přijetí eura, ministr financí Stanjura přiznává, že se síly začínají vyrovnávat.

"V ODS dnes není jednoznačná podpora jednomu či druhému proudu, názory nejsou jednotné. Jsem ale rád, že ve straně o výhodách a nevýhodách eura debatujeme," tvrdí Stanjura.

Ministr upozorňuje, že Česko momentálně nesplňuje Maastrichská konvergenční kritéria. To jsou ekonomické ukazatele, jejichž splnění je základní podmínkou pro vstup do eurozóny.

Podle Stanjury je nyní potřeba, aby země dala co nejdříve do pořádku své veřejné finance, k čemuž má přispět nedávno oznámený úsporný balíček. Jeho cílem je mimo jiné snížit schodek státního rozpočtu. "Mezitím budeme mezi sebou debatovat a budeme naslouchat i našim voličům. I oni jsou v tom rozděleni podobně jako my, názory jsou různé," říká Stanjura.

Nárůstu počtu příznivců eura uvnitř ODS si všímá i Jan Bureš, který sedí ve sněmovním rozpočtovém výboru. "Rozhodně jich ale ještě není nadpoloviční většina. Naši členové, kteří fungují v nadnárodních firmách nebo obchodují se zahraničím, by samozřejmě přijetí eura přivítali," říká Bureš.

On sám je ale přesvědčený, že koruna zatím stále ještě poskytuje více možností, jak podporovat zdejší ekonomiku. "Vidím i politické důvody. Je lepší si zachovávat vlastní měnu, Česká národní banka také může zachovávat naši určitou suverenitu. O to bychom přišli," míní Bureš, který ovšem dodává, že nevylučuje změnu svého názoru v dohledné budoucnosti. 

Proti je také další člen rozpočtového výboru, poslanec Vojtěch Munzar. Ten o sobě tvrdí, že je dlouhodobým odpůrcem přijetí eura. Za jeho nevýhodu považuje především to, že by Česko přišlo o vlastní měnovou politiku, a tím i o nástroje, jak například brzdit inflaci, a tedy znehodnocování výdělků a úspor.

"S eurem bychom tyto vlastní nástroje neměli a museli bychom se spolehnout na rozhodování Evropské centrální banky," dodává.

VIDEO: Slibovali jsme, že daně neporostou, ale stalo se něco, co jsme nemohli čekat, říká ministr Jurečka (15. 5. 2023)

Olomoucký kostel byl desítky let odepřen očím veřejnosti. Teď láká na kulturní akce

27.05.2023

"Kostel byl pro veřejnost uzavřen přes 60 let. V roce 1959 byl odebrán českým evangelíkům, kteří měli kostel s přilehlou farou ve správě. Na počátku 60. let přešel do správy Vědecké knihovny v Olomouci (VKOL)," řekla redakci Aktuálně.cz mluvčí knihovny Michaela Heloňová.

Knihovna v roce 1947 znovu získala práva pro povinné výtisky, takže nutně potřebovala prostory pro uložení rychle se rozšiřujícího knihovního fondu. "Současně zpracovávala značný objem knih pocházejících z konfiskací německého majetku a později ze zrušených klášterních knihoven," doplnila mluvčí.

Jako sklad, který uchovával na 300 tisíc svazků, kostel sloužil až do roku 2019, kdy knihovna přestěhovala knihy do nového depozitáře v Olomouci-Hejčíně. Zrušení původního depozitáře bylo stimulem pro úvahy, jak kostelu stojícímu na třídě Svobody vdechnout nový život.

"Bylo zjevné, že budova na jednom z hlavních olomouckých bulvárů by měla sloužit zcela jiným účelům než dosud," uvedla Heloňová. Uvažovalo se například o vytvoření větší studovny s volným výběrem, který byl v hlavní budově knihovny omezený. Nakonec ale bylo rozhodnuto, že knihovna by spíš využila nové reprezentativní prostory s vyšší kapacitou, kde by mohla pořádat kulturní a vzdělávací akce, o které je dnes mezi veřejností zájem.

"V roce 2017 byla atelierem-r architekta Miroslava Pospíšila zpracována studie na přestavbu kostela. Zcela odlišná funkce kostela však zahrnovala i vybudování prostor pro zázemí knihovny a návštěvníků, ty zpracovatel umístil do nové stavby spojující kostel s budovou ředitelství," popsala Heloňová. 

Rekonstrukce trvala dva a půl roku

Rekonstrukce začala na podzim 2020, trvala dva a půl roku až do letošního jara. Šlo o vůbec první celkovou rekonstrukci kostela od jeho otevření v roce 1902. 

Asi nejpatrnější změnou je, že kostel je nově propojený s budovou ředitelství knihovny pomocí nové přístavby ze skla, betonu a černého kovu, ve které je umístěno informační centrum knihovny. Autorem přístavby je architekt Miroslav Pospíšil. 

Zvenku byla budova očištěná a získala novou fasádu, opravená byla i střecha. Vzhled kostela oživily nově nainstalované ozdobné prvky. Mezi nimi i tříapůlmetrový kříž s trnovou korunou a křišťálem od olomouckého sochaře Jana Dostála.

Nově vybudovaný horní foyer zaplnila stěna s deseti tisíci knihami se vzkazy od lidí, která schovává vzduchotechniku. Opraveny byly i části interiéru a sakristie. Rekonstrukcí prošla také navazující část budovy Vědecké knihovny v Olomouci.

Dotace na poslední chvíli

Přestože kostel po desetiletí využívá vědecká knihovna, jeho majitelem je Olomoucký kraj. Ten měl taky celou rekonstrukci původně sám platit. Její cena se nakonec vyšplhala na 172 milionů korun. Olomouckému kraji se na poslední chvíli, těsně před dokončením dvouapůlleté rekonstrukce, podařilo zajistit dotace z Evropské unie prostřednictvím Národního plánu obnovy a Ministerstva kultury, a to ve výši necelých sto třicet tři milionů korun.

"Minulé vedení kraje rozhodlo o rekonstrukci Červeného kostela se zapojením pouze krajských peněz, tzn. bez využití dotací. Za projektové a přípravné práce uhradilo do konce svého volebního období cca 14 milionů korun, tedy necelých 10 procent z celkové tehdy projektované ceny," řekl redakci Aktuálně.cz hejtman Olomouckého kraje Josef Suchánek (Piráti a STAN).

"Nová krajská rada byla tímto rozhodnutím o bezdotační investici nemile překvapena, neboť hospodaření kraje bylo tehdy zatíženo významným dluhem téměř 3,3 miliardy korun, a v rámci ozdravování finanční kondice kraje proto bylo potřeba využívat dotačních titulů v maximální možné míře. Nová rada každopádně musela brzy po svém nástupu rozhodnout, zda bude tento projekt v aktuální neradostné finanční kondici kraje i nadále podporovat," vysvětlil Suchánek.

Hejtman uvedl, že problémem nebyla pouze vysoká částka, ale i chybějící koncepce, jak bude zrekonstruovaný kostel využit a jaké budou náklady na jeho provoz. Ty se podle něj pohybují v jednotkách milionů korun ročně.

Radní pro kulturu Jan Žůrek byl pověřen tím, aby zjistil možnosti přihlášení se do některé z běžících dotačních výzev. Po větší část probíhající rekonstrukce ale nebylo vůbec jasné, zda se kraji podaří nějaké dotace získat.

"Nakonec, jak víme, se to podařilo. Dotaci ve výši 133 milionů korun jsme nedávno získali a Rada Olomouckého kraje tak může ušetřené peníze použít na další investice a projekty do kultury i jiných oblastí. Což se také stane," řekl Suchánek redakci.

Kostel žije kulturou

Rekonstrukcí získala knihovna nový důstojný prostor pro pořádání akcí. Hostit zde bude koncerty, divadla, výstavy, přednášky i další akce, které mají knihovnu více propojit s olomouckou veřejností.

"Nový přednáškový sál v Červeném kostele umožní knihovně nejen zvýšit frekvenci pořádání akcí ze stávající nabídky, ale zároveň rozšířit dramaturgii o akce nového typu," uvedla Heloňová. Knihovna odhaduje, že v kostele bude pořádat na 250 až 300 akcí ročně.

"Do Červeného kostela se přesunou větší akce, jako jsou např. konference Bibliotheca Antiqua či festival Olmützer Kulturtage, doposud pořádané v pronajatých prostorách jiných kulturních institucí. Současně kostel nabídne možnosti hlubší spolupráce s dalšími kulturními institucemi nejen v Olomouci, ale v celém Olomouckém kraji," řekla mluvčí s tím, že přednáškový sál bude možné si i pronajmout. Například pro firemní akci nebo svatbu.

Každý návštěvník by měl být podle knihovny schopen si v Červeném kostele najít "to své". "Cílem VKOL je poskytovat kvalitní vzdělávací akce, zaměřené zejména na formování a rozvíjení obecných a odborných kompetencí v oblasti mediální, informační, finanční a environmentální gramotnosti. Chybět ale samozřejmě nebudou ani oblíbené cestovatelské či vědecko-populární přednášky, autorská čtení, dokumentární filmy, besedy na různá aktuální témata či akce pořádané německou knihovnou VKOL," sdělila Heloňová. 

Knihovna si zájem Olomoučanů prověřila už minulý týden festivalem, který provázel otevření kostela veřejnosti. "Během 5 dní, od středy 17. května do neděle 21. května, zavítalo do kostela téměř 7000 návštěvníků," uvedla Heloňová. Čekali je výstavy, koncerty, divadlo, workshopy, besedy i přednášky. "Z pohledu VKOL a také na základě reakcí návštěvníků se celý festival povedl, atmosféra byla skvělá a vše se událo, jak bylo plánováno," doplnila mluvčí.

Rasismus a mučení otroků. Google stáhl kritizovanou hru po urážkách fotbalové hvězdy

27.05.2023

Herní aplikace byla v nabídce zhruba měsíc a stáhlo si ji asi tisíc lidí, než byla tento týden stažena. V hodnocení dostala čtyři z pěti možných hvězdiček. "Skvělá hra, ale myslím, že nabízí málo možností mučení," napsal podle BBC jeden z jejích uživatelů.

Na brazilských sociálních sítích vyvolala hra velké pohoršení a kritizovali ji i tamní politici. Mnozí vyzvali technologické společnosti k větší kontrole internetové nabídky. Agentura AFP uvedla, že v Brazílii je rasismus stále velký problém. Tato největší latinskoamerická země zrušila otroctví jako poslední v Americe až v roce 1888. Více než polovina jejích obyvatel jsou Afrobrazilci.

Brazilské ministerstvo pro rasovou rovnost vyzvalo společnost Google, aby přijala opatření pro filtrování internetového obsahu, který obsahuje nenávistné komentáře. "Otrokářskou" aplikaci vyšetřuje také prokuratura.

Společnost Google v prohlášení uvedla, že neumožňuje aplikace, které "podporují násilí či podněcují nenávist vůči osobám či skupinám založenou na rase či etnickém původu". Vývojářské studio Magnus Games, které "hru na otrokáře" vytvořilo, na dotaz BBC nereagovalo. V popisu hry mělo, že "je pouze pro pobavení" a že studio odsuzuje jakoukoli formu otroctví.

Brazilský fotbalový útočník Vinícius Júnior se v nedělním zápase ve Valencii stal už po několikáté v sezoně terčem rasistických urážek a na Twitteru v pondělí označil španělskou ligu i celou zemi za rasistickou. Brazilská vláda v reakci vyzvala španělské úřady, aby viníky útoků proti fotbalistovi potrestaly. Na znamení solidarity s fotbalistou se také v pondělí v Riu de Janeiro zhasla na hodinu světla na ikonické soše Krista Spasitele.

Křetínský kupuje významné francouzské vydavatelství Editis, o ceně se nepíše

24.04.2023

Editis je druhé největší knižní vydavatelství ve Francii. Společnost Czech Media Invest (CMI) uvedla, že v něm převezme 100procentní podíl, a to prostřednictvím své dceřiné společnosti International Media Invest (IMI).

"Akvizice Editis naplňuje růstovou strategii CMI ve Francii a potvrzuje dlouhodobé ambice CMI v mediálním segmentu," stojí v tiskové zprávě. CMI také uvedla, že IMI garantuje společnosti Vivendi opci na koupi této vydavatelské skupiny.

Francouzská společnost Vivendi v pondělí oznámila čtvrtletní výsledky hospodaření a v nich mimo jiné uvedla, že s IMI uzavřela opční smlouvu o prodeji vydavatelství Editis. Vivendi potřebuje souhlas antimonopolních orgánů Evropské unie, aby mohla převzít svého domácího rivala Lagardere. Aby tento souhlas získala, nabídla k prodeji firmu Editis a rovněž časopis o celebritách Gala.

Křetínský firmu CMI spoluzaložil a nyní ji vede. V České republice je CMI přední mediální společností, která vydává deníky a časopisy a má i silné zastoupení v digitálních médiích a rozhlasu.

"Pokud jde o spojení firem Vivendi a Lagardere, předložili jsme Evropské komisi (EK) návrh nápravných opatření a nyní čekáme na její rozhodnutí, které se očekává v polovině června 2023," uvedla Vivendi. Evropská komise je exekutivním orgánem Evropské unie a má rozsáhlé pravomoci. Mimo jiné plní roli unijního antimonopolního úřadu.

Společnost Vivendi v prvním čtvrtletí zvýšila tržby a růst zaznamenala ve všech oblastech podnikání, zejména ve skupině Canal+. Firma, jejímž hlavním investorem je miliardář Vincent Bolloré, vykázala za první tři měsíce roku nárůst tržeb při konstantních kurzech meziročně o 3,1 procenta na 2,29 miliardy eur (53,7 miliardy korun).

Křetínský se významně angažuje v energetice, ve Francii má kromě toho podíly v novinové společnosti Le Monde, řetězci supermarketů Casino a v televizní skupině TF1. V řetězci Casino teď navrhl zvýšit objem kapitálu, což by mohlo vést ke změně v rozložení kontroly nad firmou.

Mléčné výrobky do poloviny roku zlevní. U vepřového čekejme opak, říká expert

24.04.2023

Srovnání Aktuálně.cz ukazuje, že některé potraviny v březnu v porovnání s únorem mírně zlevnily. Šlo například o vejce, olej či jogurty. Meziročně ovšem ceny většiny jídla dál rostou.

Zdražovat i nadále bude podle agrárního analytika Petra Havla například vepřové maso. "V celé Evropě se vybíjejí chovy, dokonce ve významných producentských zemích jako Německo nebo Španělsko," vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz. 

O moc lepší to na pultech obchodů podle něj nebude ani se zeleninou. Její ceny totiž příliš nesrazí ani příchod jarní sezóny a s tím spojené větší zapojení tuzemské produkce. Klíčovou roli stále hrají vysoké náklady na produkci a také počasí. "Bude to komodita od komodity, spíše bych to označil jako stabilizaci cen," dodává Havel.

Ceny potravin podle dat Českého statistického úřadu rostou dál nemalým tempem. Najdou se ale i výjimky, například ceny másla meziročně klesly o přes pět procent. Co zlevnění právě u takového produktu způsobilo?

Hlavním důvodem je, že už od prosince klesá v Česku cena surového mléka od zemědělců. A tento trend lze sledovat v celé Evropské unii. Mělo by se to projevit u většiny mlékárenských produktů. Zatím se se to ale projevilo především na tom másle. 

Proč jen na másle?

Jedním z důvodů je pokles spotřebitelské poptávky. To způsobilo, že se máslo začalo hromadit ve skladech, tím pádem ho začal být přebytek a tím pádem se to projevilo na ceně. Druhý důvod je, že máslo je v podstatě nahraditelný tuk. Pokud by tedy máslo v konkurenci s ostatními tuky bylo příliš drahé, spotřebitelé ho nebudou kupovat. 

Ty zmiňované další mlékarenské produkty by v obchodech mohly začít zlevňovat kdy? A o které konkrétně jde?

Už se to začíná projevovat například u některých typů sýrů. Ale je zřejmé, že by se to mělo dotknout celého spektra mlékárenských produktů. Podle mých informací některé mlékárny již zlevnily, ale maloobchodní sítě to ještě nepromítly do spotřebitelských cen. To se ale určitě velmi brzy změní. Řekl bych, že do pololetí budou o něco levnější veškeré mlékárenské produkty.

Jen je potřeba říct, aby lidé nepočítali s tím, že se hodnoty vrátí na úroveň před zahájením konfliktu na Ukrajině. Pořád tu jsou náklady pro veškerý zpracovatelský průmysl, které jsou vyšší než před válkou.

Hodně se teď mluví o tom, že s příchodem jara zlevní sezónní potraviny - tedy vybraná zelenina či ovoce.

I v zelenině potřebujete energii. A my ji máme o něco dražší než zbytek Evropy, takže tady nejsou úplně velké důvody ke zlevňování. 

Takže v tomto případě nelze čekat pokles cen?

Bude to komodita od komodity, spíše bych to označil jako stabilizaci cen. Zlevňování se už trochu na některých statistikách ukazuje, například u květáku, brokolice nebo salátové okurky.

Ale třeba cibule, ta bude spíše dražší, minimálně její cena neklesne. Cena brambor dokonce poroste, protože tam se do obchodů dostanou rané brambory a ty jsou vždy dražší než brambory z předchozí sklizně. A pak lze čekat mírné zlevnění u pekárenské produkce. 

Kvůli cenám obilí z Ukrajiny? 

Ano, ale nejen kvůli tomu. Zaprvé se ukázalo, a to jsem říkal mockrát, že exportní potenciál Ukrajiny, ten její podíl na exportu, nemá zdaleka takový význam, jaký se tomu přisuzoval.

Zadruhé, celkově došlo k uklidnění na komunitních trzích. Já si myslím, že panika, která kvůli vývozu obilí z Ukrajiny vznikla, byla trošku umělá. V celém světě klesají ceny obilí a pšenice, už je to pomalu tři čtvrtě roku, to se musí projevit v cenách mouky, a tím pádem i ve výsledných cenách produktů. 

U kterých potravin můžeme naopak čekat, že ceny dál porostou?

Vepřové maso zdražovalo a jeho zdražování lze ještě očekávat. V celé Evropě se vybíjejí chovy, dokonce ve významných producentských zemích jako Německo nebo Španělsko. Začíná tu být nedostatek vepřové suroviny a to samozřejmě působí na růst cen.

Zdražování vepřového masa ale výrobci avizovali už před pár měsíci. Ten problém na trhu je tedy dlouhodobý?

V živočišné produkci dochází ke zdražení vždy se zpožděním, protože nejdříve je potřeba zvíře vykrmit, pak poslat na jatka a pak zpracovat do potravin nebo rozporcovat na maso. U prasat trvá takový proces půl roku, u skotu dokonce dva roky, takže to vše se promítne do ceny se zpožděním.

Proč k vybijení chovů vepřového dochází?

Stejně jako u všech potravin klesla spotřebitelská poptávka. Lidé méně nakupovali a chovy se likvidovaly. Také víme, že chovy musíte krmit a loni ceny krmných směsí výrazně stouply (kvůli válečnému konfliktu na Ukrajině - pozn. red.). Cena vepřového pak roste a zákazník se rozhoduje pro levnější variantu, třeba drůbeží. 

Celková spotřeba vepřového by ale postupně klesala i nebýt všech těch komplikací jako covidová pandemie nebo válka. 

A to z jakého důvodu?

Protože vepřové se tak trochu stalo symbolem nezdravé stravy. Přibývá množství vegetariánů, veganů nebo jen odpůrců červeného masa. A tento kontinuální pomalý pokles spotřebitelské poptávky v podobě změn stravovacích návyků také stojí za tím, že část chovatelů došla k názoru, že jejich byznys není perspektivní, a tak ukončila nebo zmírnila produkci. 

Video: Kdo se nejvíc "napakoval"? Zástupce obchodů se tvrdě opřel do vlády i Agrofertu

Český start-up Sens přišel kvůli dezinformacím o hmyzu o odběratele

23.04.2023

Podle společnosti se na sociálních sítích i v médiích objevují nepravdivé informace o tom, že EU nařizuje přidávat hmyz do běžných potravin. Firma to uvedla v tiskové zprávě. Upozornila také na zjištění organizací Čeští elfové a Manipulatori.cz, které na dezinformace týkající se možného využití hmyzu v potravinářství upozorňují a uvádí, že je šíří i někteří čeští politici.

Firma vnímá dezinformace jako útok na své podnikání i na celý obor zpracování hmyzu. Jeden ze zakladatelů společnosti Radek Hušek uvedl, že použití surovin hmyzího původu při výrobě potravin povolila na konci ledna letošního roku Evropská unie. "Tuto informaci však řada dezinformačních zdrojů překroutila a začala ji podávat tak, že je to snad povinnost. Jde ale pouze o možnost, a pokud se hmyz v potravinách použije, musí to být řádně označeno, stejně jako u každé jiné suroviny, která je v produktu obsažena," řekl.

Skupina Čeští elfové, která se zaměřuje na boj proti dezinformacím, ve své analýze uvedla, že téma využití hmyzu se začalo objevovat po lednových prezidentských volbách. Jako příklady uvádí například řetězové e-maily, které téma většinou využívaly k útokům na politiku EU, aby oslabily její instituce. Elfové odhadují, že se dostaly k nižším desítkám tisíc lidí. Téma se podle skupiny objevovalo výrazně na sociálních sítích, kde na Telegramu vznikla i skupina s názvem "Cvrčky nežeru". 

Na Facebooku téma rozebíral i europoslanec zvolený za SPD Ivan David, který mimo jiné psal o "povinné konzumaci hmyzu". O hmyzu ve stravování mluvil podle Českých elfů rovněž bývalý premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš na CNN Prima News v souvislosti s kampaní do Evropského parlamentu. "Tady se mluví, že za dvacet let nebudou normální potraviny. Nebude skot a budeme jíst larvy," řekl.

Společnost Sens Food uvedla, že jeden z jejích odběratelů s ní ukončil spolupráci nejméně do doby, než se ve veřejném prostoru přestanou dezinformace objevovat.

Společnost zároveň doplnila, že produkce potravin z hmyzu vyžaduje nesrovnatelně menší množství vody nebo krmiv než běžná živočišná produkce. Produkce jídla z hmyzu podle Huška přitom neznamená, že má nahradit klasické maso. "Je to stejné, jako byste stigmatizovali vegany a vegetariány. Je zkrátka spousta lidí, kteří z etických či zdravotních důvodů nechtějí nebo nemůžou jíst maso. A právě cvrčci jsou ideální alternativou," dodal.

Na dezinformace ohledně potravin upozornil tento týden i ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), a to v souvislosti s dovozem ukrajinského obilí do EU. Europoslanec David minulý týden psal, že "Evropská komise chce prodloužit neomezený dovoz jedovatého obilí z Ukrajiny". Na Slovensku se v jedné ze zásilek objevily zbytky pesticidů, které jsou v Evropské unii zakázané. Nekula ale veřejnost ujistil, že kontroly českých dozorových úřadů u obilí, masa nebo vajec z Ukrajiny nevyhovující vzorek neobjevily a díky kontrolám nehrozí žádné nebezpečí.

Exministři financí: Deficit rozpočtu je nereálný, bude vyšší. Hrozí státní bankrot

23.04.2023

Každý z trojice bývalých ministrů je spojený s jinou stranou, ale všichni se shodují v tom, jak málo a špatně řeší nynější vláda Petra Fialy z ODS stále větší deficit státního rozpočtu. Miroslav Kalousek spoluzakládal a vedl TOP 09, Jiří Rusnok byl členem ČSSD a Alena Schillerová je jako jediná z nich dodnes aktivní v politice jako šéfka poslaneckého klubu hnutí ANO.

"Je to fiktivní rozpočet, který neodpovídá realitě," prohlásila exministryně Alena Schillerová, podle které je zřejmé, že v rozpočtu budou chybět příjmy z daně z neočekávaných zisků ve výši asi 60 miliard korun nebo z prodeje emisních povolenek za 50 miliard korun. Podle Schillerové nejsou v rozpočtu ani peníze na výdaje za další desítky miliard korun na další valorizaci důchodů nebo pro Státní fond dopravní infrastruktury, vypočetla ve vysílání Otázek Václava Moravce.

Kalousek s Rusnokem, který byl do loňského roku guvernérem České národní banky, odhadli deficit rozpočtu na minimálně 300 miliard korun. Podle Kalouska je jisté, že příjmy nebudou tak vysoké, jak vláda předpokládala. Naléhají na ni, aby velmi urychleně hledala úspory ve výdajích, jinak Česku podle Kalouska hrozí státní bankrot. Kalousek ovšem upozorňoval,  že výdaje výrazně vzrostly už za předchozí vlády premiéra a šéfa ANO Andreje Babiše, kdy byla ministryní právě Schillerová. K podstatně větší aktivitě vyzval vládu i Rusnok, podle kterého musí Fiala s dalšími členy kabinetu provést řadu kroků, aby byl nárůst deficitu co nejnižší. 

Že je nezbytné velmi šetřit, přiznal v neděli také ministr dopravy za ODS Martin Kupka, který vystoupil na stanici CNN Prima. Podle Kupky vláda splní už dříve avizovaný slib, že sníží deficit rozpočtu minimálně o 70 miliard korun. "Dohoda koalice na snížení musí být na stole v květnu. Návrh musí zahrnovat úspory i daňové změny," sdělil Kupka.

Počkejme s hodnocením do poloviny roku, nabádá ministr financí

Ve vládní koalici probíhají jednání už několik měsíců, ale shoda je zatím v nedohlednu. Každá strana má jiné představy o výšce úspor, stejně jako o tom, kde začít šetřit a kde naopak příjmy zvyšovat. Například STAN původně mluvil o úsporách 150 miliard a Piráti o 140 miliard korun. Státní rozpočet přitom skončil v březnu ve schodku 166,2 miliardy korun, což je nejhorší výsledek za první čtvrtletí od vzniku Česka. Vláda si vede špatně i v očích veřejnosti, průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR (CVVM) z minulého týdne zjistil, že současná vláda má nejhorší hodnocení od kabinetu Petra Nečase (ODS) v roce 2013.

Pod největším tlakem je patrně ministr financí a místopředseda ODS Zbyněk  Stanjura, který musí čelit kritice opozice i řady odborníků. Zatím naposledy se pustil s opozicí do debaty minulý čtvrtek při poslaneckých interpelacích. Na nich opoziční poslance nabádal, aby zatím nedělali k rozpočtu žádné závěry, podle něj je potřeba počkat alespoň do poloviny roku, kdy se dají dělat první vážnější závěry. 

"Říkal jsem to v opozici, kdy se často v novinách ptali, co říkáme únoru, březnu a dubnu, tak jsem říkal ano, ale jsou to předběžná čísla, nemá cenu dělat nějaké silnější závěry. Zejména daň z příjmu právnických osob se plní především v červnu, takže se to pak mění. Ale pokud to budete chtít dřív, tak to bude dřív. Já bych považoval tu debatu za racionální poté, co bude hodnocení za prvních šest měsíců," sdělil na interpelaci právě exministryně Aleny Schillerové.

Odbory žádají růst minimální mzdy od července o 1000 korun, dále pak i od ledna

21.04.2023

Minimální mzda se v Česku zvedala naposledy od ledna o 1100 korun na 17 300 korun. Ministr práce Marian Jurečka novinářům řekl, že je připraven vládě případně předložit společný návrh odborů a zaměstnavatelů pro letošní navýšení a od příštího roku roku by se minimální mzda měla valorizovat už automaticky podle průměrné mzdy. Zaměstnavatelé jsou proti letošnímu navyšování, žádají zavedení automatické valorizace.

"Čistá minimální mzda je 15 372 korun. Je tak pod hranicí příjmové chudoby. Člověk, který ji pobírá, je tak z definice chudý. Navýšení minimální mzdy je skutečně žalostné, zoufalé a proti prosperitě," uvedl Středula. Poukázal na vysokou inflaci a propad reálných výdělků. Podle předáka by díky přidání lidé víc utráceli, a tak podpořili firmy a ekonomiku.

Příjmová chudoba hrozí, pokud člověk nemá ani 60 procent mediánu čistého příjmu. Pro jednotlivce to loni bylo podle statistického úřadu 15 571 korun. Inflace v březnu dosáhla meziročně 15 procent. Ekonomové podotýkají, že výrazné navyšování mezd a platů by ji mohlo ještě podpořit a dobu růstu cen prodloužit.

"Pokud odbory dokážou najít shodu se zaměstnavateli, tak já jsem připraven přinést návrh na jednání vlády a zvýšit minimální mzdu ještě v letošním roce. Musíme si ale uvědomit, že to jsou peníze, na které musí zaměstnavatelé vydělat. Opatření musí být dobře promyšlené, aby nespustilo vlnu propouštění. Od roku 2024 připravujeme návrh, který by měl být automatickým mechanismem, kdy se bude předvídatelně zvyšovat minimální mzda vůči průměrné mzdě," uvedl Jurečka. Poukázal na pravidla evropské směrnice, která mají členské země nastavit.

Odboráři požadují i dorovnání všech stupňů zaručených mezd. Varují, že by kvůli nenavyšování příjmů mohli z některých oborů pracovníci odcházet. Středula zmínil třeba školní asistenty či řidiče.

Z osmi stupňů zaručené mzdy, která se váže na minimální mzdu a vyplácí podle náročnosti, odbornosti a odpovědnosti práce, se od ledna zvedly jen dva. Nejnižší se rovná minimálnímu výdělku, je 17 300 korun. Nejvyšší je na dvojnásobku minimální mzdy, dostal se z 32 400 na 34 600 korun. S úpravou zaručených mezd se podle ministra pro letošek nepočítá, pokud se na tom odboráři a zaměstnavatelé nedohodnou.

Panuje neshoda

Návrhy na zvyšování minimální mzdy projednává tripartita. Odboráři a zaměstnavatelé se na přidání dosud nikdy neshodli. Rozhodovat musela vláda. Částky upravuje ve svém nařízení. Kabinet v programovém prohlášení slíbil, že automatickou valorizaci minimální mzdy zavede.

Zaměstnavatelé s navyšováním teď nesouhlasí. Hospodářská komora poukazuje na to, že produktivita roste pomaleji než výdělky. "Hospodářská komora prosazuje zavedení automatické valorizace minimální mzdy podle jasných kritérií," sdělil mluvčí komory Miroslav Diro.

Vedení komory předpokládá, že debata o nastavení vzorce začne co nejdřív. Zaručené mzdy komora označila za "socialistický přežitek", prosazuje jejich zrušení. Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje není možné výdělky upravovat každých pár měsíců, růst minimálních a zaručených mezd by mohl ekonomice způsobit problémy.

Do Česka začátkem roku nepřitekl žádný plyn z Ruska. Nahradil ho plyn ze severu

21.04.2023

"Poprvé v moderní historii České republiky se stalo, že jsme se během prvního čtvrtletí roku plně obešli bez dodávek plynu z Ruska. Je to velký úspěch. Nevím o jiné zemi, která by se dokázala z roku na rok zbavit téměř stoprocentní závislosti na dovozu plynu z Ruska. Přispěli jsme k tomu všichni, protože zásadní roli sehrálo snížení spotřeby," uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).

Ministr ovšem zároveň podotkl, že situace ještě není zcela zajištěná. "Před letošní zimou bude mít Evropa pro přípravu na zimu k dispozici bez ruských dodávek méně plynu, než měla dřív, takže dodržovat zodpovědný přístup ke spotřebě plynu i nadále bude potřeba," dodal.

V tuzemských zásobnících plynu je podle čtvrtečních dat 1,66 miliardy metrů krychlových plynu. To odpovídá asi 48 procentům jejich celkové kapacity. Podle ministerstva jde o nejvyšší hodnotu k 20. dubnu minimálně za posledních osm let, odkdy resort vede data. Během prvního čtvrtletí zásoby poklesly o 1,28 miliardy metrů krychlových plynu. Průměrný pokles v posledních osmi letech činil 1,45 miliardy metrů krychlových.

MPO v této souvislosti zdůraznilo význam úspor ve spotřebě. Ta zatím od 1. ledna do 16. dubna dosáhla podle předběžných propočtů 2,89 miliardy metrů krychlových. To je meziročně o 13,6 procenta méně a oproti průměru z posledních tří let o 19,7 procenta méně. Průměrná denní teplota v tomto období byla podle ministerstva o 0,2 stupně Celsia nižší než v roce 2022 a o 0,7 stupně nižší než byl průměr posledních tří let.

Do Česka tak nyní plyn teče pouze přes Německo, kam proudí plyn zejména z Norska a také dodávky LNG z Belgie a Nizozemska.

Podle analytika XTB Jiřího Tylečka jsou dodávky plynu z jiných zemí hlavně kvůli náročnějšímu transportu a formě zpracování dražší. Zároveň však podle něj nelze jednoznačně říci, že by byl odběr ruského plynu výhodnější. "Předně kvůli uzavření plynovodů přestal být tento plyn na trhu dostupný. Už předtím však ruská vláda export omezovala, neplnila závazky a šroubovala cenu na vyšší úrovně," podotkl Tyleček.

Celkově z jeho pohledu česká společnost na zastavení odběru plynu z Ruska spíše vydělá, přestože může bezprostředně platit více než v minulých letech. "Změnila se geopolitická situace a odběr ruského plynu, i kdyby byl ekonomicky výhodný, nedává z dalších pohledů smysl, a to hlavně z podstaty stability dodávek a závislosti na agresivním diktátorském režimu," dodal.

Evropa přichází o schopnost konkurovat. Nevedou ji ti nejlepší, říká Dlouhý

20.04.2023

"Možná jsem dosáhl méně, než k čemu jsem si myslel, že mám v 90. letech našlápnuto. Na konci roku 1989 jsem do politiky přišel hodně mladý a asi nejméně zkušený. Neměl jsem čich na bonmoty jako Miloš Zeman, neuměl jsem hrát politiku jako šachovou partii jako tehdy Václav Klaus," říká v rozhovoru Dlouhý.

Přiznává, že ho v posledních deseti letech zklamal vývoj evropské politiky. Evropu podle něj dnes charakterizují zcela jiné hodnoty, než k jakým se lídři ekonomické transformace v 90. letech minulého století chtěli přibližovat. "Obávám se, že ta politika začíná odsuzovat Evropu do role, kdy ztrácí schopnost konkurovat. Nejen ekonomicky, ale také společensko‑politickým vývojem," tvrdí.

V létě oslavíte sedmdesátku. Zároveň se blíží sněm Hospodářské komory a už jste řekl, že na jejího prezidenta nebudete znovu kandidovat. Chystáte se do důchodu?

S aktivní prací snad nekončím. Sice jsem po pětadvaceti letech skončil s prací pro Goldman Sachs, ale mám dál soukromé klienty. Do značné míry odcházím z českého veřejného života. Trochu přemýšlím, že občas budu něco komentovat, psát články. Uvidíme, jestli se mi povede napsat knihu, kterou mám už asi deset let v hlavě.

Je těžké se stáhnout takřka po 34 letech?

Mám pocit, že jsem si to odpracoval. Možná jsem dosáhl méně, než k čemu jsem si myslel, že mám v 90. letech našlápnuto. Na konci roku 1989 jsem do politiky přišel hodně mladý a asi nejméně zkušený. A zřejmě i s nejmenší představou, co se má v reálné tvrdé politice dělat. Navíc jsem si sám sebe nedokázal představit v opozici. Kdybych tehdy v roce 1997 s koncem v ODA přešel do ODS a počkal v opozici, třeba bych se do nějakých funkcí vrátil. Lépe jsem se ale cítil při odborné práci než v každodenních politických půtkách.

Neměl jsem čich na bonmoty jako Miloš Zeman, neuměl jsem hrát politiku jako šachovou partii jako tehdy Václav Klaus. Když jsem se v červnu 1997 rozhodl odejít, neměl jsem žádnou pracovní nabídku. Až po týdnu se mi ozvali z ABB a po třech týdnech Goldman Sachs. Dva nadnárodní koncerny o mě měly zájem, dostal jsem se na platovou úroveň, která byla obzvlášť tehdy na české poměry mimořádně nadstandardní.

Šel jste do lépe placené práce, berete to jako vrchol své kariéry?

Za vrchol určitě beru působení na ministerstvu. Pracoval jsem pro tuto zemi, dokázali jsme ji posunout o obrovský kus, přestože ve veřejném prostoru se dnes mluví o divokých devadesátkách. Zdaleka ne všechno jsme uměli dobře, některé věci jsme neuhlídali. Souviselo to i s tím, že společnost se utrhla z komunistického řetězu. Trvalo pět sedm let, než se stabilizovala. Na druhém místě je Hospodářská komora, kam jsem přišel v roce 2014 a podařilo se nám během pár let z komory udělat silnější a uznávanější instituci. Teprve na třetím místě je, že jsem se neztratil v soukromém sektoru a ani u firmy jako Goldman Sachs.

Loni jste měl šanci stát se guvernérem ČNB, ale nevyšlo to.

Ta myšlenka se zrodila na Hradě, nebyla moje. Nakonec jsme ve výběru byli dva. Miloš Zeman však jmenoval Aleše Michla a přiznám se, dotklo se mě to. Kdybych byl ve výběru s tehdejším viceguvernérem Markem Morou, řeknu si, že dostal přednost schopný mladší člověk, a neřeknu slovo. Aleši Michlovi přeji sice úspěch, ale nebyla to ideální volba.

Nebude vám chybět ten pocit být součástí dění? 

Ale já nebudu sedět na chalupě. Mám několik klientů, po covidu je práce hodně, létám do Indie, do Paříže, do Londýna. Jsem členem dozorčích rad dvou podniků v Česku, jsem členem Trilaterální komise, která bude mít v listopadu zasedání v Praze. A minimálně do konce roku budu prezidentem Eurochambers, tedy evropské asociace hospodářských komor.

V čele Hospodářské komory končím, protože mám pocit, že bych to už nedělal dobře. A to v případě několika mandátů v jedné větší instituci hrozí. Platí to i pro vysokou politiku, Angela Merkelová je vhodným příkladem. Myslím, že do čela komory má přijít někdo nový. 

Ale přijdete o kontakt s vrcholnými politiky.

Možná se mi po nich ani tak stýskat nebude. Dolehlo na mě něco jako politické stáří. Může to souviset s věkem, mladší generace to tak vnímat nemusí, ale já jsem zklamán, kam se evropská politika v posledních deseti letech dostala. Evropu nevedou ti nejlepší. Populismus, kterému čím dál více voličů podléhá, generuje politiky, se kterými ani nemám chuť se scházet.

Co vám konkrétně vadí?

Politika, která je v některých aspektech problematická vůči mým morálním hodnotám. A zároveň se obávám, že ta politika začíná odsuzovat Evropu do role, kdy ztrácí schopnost konkurovat. Nejen ekonomicky, ale také společensko‑politickým vývojem. A nejen Spojeným státům, ale i Číně, dalším zemím v jihovýchodní Asii či na Arabském poloostrově.

Byl jsem vždy spíše liberálně laděný, ať si každý dělá, co chce, ale nerozumím přepisování historie a boření pomníků ani další sexuální revoluci. Nejsem myšlenkový souputník Miloše Zemana, ale souzním s jeho vymezováním se vůči transgender změnám.

To vše jsou věci, které necharakterizují Evropu, do které jsem chtěl. Pracovali jsme na tom, abychom zemi transformovali, abychom měli zemi s parlamentní demokracií, respektem pro svobodu jednotlivce a lidská práva, s tržní ekonomikou, s dobrým soudnictvím. Třeba se to ne vždy dařilo. Chtěli jsme do Evropy volného obchodu bez hraničních kontrol. Tohle se dnes už bere jako samozřejmost, ale definiční hodnoty dnešní Evropy jsou jiné. Navíc to, co se nyní v Evropě děje, není výmysl politiků. Odrážejí náladu významné části populace. 

Co se tedy ve společnosti stalo, že se vydala tímto směrem?

Obviňování Benjamina Franklina, že obchodoval s otroky, nebo Kryštofa Kolumba, že otevřel cestu k otroctví, mohou mít racionální základ, je dobře, že se s tím země vypořádají, ale reakce na to mi připadá absurdní. Podobně je dobře, že se třeba Velká Británie vyrovnává s tím, že kriminalizace homosexuality dohnala v 50. letech k sebevraždě Alana Turinga. Člověka, který dešifroval kód Enigma a zachránil asi nejvíc britských životů v druhé světové válce. Jenže třeba absurdní prosazování genderové rovnosti a LGBT práv se mi zdá přehnané. 

Zmiňoval jste i ekonomické zaostávání…

Netvrdím, že klimatická změna neexistuje, že s ní nemá smysl nic dělat. Ale Čína teď říká, že bude dál spalovat uhlí a vrcholu znečištění dosáhne v roce 2030 a že se k nulovým emisím dostane v roce 2060. Tedy o deset let později než Evropa. Ale nebude se při tom střílet do vlastní nohy. Nechtějí si podlamovat ekonomiku zbytečně progresivní, v zamýšleném čase nerealizovatelnou klimatickou politikou, aby přišli o pozici na světových trzích.

Evropa to dělá. Nejen v oblasti zelené politiky, ale třeba i v oblasti připravovaného nařízení, kdy budou muset firmy kontrolovat dodavatele i jejich subdodavatele, i z třetích zemí, zda neporušují pravidla v oblasti životního prostředí, zákazu dětské práce, genderové vyrovnanosti nebo nepotlačují menšiny. 

To je ale snad správně, aby menšiny měly svá práva? 

Samozřejmě, ale tady jsme u dalšího problému. Nesmí se zakázat příslušníkovi většiny, aby mohl říct otevřeně svůj názor. V západní Evropě někdy lidé váhají říct, co si myslí. Na amerických nebo britských univerzitách se některé názory rovnou říkat nesmějí. Někteří politici tomu nadšeně přikyvují, jiní to dělají, protože voliči to chtějí, a další - Evropský parlament je v tom dobrým příkladem - jsou odtržení od reality, přestože se domnívají, že dělají dobrou věc. Evropu tím dostávají do situace, která jí neprospěje. 

Jak to myslíte?

Bojím se, že chytřejší lidé budou odcházet. Střední a východní Evropa je v tom zatím jiná, ale je tu jiné nebezpečí. Řada lidí, včetně Miloše Zemana a Václava Klause, si myslela, že budeme moci najít nějakou rovnováhu mezi západní Evropou a Ruskem. Nicméně Vladimir Putin svou invazí na Ukrajinu tuhle možnost zcela vyloučil. Ukazuje to, že ze širších strategicko‑geopolitických důvodů nemáme jinou možnost než zůstat součástí Evropské unie. Ale dnešní Evropa je jiná, než do jaké jsme se chtěli vracet. 

Kam jste chtěli Česko dovést, když jste před více než třemi desítkami let rozjížděli transformaci?

Česko se stalo normální vyspělou evropskou zemí se všemi moderními neduhy, ale i výhodami. To byl náš cíl. Kdyby mi někdo 10. prosince 1989, když mě prezident Husák jmenoval místopředsedou federální vlády, řekl, že naše ekonomická situace bude se spoustou západoevropských zemí srovnatelná, ne‑li lepší, tak bych to bral za úspěch. Kdyby mi ale zároveň řekl, jak část společnosti bude frustrovaná, byl bych zklamaný. 

Není rozevření nůžek mezi sociálními skupinami důsledkem samotné transformace? Šlo tomu předejít? 

Inteligentnější kritici naší transformace říkají, že jsme to měli předvídat a tlumit tyto tlaky. Jako příklad jim slouží vznik silných investičních skupin, které nyní ještě více bohatnou. Ale ke zbohatnutí mělo našlápnuto mnohem více lidí, jen někteří to dokázali. Ti úspěšní podnikatelé jsou součástí celého českého úspěchu. Chápu, že rozdělení bohatství může lidem připadat nespravedlivé. Stále však platí, že Česko patří celosvětově mezi jedny z nejvíce rovnostářských zemí. 

Čím si vysvětlujete aktuální vysokou nespokojenost?

Část demonstrantů tvoří bezpochyby skutečně lidé, kteří jsou na tom objektivně špatně. Další část však nalákal současný způsob komunikace, svou roli hrají sociální sítě a snadné propojení s populistickými politiky. Řada lidí cítí znechucení. A když přijdou šoky, které jsme v posledních letech zažili, pandemie a pak válka na Ukrajině, tak v kombinaci s různými fake news napětí roste. 

Kompletní rozhovor s Vladimírem Dlouhým si můžete přečíst v aktuálním vydání týdeníku Ekonom.

Nafta v Česku dál zlevňuje, její průměrná cena je nejnižší za rok a půl

20.04.2023

Nejlevnější benzin v současnosti natankují řidiči v Jihočeském a Královéhradeckém kraji, kde je litr v průměru za 37,55 koruny. Diesel je nejlevnější v Jihočeském kraji, litr tam prodávají průměrně za 33,27 Kč. Naopak nejdražší paliva nabízejí pumpy v Praze. Litr naturalu stojí v metropoli průměrně 38,97 koruny. Naftu motoristé v hlavním městě tankují v průměru za 36,20 Kč.

Ceny nafty v Česku klesají dva a půl měsíce, s výjimkou týdne na přelomu března a dubna. Po většinu února a března zlevňoval rovněž benzin, v posledním březnovém týdnu se ale trend obrátil a cena od té doby stoupá.

Nižší ceně motorové nafty u čerpacích stanic pomáhá i snížená spotřební daň o 1,50 Kč za litr. Opatření, které loni v červnu zavedla vláda ve snaze snížit vysoké ceny paliv po vypuknutí války na Ukrajině, má platit do konce letošního roku. Nižší spotřební daň byla původně i u benzinu, u kterého však byla počátkem loňského října navýšena zpět na původní hodnotu. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) ve středu na kongresu v Čestlicích u Prahy uvedl, že ceny paliv už dopravce neohrožují, trh se podařilo stabilizovat. Přispěly k tomu podle něj i kontroly marží.

Benzin je v současnosti zhruba o 4,60 koruny na litru levnější než před rokem. Za naftu tehdy motoristé platili o necelých 11 korun na litru více než nyní.

Přehled cen pohonných hmot v Česku: Kraj Natural 95 Nafta ČR 37,87 34,06 Praha 38,97 36,20 Středočeský 38,15 34,67 Jihočeský 37,55 33,27 Plzeňský 37,98 34,02 Karlovarský 37,74 33,49 Ústecký 37,62 33,65 Liberecký 37,70 33,85 Královéhradecký 37,55 33,46 Pardubický 37,62 33,49 Vysočina 37,96 34,40 Jihomoravský 37,98 34,50 Olomoucký 38,07 34,61 Zlínský 37,70 33,45 Moravskoslezský 37,64 33,77

Firmy napojené na Rusko získaly v EU zakázky za 2,5 miliardy eur. I po začátku invaze

19.04.2023

Analytici z Datlabu se dlouhodobě věnují mapování skutečných majitelů firem, kteří jsou z různých důvodů často skryti za řetězcem fiktivních společností. Na ně se zaměřili i v případě veřejných tendrů v EU po ruské invazi. 

Využili při tom speciální software, který mapuje majetkové vazby napříč více než stovkou států a napojuje je na veřejné zakázky. Odhalili tak i skryté vazby na lidi na sankčním seznamu EU.

Datlab tak například zjistil, že tito lidé po celé EU spoluvlastní 9443 firem. Dalších třicet tisíc v Evropě působících společností je pak ovládaných z Ruska. Nejméně 242 z nich přitom stále dostává veřejné zakázky a od zavedení sankcí získaly v tendrech 2,5 miliardy eur. 

Objem zakázek tím oproti roku před invazí a navzdory přijetí deseti balíčků protiruských sankcí vůbec neklesl. "Naše čísla ukazují, že sankce neměly v oblasti veřejných zakázek měřitelný dopad," uvedl ředitel Datlabu Jiří Skuhrovec.

Jako možné vysvětlení čeští dataři nabízejí reálný odliv ruských majitelů, který národní rejstříky dosud nezachytily. Stejně tak je možné, že jde o podniky skryté za jinými společnostmi, což národní registry nejsou s to postihnout. A jelikož jednotlivé státní správy nemají kapacitu rozkrývat často spletité majetkové vazby, společnosti dál figurují v tendrech v rozporu se sankcemi.

Řešením by mohla být důslednější registrace firem v evidencích skutečných majitelů. Podle Datlabu je například v českém registru správně uvedeno jen 35 procent sankcionovaných a ruských vlastníků firem. V řadě dalších zemí je situace obdobná. 

Ke zveřejnění jmen konkrétních problematických dodavatelů, kteří se účastnili tendrů, nemá Datlab podle svého prohlášení licenci. Spolupracuje však s investigativními novináři na kauzách v několika zemích.

Pražské letiště vymění rentgeny, skončí omezení přepravy tekutin do Schengenu

19.04.2023

S výměnou rentgenů začne letiště příští rok, hotovo by mělo být do roku 2026. Letiště si od výměny technologií slibuje to, že bezpečnostní kontroly budou poté pro cestující pohodlnější.

"V plánu je pořízení rentgenů s počítačovou tomografií, které umožňují ponechat tekutiny i všechna elektronická zařízení uvnitř zavazadla. Díky této technologii bude také možné uvolnit pravidlo o deklaraci a přepravě tekutin s limitací objemu do 100 mililitrů," uvedl Radek Kučera, výkonný ředitel Bezpečnosti Letiště Praha.

Změna se dotkne ale jen druhého terminálu, z kterého jsou odbavovány lety do zemí Schengenu. V prvním terminálu výměna není možná kvůli omezenému prostoru, byly by nutné stavební úpravy. Letiště proto ve vybraných čekárnách zřídilo toalety a pítka.

Cestující si mohou nyní s sebou na palubu letadla vzít tekutiny v balení o maximálním objemu 100 mililitrů. Všechna balení musí být umístěna v jednom průhledném uzavíratelném plastovém sáčku a dohromady si jeden člověk může vzít maximálně jeden litr.

Limit tekutin platí od roku 2006. Tehdy britská policie oznámila, že se jí podařilo zabránit útokům na letadla do USA, při kterých údajně chtěli teroristé využít výbušniny vyrobené až na palubě letounu z kapalin, proto je zakázána přeprava většího objemu tekutin a gelů.