Everesta, s.r.o.

Syndikovat obsah Ekonomika - Aktuálně.cz
Aktuálně.cz - kompletní zpravodajství, zprávy z domova i ze světa
Aktualizace: 41 týdnů 2 dny zpět

V Praze je draze. Bydlení v metropoli si dovolí málokdo, výstavba míří do regionů

24.03.2023

Například v Kladně tak má do deseti let vyrůst přes dva tisíce nových bytů. Stavět tam plánují velké pražské firmy, jako je Finep nebo YIT. Ale i ryze regionální developeři.

Velká krajská města, jako je třeba Brno nebo Olomouc, a Praha totiž stále přitahují velké množství lidí kvůli lépe placené práci, možnostem studia či zábavě. Jenže ceny bytů v Praze navzdory aktuálnímu zpomalení prodejů stále převyšují 145 tisíc korun za metr čtvereční a další velká města se na Prahu postupně dotahují. Bydlení v nich se tak pro řadu lidí stává nedostupným. Proto se poohlíží po nemovitostech v dojezdové vzdálenosti metropolí. Toho si všímají i developerské společnosti.

"Nejvíce je tento trend patrný v okolí Prahy a Brna. Developerské projekty se nyní ve velkém připravují ve vzdálenosti do 60 minut dojezdu - například v Kladně, Staré Boleslavi, Berouně či Jesenici," popisuje ředitel oddělení stavebnictví a nemovitostí ve společnosti Deloitte Petr Hána.

Developeři vyhledávají především města a obce s přímým vlakovým spojením do metropole. "Karlštejn jsme si nevybrali kvůli hradu ani kvůli nádherné přírodě. Rozhodující pro nás byla dostupnost do Prahy. Náš objekt se nachází zhruba tři minuty chůze na vlakovou zastávku, kde co 12 minut jezdí vlak a v Praze jste za 25 minut," říká zakladatel Československého nemovitostního fondu SICAV Daniel Římal. Ve dvou stavebních etapách fond v Karlštejně nabízí 90 bytů.

Příkladem, kdy se region snaží přilákat lidi sám pro sebe, a ne jen "na přespání", je Blansko. V rámci společného projektu společností Trikaya a Hopa Group tam má vyrůst 400 nových bytů, což je na město se zhruba 20 tisíci obyvateli úctyhodné číslo. Blanenská radnice věří, že nová výstavba přivede do města nové obyvatele, kteří pomohou vyřešit zdejší nedostatek pracovních sil. "Za prací dojíždí do Blanska řada lidí, mnozí i z Brna," uvedla mluvčí města Pavla Komárková.

Únik ze složitého povolování staveb

Stavět v menších městech je pro developery zpravidla snazší než v metropolích. "V regionech jsou jednoznačně méně vytížené dotčené orgány, které tak projekty schvalují oproti Praze rychleji," upozorňuje Jan Lobo, spolumajitel K&L Rock, která nyní staví na čtyři desítky bytů ve Světlé nad Sázavou, městě s necelými sedmi tisícovkami obyvatel. Potřebná povolení ke stavbě tam získali za necelé dva roky od nákupu pozemku.

"Zatímco v Praze trvá vydání stavebního povolení od získání územního rozhodnutí v průměru 900 dní, v Brně to je v průměru 500 dní. Na opačném konci jsou Karlovy Vary, kde stavební povolení lze získat do 200 dní," uvádí Hána.

Vstřícnost a dobrou komunikaci s radnicemi si developeři chválí i v dalších městech. "V Blansku našemu projektu předcházela drobná změna územního plánu. Charakterizoval bych to jednání jako konsenzuální, nebylo to na sílu, ale vycházeli jsme si s radnicí vstříc," popisuje předseda představenstva Trikaya Asset Managementu Dalibor Lamka.

Tamní projekt s názvem Rezidence Písky, jehož výstavba má začít za dva roky, je nezvyklý v tom, že developer bude stavět na městských pozemcích. Až po kolaudaci je město převede na majitele nově postavených bytů. Z pohledu radnice jde o ochranu před nedokončením projektu. Pro developera je to zase výhodné finančně.

Kamil Dunaj z developerské společnosti Getberg, která staví zejména ve Středočeském kraji, vyčíslil, že úspora z rychlejšího povolení stavby v regionech může přesáhnout i deset procent z celkové ceny bytu. To zlepšuje výnosnost regionálních investic. "V Praze se developeři dostávají na nižší marže než ti mimopražští," řekl týdeníku Ekonom.

Další úsporu lze hledat i v cenách pozemků. Ty jsou v menších městech zpravidla levnější než v Praze nebo v Brně. "Ceny pozemků jsou odvislé od cen koncového produktu, tedy například bytu - pokud jsou byty v Praze o 10 procent dražší než v Brně, lze podobný rozdíl očekávat i u pozemků. Rozdíl mezi Prahou a Ústím nad Labem pak bude ještě výraznější," vysvětluje Hána.

Výhodou pro developery je i větší nabídka pozemků v menších městech v porovnání s metropolemi. V Praze si už dříve většinu volných ploch rozebraly velké zavedené společnosti. Nové menší společnosti tak prakticky v metropoli nemají šanci. Za hranicemi Prahy je ale volných parcel dostatek, a to i v potřebné velikosti. To pak umožňuje developerům naplánovat atraktivnější kvalitnější projekty. "Dokážete tam dostat třeba park a další věci," uvádí Dunaj.

Alou na hory

Nicméně nejen menší města jsou aktuálně v kurzu developerské výstavby. Od koronavirové pandemie se drží také zájem Čechů o apartmány na horách nebo v rekreačních oblastech. "Tento segment stále nabývá na síle. Je určitou alternativou českého chataření a zároveň dokáže pro podnikavější povahy nabídnout i výhody krátkodobých pronájmů," uvádí Hána ze společnosti Deloitte.

Zatímco historicky byl tento typ výstavby považován za signál přehřívání rezidenčního trhu, koronavirové uzávěry toto nahlížení změnily. Pro rozvoj tohoto segmentu byl covid zcela zásadním milníkem.

Nové apartmánové domy už tak nerostou zdaleka jen v nejvyhlášenějších střediscích, jako je Špindlerův Mlýn nebo Pec pod Sněžkou. Developeři se zajímají i o menší obce, jako jsou v Krkonoších Černý Důl nebo Vítkovice. A začínají objevovat i lokality v Jeseníkách nebo Krušných horách.

Velkou roli při prodeji hraje nejen samotná lokalita, ale také vztah potenciálních klientů k těmto místům. "Často se setkáváme s tím, že naši klienti do daných lokalit jezdili jako děti a rádi se na stejné místo vrací," popisuje Jan Stuchlík ze společnosti Realspo, která staví v Krkonoších a Jeseníkách.

Kompletní článek si můžete přečíst v aktuálním vydání týdeníku Ekonom.

Paliva v Česku zlevnila o další desítky haléřů. Ceny půjdou ještě dolů, míní experti

23.03.2023

Průměrná cena Naturalu 95 je v současnosti o víc než sedm korun nižší, než byla před rokem. Nafta je v meziročním srovnání skoro o 11 korun levnější. Do cen paliv se loni touto dobou výrazně promítly dopady ruské invaze na Ukrajinu.

Zlevňování pohonných hmot by mělo pokračovat i v dalších dnech. "Očekávám pokles ceny nafty v následujícím týdnu do 50 haléřů v případě nafty a přibližně poloviční pokles ceny benzinu," řekl analytik společnosti XTB Jiří Tyleček.

Upozornil, že v posledních dvou týdnech byly na trhu extrémní výkyvy důležitých faktorů pro ceny paliv, stále by však podle něj měl převládat tlak na pokračování zlevňování, zejména pak u nafty.

Obrat ke zdražování neočekává ani šéf společnosti 4Trans Jaroslav Ton. "Z pohledu nejbližšího vývoje cen pohonných hmot zatím není důvod k výrazné změně. V případě, že nedojde k markantní změně na trhu s ropou, opětovný růst cen pohonných hmot zatím nelze očekávat," podotkl.

Nejlevnější benzin nyní natankují řidiči v Královéhradeckém kraji, kde je litr v průměru za 36,64 Kč. Nafta je nejlevnější v Jihočeském kraji, litr v tomto regionu prodávají průměrně za 34,58 Kč. Naopak nejdražší paliva nabízejí pumpy v Praze, kde litr benzinu stojí průměrně 38,38 koruny a nafta za 37,42 koruny za litr.

Průměrné ceny pohonných hmot v ČR k 22. březnu 2023 (v Kč/l):

Kraj Natural 95 Nafta ČR 37,04 35,27 Praha 38,38 37,42 Středočeský 37,48 35,80 Jihočeský 36,68 34,58 Plzeňský 37,03 35,22 Karlovarský 36,71 34,72 Ústecký 36,77 34,81 Liberecký 36,90 35,01 Královéhradecký 36,64 34,62 Pardubický 36,73 34,78 Vysočina 37,13 35,46 Jihomoravský 37,30 35,67 Olomoucký 37,25 35,79 Zlínský 36,73 34,82 Moravskoslezský 36,89 35,11

zdroj: CCS

Nejistý osud znojemských nakládaček. Závod na Moravě řeší konec, kvůli drahé výrobě

23.03.2023

Výroba tradičních znojemských okurek má problémy. Důvodem jsou - jako teď v celém řetězci s potravinami - vysoké náklady a na ně navázané ztráty.

Česká pošta chystá velké propouštění, k 1. červnu odejde 2269 lidí

23.03.2023

Podle dokumentu se propouštění dotkne všech krajů. Například 302 zaměstnanců ztratí práci ve Středočeském kraji, 258 v Moravskoslezském, 238 v Jihomoravském kraji a 236 v Praze. O práci by neměli přijít doručovatelé balíků, řidiči, třídiči, vyšší a nejvyšší management.

Podle dřívějších informací by měla pošta zrušit 300 poboček ze současných 3200. Návrh Českého telekomunikačního úřadu je nyní v meziresortním připomínkovém řízení. Ministerstvo vnitra už dříve uvedlo, že rušení se má dotknout větších měst, v kterých je více poboček. "Starostové i veřejnost budou o konkrétních rušených pobočkách informováni v momentě definitivního schválení nových parametrů pro pobočky. Tuto informaci předpokládáme v řádu málo týdnů," cituje deník mluvčího České pošty Matyáše Vitíka.

Proti propouštění se staví poštovní odbory, které jsou nyní ve stávkové pohotovosti. Předseda Odborového hnutí zaměstnanců České pošty Evžen Dvorský uvedl, že na setkání se zaměstnanci, které se plánuje na 1. dubna, se poradí o dalším postupu. "Naším následným krokem bude demonstrace. Pokud ani ta nepomůže, určitě budeme mít zájem na stávce," řekl Dvorský. V úvahu podle něj připadá například stávka v klíčovém poštovním uzlu v pražských Malešicích. Hnutí, které Dvorský zastupuje, patří k menším odborovým centrálám na poště.

Českou poštu čeká také rušení poboček

V posledních letech Česká pošta hospodaří v červených číslech. Předloni snížila ztrátu o polovinu na 681 milionů korun. V předchozím roce vykázala propad 1,37 miliardy korun. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) ve středu oznámil, že náklady na transformaci České pošty zřejmě přesáhnou osm miliard Kč. Uvedl také, že pošta pomůže s hledáním práce stovkám propuštěným zaměstnancům.  

Plán transformace, jehož součástí je i snížení počtu poboček a propouštění, bude podle něj hotový do konce letošního června. Rakušan také uvedl, že rušení poboček by měla pošta v dubnu projednat se zástupci měst a obcí. Teprve po vytvoření seznamu rušených pošt měl podnik oznámit počet propouštěných zaměstnanců a sdělit jej úřadům práce.

Výsledkem transformace má být v roce 2025 státní podnik provozující pobočkovou síť, který bude poskytovat základní služby definované státem a finanční služby, a akciová společnost poskytující logistické a balíkové služby. Pošta jako celek by v té době neměla být ztrátová.

Přeměna České pošty bude stát přes osm miliard korun, řekl Rakušan

22.03.2023

Na začátku dubna vláda jako první transformační krok bude schvalovat snížení počtu poboček pošty z 3200 na 2900, vedení podniku pak bude muset rozhodnout, které pošty zruší. Rušení poboček by měla pošta v dubnu projednat se zástupci měst a obcí.

Teprve po vytvoření seznamu rušených pošt podnik oznámí počet propouštěných zaměstnanců a oznámí jej úřadům práce. Podle dosavadních odhadů má jít o několik tisíc lidí. Rušit se nebudou pobočky v obcích, kde je jen jedna pošta, definovaná dostupnost poštovních služeb se ale zvýší z dvou na tři kilometry.

Výsledkem transformace má být v roce 2025 podnik poskytující základní služby, které definuje stát, a akciová společnost poskytující logistické a balíkové služby. Pošta jako celek by v té době neměla být ztrátová.

Státní podnik by měl podle Rakušana prostřednictvím moderních poboček umožňovat vstup občanů do digitálního světa a zajišťovat tak i na venkově velkou část agendy státu bez nutnosti cestovat například do většího města.

Pošta za loňský rok vykáže ztrátu okolo 1,5 miliardy korun a na konci roku jí hrozila insolvence. "My jsme připraveni Českou poštu zachránit, dostat jí do kondice a díky těmto krokům nebude pošta muset odcházet z obcí, kde je jen jedna pobočka," uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Pošta má podle Fialy dva problémy, jedním je ztráta ze služeb objednávaných státem v předchozích letech, kterou minulé vlády neřešily, a druhým je kvalita služeb.

Do konce roku 2024 by se měl podle Rakušana změnit legislativní rámec poštovních služeb a také model finanční úhrady za služby poskytované na objednávku státu. Úhrada by na žádost současného vedení například neměla přicházet jednou ročně, ale častěji, třeba čtvrtletně. Na konci března chce Rakušan k transformaci uspořádat seminář v Poslanecké sněmovně.

Rakušan doplnil, že podnik od roku 2018 nabral ztrátu z poskytování služeb pro stát 4,3 miliardy korun, klesají také výnosy z listovních služeb a jen zákon o další elektronizaci postupů orgánů veřejné moci a zavedení povinných datových schránek bude pro poštu znamenat ztrátu dalších dvou miliard korun.

V posledních letech Česká pošta hospodaří v červených číslech. Předloni snížila ztrátu o polovinu na 681 milionů korun. V předchozím roce vykázala propad 1,37 miliardy korun. Loni přitom získala po schválení Evropskou komisí úhradu nákladů na poskytování základních služeb od státu za poslední čtyři roky ve výši šest miliard korun. Finance musela z velké části použít na splacení provozních úvěrů.

Na podzemní vodu nelze spoléhat, řekl Nekula. Jako zdroj na pití není udržitelná

22.03.2023

Nekula uvedl, že růst průměrné teploty o dva stupně Celsia se očekává s vysokou pravděpodobností už kolem roku 2030, dříve se očekával takový růst teploty až v roce 2040, uvedl. "To způsobí ztrátu v rozsahu 160 až 200 milimetrů vody ze srážkového úhrnu," řekl.

Upozornil na to, že nárůst teploty vzduchu vede ke ztrátě velkého objemu vody výparem do atmosféry. "Již deset milimetrů srážek méně na našem území představuje přibližně 780 milionů kubíků vody. To je objem větší, než je obsah naší největší přehrady Orlík," řekl.

Uvedl, že globálně se nejspíše nepodaří omezit emise skleníkových plynů, které vedou k růstu teploty i přes snahu států EU.

Ministr řekl, že pro zásobování pitnou vodou i výrobu elektrické energie mají zásadní úlohu přehradní nádrže. Uvedl, že 50 procent zásob pitné vody zajišťuje 47 vodárenských nádrží. Za celou dobu své existence nikdy neomezily odběry vodáren, i když několikrát jejich zásobní objem výrazně klesl, doplnil.

Nekula upozornil na to, že z disponibilního objemu podzemních vod se odebírá až 80 procent pro zajištění dostatku pitné vody. Její dostupnost ohrožuje například chybějící sněhová pokrývka nebo rychlý odtok vody z přívalových srážek. "Orientace na zdroje podzemních vod není do budoucna udržitelnou cestou při výhledu růstu teplot vzduchu," řekl.

Ministerstvo proto nabízí podporu pro propojení veřejných vodovodů a napojení na vodárenské nádrže. "Za posledních šest let ministerstvo poskytlo na omezení následků sucha dotace ročně ve výši téměř 15 miliard Kč, 60 procent tvořily peníze z fondů EU," uvedl Nekula.

Za toto období se postavilo 686 kilometrů vodovodních sítí, 43 úpraven pitné vody a financovalo se 63 projektů propojení vodárenských soustav. Vzniklo také přes 2300 malých vodních nádrží a rybníků. Ministr doplnil, že 100 milionů korun ročně jde na obnovu a modernizaci závlahových soustav a podpora směřuje i na protipovodňová opatření, loni to bylo 900 milionů korun.

Ředitel Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR Vilém Žák řekl, že dotace na propojování vodárenských soustav je cestou, jak se ČR může nejrychleji a nejefektivněji adaptovat na klimatickou změnu.

Předseda představenstva Svazu vodního hospodářství ČR Petr Kubala poznamenal, že ČR nyní žije v době vodního blahobytu, který ale nevydrží věčně právě kvůli změnám klimatu.

Nejnižší místo Česka se stále prohlubuje. Na severu Čech se těží přes 600 let

22.03.2023

Podívejte se, jak se v Česku těží hnědé uhlí. Navštívili jsme jeden z největších povrchových dolů v Česku jménem Bílina.

Na Česko mají spadeno hned dvě nové banky. Partners může mít licenci už o prázdninách

22.03.2023

Nový projekt finančně poradenské skupiny přilákal zvučná jména české investorské komunity - Dušana Šenkypla z Pale Fire Capital, zakladatele Mallu Ondřeje Fryce či Tomáše Čupra z Rohlík.cz.

Z celkem tří miliard korun základního kapitálu, které po bance požaduje Česká národní banka, poskytne trojice těchto investorů 650 milionů korun.

Nestavíme druhou Air Bank

Borkovec říká, že banka nechce při rozjezdu klienty lákat zejména na vysoké úročení. "Nestavíme druhou Air Bank, která tak postupovala. Možná budeme nějaký produkt v tomto směru mít, ale nebude to hlavní tahák. Neusilujeme o široké portfolio klientů, kteří si u nás uloží volné peníze. Chceme mít klienty, kteří s námi žijí celý svůj finanční život," uvádí v rozhovoru pro Ekonom Borkovec.

Finanční poradenství a bankovnictví k sobě podle něj patří. "Bankovnictví řeší operativní krátkodobé peníze, běžné výdaje a platby. A poradenství se zabývá dlouhodobou bilancí a produkty," vysvětluje dále byznysmen.

"Potřebujeme bankovní licenci, abychom lidem mohli lépe pomoci ke zdravému finančnímu životu. Vytváříme mobilní aplikaci, v níž budou klienti spravovat celý svůj finanční život. Taková aplikace nemá valný smysl, pokud na stejném místě není i bankovnictví," popisuje svůj záměr.

Nová banka by měla mít čtvrtou největší pobočkou síť v Česku. Borkovec se přitom zajímá i o banky v zahraničí. "Udělali jsme si analýzu bank v Chorvatsku, Rumunsku, Lotyšsku a dalších zemích, kam chceme v budoucnu vstoupit. Jsou tam dostupné zajímavé malé banky. Pokud licenci v Česku nezískáme, koupili bychom nějakou instituci tam," dodává. 

S její licencí by pak skupina Partners vstoupila do Česka, což podle něj evropská pravidla umožňují. "Nemám však pocit, že by nám ČNB nějak házela klacky pod nohy. Věřím, že to společně dotáhneme," říká dále.

Kompletní rozhovor s Petrem Borkovcem si můžete přečíst v příštím vydání týdeníku Ekonom ve čtvrtek 23. března.

Svou banku chce i RSBC

Partners přitom nejsou jediní, kdo chce v Česku začít s bankovnictvím. Loni na podzim oznámil plán udělat z investiční skupiny RSBC banku její zakladatel Robert Schönfeld.

"Bude specifická. Není cíl mít ji stejnou jako stávající komerční banky. Chceme se zaměřit na movitější klientelu," řekl v únoru pro Ekonom Milan Šlapák, který RSBC Holding v současnosti řídí.

Základem portfolia české skupiny RSBC jsou rezidenční a komerční nemovitosti, úrodná půda, realitní fondy či průmyslové a zemědělské společnosti v Česku i v zahraničí. Skupina byla původně založena za účelem správy restituovaného majetku rodiny Schönfeldů. Aktuálně je součástí skupiny RSBC přes 40 společností.

Dopad krize banky teprve uvidí

Někteří již zavedení hráči ale připomínají, že uspět na bankovním trhu v Česku není jednoduché. "Bank je v Česku hodně, je tu silná konkurence, na rozdíl třeba od Slovenska, kde je menší. Vytváří to tlak - musíme se nějak odlišit, abychom uspěli," vysvětlil začátkem března v rozhovoru pro Aktuálně.cz zástupce generálního ředitele české mBank Martin Podolák.

Také chování Čechů se podle Podoláka v krizi postupně mění. Polská banka s více než 700 tisíci klienty registruje především přesun peněz z běžných na spořicí účty. "A připravují se na vyšší výdaje - snižují útratu na položkách, které nejsou nezbytně nutné. Pokud se ale podívám na celek, je stabilní, nevidím velký pokles objemu peněz," dodává.

Krize se podle Podoláka určitě dotkne části populace. "Ale to, jak velká skupina to bude, uvidíme až za nějakou dobu. Úspory v ekonomice ještě jsou, bude ale záležet, jak dlouho budeme v době vysoké inflace, vysokých energetických cen, války na Ukrajině a omezených investic," vysvětlil zástupce mBank.

Sto miliard pro stát. ČEZ překonal odhady analytiků a dosáhl rekordního zisku

21.03.2023

Provozní zisk před odpisy (EBITDA) loni meziročně stoupl na víc než dvojnásobek, dosáhl 131,6 miliardy korun. Skupina to oznámila toto úterý v tiskové zprávě. Výsledky překonaly odhady analytiků. Dosud nejvyšší čistý zisk, 51,9 miliardy korun, měla firma v roce 2009.

Za výrazné překonání historického rekordu může podle analytika portálu Trhy.cz Zdeňka Zaňky jeden hlavní tahoun, a to vyšší ceny energií. Cena, za kterou ČEZ loni prodával elektřinu, byla oproti průměru na MWh v roce 2021 zhruba dvojnásobná. Dalším faktorem je podle analytiků i rekordní výroba jaderných elektráren. 

Ceny dodávek plynu vzrostly meziročně o 348 procent a ceny dodávek elektřiny o 327 procent. Průměrná cena elektřiny s dodávkou na letošní rok se loni obchodovala za téměř 300 EUR/MWh, zatímco průměrná realizační cena výroby ČEZ s dodáním v loňském roce byla 100 EUR/MWh. Obchodní tým ČEZ vydělal 18 miliard korun, což činí téměř čtvrtinu konsolidovaného čistého zisku firmy za celý loňský rok.

Rekordní dividenda pro akcionáře

Dosažený zisk za rok 2022 indikuje rekordní dividendu pro akcionáře. "V případě stanovení dividendy na horní hranici intervalu platné dividendové politiky by mezi akcionáře bylo rozděleno 63 miliard korun. Pro majoritního akcionáře Českou republiku by to znamenalo příjem 44 miliard korun," uvedl předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

Navíc odvede státu, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií, nově zavedenou daň z neočekávaných zisků a odvod z nadměrných tržeb z výroby v celkové výši 30 až 40 miliard korun a dále 26 až 30 miliard korun z titulu běžné daně z příjmů. Celkem tedy ČEZ letos odvede státu více než 100 miliard korun, shrnul Beneš.

Miliardy pro stát

Premiér Petr Fiala (ODS) chce zhruba sto miliard korun odvodů energetické skupiny ČEZ státu využít na pomoc s vysokými cenami elektřiny, budování dálnic či výdaje na obranu. 

"Velká část peněz půjde na pomoc s vysokými cenami energií, které jsou důsledkem ruské invaze na Ukrajinu, díky mimořádným příjmům můžeme také rekordně investovat do výstavby silnic a dálnic nebo zvyšovat výdaje na obranu. Bez těchto prostředků bychom toho byli schopni, pouze kdybychom se dále zadlužovali. S vysokými zisky ČEZ jsme počítali a nastavili jsme taková opatření, abychom tyto prostředky dokázali co nejefektivněji vrátit občanům a firmám, uvedl Fiala.

Více, než se čekalo

Analytici odhadovali čistý zisk kolem 70 miliard korun, výsledky překonaly i listopadovou predikci firmy. V případě osmdesátiprocentního výplatního poměru by dividenda podle analytika Fio banky Jana Rašky dosáhla 117 korun za akcii, což je dosud nejvíce. Z předloňského zisku ČEZ vyplácí akcionářům dividendu 48 korun za akcii.

Naopak negativně působil rok energetické krize na prodej. Provozní zisk společnosti ČEZ Prodej, která dodává elektřinu a plyn domácnostem v Česku, meziročně klesl o 22 procent. Důvodem byl zejména extrémní nárůst pořizovacích cen elektřiny a plynu a vysoké náklady na krytí výkyvů spotřeby zákazníků.

Výroba z jaderných zdrojů dosáhla loni rekordní úrovně 31 terawatthodin (TWh), meziročně o procento více. Výroba z obnovitelných zdrojů meziročně klesla o 13 procent vlivem počasí a poklesu výroby z biomasy z důvodu odstávky v elektrárně v Poříčí. Výroba z uhelných zdrojů v Česku klesla o tři procenta na 15,7 TWh kvůli delším odstávkám elektrárny Ledvice a ukončení provozu elektrárny Mělník 3 v roce 2021. Produkce paroplynové elektrárny Počerady meziročně klesla o 22 procent v důsledku růstu ceny plynu po ruské invazi na Ukrajinu.

Výhled hospodaření pro letošní rok, zahrnující nově zavedená zdanění, zveřejnil ČEZ v únoru. Očekává zisk EBITDA mezi 105 až 125 miliardami korun a čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy 30 až 40 miliardami korun.

Česko energeticky zvládlo zimu, hlavní roli hrálo snížení spotřeby

21.03.2023

"Nikdo z nás si nedovedl představit, že na konci zimy bude situace s plynem tak dobrá," řekl Síkela. České zásobníky jsou podle něj vzhledem k ročnímu období rekordě naplněné, zásoby činí 1,77 miliardy metrů krychlových zemního plynu. Loni touto dobou byly 474 milionů metrů krychlových. Síkela také upozornil na to, že cena plynu na burze je zhruba o třetinu nižší než loni ve stejnou dobu. "Jsme v optimistické situaci v přípravě na další zimu," dodal.

Ministr řekl, že od začátku roku se podařilo snížit spotřebu plynu o 15 procent ve srovnání se stejným obdobím loňského roku. Ve srovnání s tříletým průměrem je spotřeba o 20 procent nižší. Od loňského září Česko proti běžné spotřebě ušetřilo miliardu metrů krychlových plynu.

Podle Síkely je ale třeba v úsporách pokračovat. "Ještě nemáme vyhráno. Těch důvodů je spousta: Nevyzpytatelnost Ruska z hlediska dalších akcí, možné obnovení ekonomické aktivity v Číně, která je velkým odběratelem LNG, či klimatická změna a její dopad na hydroelektrárny v Evropě," řekl ministr. Česko podle něj podporuje, aby se o rok prodloužila platnost evropských pravidel vyžadujících úspory plynu a která se původně měla vztahovat na tuto topnou sezonu.

Na úspory energie a na energetickou účinnost bude klást důraz i aktualizovaná energetická koncepce, kterou Síkela v nejbližších týdnech předloží vládě. "Situace, kdy na produkci jedné jednotky hrubého domácího produktu spotřebujeme dvakrát více energie, než je průměr Evropské unie, je v dnešním světě dlouhodobě neudržitelná," řekl.

Kromě toho se koncepce zaměří na komunitní energetiku. Ministr také zdůraznil, že vláda pokračuje v přípravě stavby nového bloku v jaderné elektrárně Dukovany a prověřuje možnosti stavby dalších jaderných reaktorů.

Síkela také připomněl, že se Česko za poslední rok dokázalo zbavit závislosti na ruském plynu. Od začátku letošního roku nepřitekl do země žádný ruský zemní plyn. Veškeré dodávky přicházely přes Německo, byl to buď zemní plyn z Norska, nebo zkapalněný zemní plyn (LNG) z Belgie a Nizozemska.

Mléko zdražili zemědělci, hovězí maso obchodníci. Kdo se nejvíc podílí na růstu cen

21.03.2023

Ceny, za které Češi ještě loni v únoru běžně nakupovali potraviny, se dnes zdají až nepředstavitelně nízké. Vejce stála méně než tři koruny za kus, kilogram cukru či mouky byl za 16 korun. Pak ale přišla ruská invaze na Ukrajinu a s ní spojené zdražování energií a následně potravin. Cedulky na regálech obchodů dnes ukazují u vajec dvojnásobnou cenu, podobně je na tom i cukr, mouka je dražší o třetinu.

Takové zdražování Česko zažilo naposledy počátkem 90. let při přechodu na tržní hospodářství. Obchody, prodejci i zemědělci obhajují růst cen hlavně drahými energiemi, platí ale, že v porovnání s ostatními evropskými zeměmi se v Česku zdražuje téměř nejvíce. Navíc zatímco ceny energií už dávno klesají, ceny potravin rostou dál. 

Na jídlo a bydlení padne podle statistického úřadu skoro polovina výdajů českých domácností. A devět z deseti Čechů se obává, že budou potraviny dále zdražovat, ukázal lednový průzkum agentury Ipsos.

K vyřešení se zavázal ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). A začal ostrými vyjádřeními. V únoru obvinil obchody, že "zkoušely, co zákazníci vydrží" nebo že vysokými cenami "zneužily Vánoce". Požádal lidi, aby mu posílali podněty na nekalé praktiky prodejců, a sám podal stížnost k antimonopolnímu úřadu kvůli cenám cukru. Postupně se hodlá zaměřit i na další důležité zboží a chce zjistit, kdo na zdražování nejvíce "zbohatl". To bude vedle úřadu zkoumat i speciálně zřízená pracovní skupina vedená ministerstvem zemědělství.  

Aktuálně.cz přináší velké srovnání toho, jak se vyvíjely ceny zboží od loňského února až dodnes, a to u jednotlivých článků dodavatelského řetězce. Ten dnes funguje zhruba takto: zemědělec podojí krávu a nezpracované mléko prodá mlékárně za 13 korun za litr. Ta ho upraví třeba na polotučné mléko, zabalí a prodá obchodnímu řetězci za 17 korun. Obchod pak zákazníkům prodává litrovou krabici mléka za 24 korun. 

Pohled do dat Českého statistického úřadu odhaluje, které potraviny nejvíce zdražily u zemědělců, potravinářů a prodejců. Za mléko sice dají o pět korun více než před rokem, prodejci se ale na zdražení podíleli jen menší měrou. Zatímco jejich marže se oproti minulému únoru zvedly o 23 procent, potravináři zdražili o 29 procent, zemědělci dokonce o 33 procent. Podobně u zemědělců nejvíce zdražily brambory nebo vepřové maso.

Jiné položky zase nejvýrazněji zdražili obchodníci. Třeba eidamský sýr zpracovatelé prodávají dokonce o procento levněji než před rokem, na pultech obchodů je ale skoro o třetinu dražší. Jejich marže se nejvíce zvýšily také u vajec a hovězího masa. Potravináři se zase nejvyšší měrou podíleli na zdražení mouky nebo kuřecího masa. Přehled cen potravin v jednotlivých měsících Aktuálně.cz nabízí v interaktivní grafice.

Nejen energie, ale i krmiva, obaly a odpady

Ačkoli ministr Nekula obviňuje ze zdražování hlavně obchodní řetězce, jednoznačného "viníka" podle analytiků najít nelze. "Situace je různá v různých typech zemědělských komodit, skupin potravin i v maloobchodě. U každého z článků bychom našli příklady, kdy růst cen byl vyšší než u jiných článků, a naopak," říká agrární analytik Petr Havel.

Vyšší marže podle něj nemusí nutně znamenat vyšší zisk. "Důvodem zdražování je růst cen vstupů, symbolem jsou energie, ale nejde jen o ně," dodává.

Se stále dražším jídlem musí lidé počítat i podle potravinářů. "Zdražování potravin je nevyhnutelné. A příčiny jsou jednoznačné: Jsou to zvýšené náklady nejen na elektřinu a plyn, současně se zvedají i ostatní náklady, ceny obalů, lidské práce a v neposlední řadě také cena za likvidaci odpadů," uvádí Helena Kavanová z Potravinářské komory.

Zemědělcům se podle šéfa Agrární komory Jana Doležala v posledním roce o vyšší desítky až stovky procent zvýšily náklady na energie a pohonné hmoty, ale také na průmyslová hnojiva, krmivo pro hospodářská zvířata nebo mzdy. Proto si myslí, že zemědělci zdražili ještě málo. "Růst zemědělských cen zdaleka nedosahuje růstu jejich nákladů," tvrdí.

Podobně se vyjadřuje také šéf Svazu obchodu a průmyslu Tomáš Prouza.  "Náklady obchodníků rostly rychleji než ceny potravin a obchodníci tento nárůst absorbovali na úkor svého zisku. Jinak by se nemohlo stát, že by tempo inflace bylo vyšší než rychlost růstu cen potravin," říká.

Představitelé obchodníků i zemědělců se shodují na tom, že za zdražováním stojí mimo jiné pro Česko typická nízká konkurence, což umožňuje velkým hráčům určit si podmínky na trhu. Zároveň ale všichni tvrdí, že za zdražování nemohou oni, ale "ti druzí".

Prouza vidí hlavní problém v existenci velkých holdingů, jako je Agrofert, který v sobě sdružuje firmy od prodeje zemědělské techniky přes hnojiva, zemědělství až po výrobu potravin. Nízká konkurence je podle něj i v potravinářství. "Namátkou v oblasti margarínu drží jediný výrobce až 70 procent trhu, u balené vody mají stejný podíl dva výrobci, u piva bezmála 60 procent opět dva výrobci," vypočítává.

Šéf Agrární komory ze zdražování viní naopak obchodní řetězce. "75 procent tuzemského maloobchodu ovládá 11 obchodních řetězců majících obrovskou tržní sílu, která je neporovnatelná s několika desítkami tisíc českých zemědělských podniků," uvádí Doležal.

Snížení daně ministr nepodporuje

Spor hodlá ministr Nekula rozsoudit v příštích měsících. Agrární analytik Havel ale nečeká převratná zjištění. "I bez toho se ceny potravin budou stabilizovat a ve druhé polovině tohoto roku v některých případech i mírně klesat, protože - a to je hlavní příčina zdražování -, budou klesat náklady jak na výrobu, tak na prodej," předpokládá Havel.

Experti i zástupci jednotlivých složek řetězce navrhují ministru Nekulovi, aby ceny potravin zkrotil snížením daně z přidané hodnoty na potraviny. Takový návrh už má ministerstvo připravený a vláda jej projedná ještě v tomto pololetí, Nekula změnám ale nakloněný není.

"Není vhodné udělat tento krok, pokud tady není umravněn trh a není v pořádku konkurenční prostředí, protože bychom dělali jenom díru do rozpočtu, prohloubili schodek a vůbec by se to neprojevilo, jenom by si někdo otevřeně nebo skrytě navýšil své zisky," říká mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.

Video: Pokud je v Polsku levněji, jezděte nakupovat tam, říká ekonom Křeček (3. 11. 2022)

Rusové zmrazili Volkswagenu všechna aktiva. Automobilka stopla byznys v zemi už dřív

20.03.2023

Ruská invaze na Ukrajinu měla finanční dopady na hospodaření firmy. Volkswagen ve své výroční zprávě minulý týden uvedl, že v souvislosti s rozhodnutím zastavit obchodní aktivity v Rusku byla již prodána řada jednotlivých společností a o prodeji dalších se jedná.

"Jako přímý následek rusko-ukrajinského konfliktu byly ve sledovaném roce (2022) stanoveny celkové náklady na asi dvě miliardy eur (47,7 miliardy Kč)," uvedla společnost.

V srpnu podnik vypověděl smlouvu s ruským výrobcem automobilů GAZ na výrobu vozů Volkswagen v továrně v Nižním Novgorodu. GAZ pak Volkswagen zažaloval. Ruská společnost odhadla své ztráty z ukončené smlouvy na téměř 16 miliard rublů (4,65 miliardy Kč).

Volkswagen se také pokouší prodat svůj montážní závod v Kaluze jižně od Moskvy. Závod, který má kapacitu 225.000 vozidel ročně, v březnu 2022 přerušil provoz. Montovaly se zde mimo jiné i vozy Škoda Octavia a Škoda Rapid. Předloni bylo Rusko pro Škodu Auto druhým největším trhem.

Zmrazení aktiv podle agentury Reuters představuje další komplikaci pro snahu koncernu Volkswagen opustit ruský trh. Ruská divize podniku uvedla, že ji žaloba překvapila. Dodala, že spolupráce s firmou GAZ "skončila podle vzájemně sjednaných podmínek".

Divize upozornila, že nyní žádá ruské úřady o povolení k prodeji podílu ve skupině Volkswagen Group Rus do rukou "důvěryhodného ruského investora". Součástí skupiny Volkswagen Group Rus je i závod v Kaluze. "Doufáme, že žaloba tuto transakci nezbrzdí," uvedla ruská divize Volkswagenu.

Podniky ze zemí, které Moskva nepovažuje za přátelské, musejí v případě prodeje svých ruských aktiv získat souhlas od výboru ruské vlády. Mezi zahraničními investory nyní panují obavy, že Rusko by mohlo přikročit k zestátnění některých strategicky důležitých aktiv.

Rusko již opustila například francouzská automobilka Renault. Ta loni prodala většinový podíl v ruské automobilce Avtovaz ruské státnímu podniku za symbolický jeden rubl.

Západní sankce měly na automobilový sektor v Rusku tvrdé dopady. Celková výroba osobních aut v Rusku se loni propadla o 67 procent na 450.000 vozů, což je nejméně od rozpadu Sovětského svazu v roce 1991.

Jak odevzdat daně online: Naskenovat papír nestačí, varuje finanční správa

20.03.2023

"Daňové přiznání musí být podáno v .xml formátu. Nestačí tedy poslat například naskenovaný formulář ve formátu .pdf prostřednictvím datové schránky nebo e-mailu," uvedla Finanční správa.

Formulář ve stanoveném formátu lze podle ní podat prostřednictvím portálu Moje daně, kam se lze přihlásit pomocí datové schránky, občanského průkazu s čipem nebo bankovní identity.

Finanční správa rovněž upozornila, že živnostníci, kteří podali přiznání v papírové podobě, přestože měli zpřístupněnou datovou schránku, ho musí znovu co nejdříve podat elektronicky.

Správci daně nicméně slibují poplatníkům vstřícný postup. "Vzhledem k tomu, že se jedná o novou povinnost, kdy drtivá většina dotčených osob doposud plnila své daňové povinnosti řádně a včas, pracovníci finančních úřadů budou aktivně využívat neformální způsoby komunikace, aby vám pomohli s odstraněním případných vadných podání či upozornili vás na tuto novou povinnost," uvedla Finanční správa.

Vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti) minulý týden upozornil, že mezi živnostníky, kteří musí podávat daňové přiznání elektronicky, jsou i lidé bez počítačů. "S ministerstvem financí se snažíme najít nejlepší řešení a informovat o možnostech chytrého daňového přiznání, třeba přes portál Moje daně," uvedl na sociální síti Twitter. Ministerstvo zatím konkrétní podobu zmiňovaného řešení nezveřejnilo.

Datové schránky jsou od letošního roku povinné i pro živnostníky, spolky a další právnické osoby. Celkem se do března jejich počet zvýší o 2,2 milionu zhruba na 3,9 milionu. Schránku bude ministerstvo vnitra zřizovat automaticky. Naopak dobrovolné zůstane používání datové schránky pro soukromé fyzické osoby, protože poslanci na poslední chvíli povinnost v zákoně zrušili.

Podle aktuálních údajů dosud Finanční správa přijala 968 604 daňových přiznání, je to asi 35 procent z celkového očekávaného počtu. Na fyzické osoby připadá 865 502 podaných přiznání, z toho 45 procent bylo podáno elektronickou formou a 55 procent listinnou formou. Právnické osoby zatím podaly 103 102 daňových přiznání, v naprosté většině v elektronické formě.

Papírové daňové přiznání je letos nutné podat do 3. dubna, elektronické do 2. května. V případě využití služeb daňového poradce je lhůta pro odevzdání stanovena do 3. července. 

Maďar si stěžoval na nedostatek odpočinku v práci. Zavařil tím zákoníku v Česku

20.03.2023

Ve směnném provozu pracuje v Česku podle údajů Českého statistického úřadu necelá třetina všech zaměstnanců, tedy přes milion lidí. Nejčastěji pracují  v průmyslových odvětvích - ve strojírenství, potravinářství, automobilovém a chemickém průmyslu, hutnictví - a pak v oblasti služeb - v nemocnicích, pečovatelských domech, hotelech, call centrech. 

Zaměstnanci směnných provozů mají podle zákoníku práce právo mezi směnami na týdenní dobu nepřetržitého odpočinku v délce nejméně 24 hodin a na denní dobu odpočinku v délce 11 hodin. Dohromady tedy na 35 hodin. 

Tato délka je přitom stejná i v ostatních zemí Evropské unie. Problém je ale v názvosloví. Český zákoník práce totiž do týdenní doby odpočinku zahrnuje i tu denní. A podle nedávného rozsudku Soudního dvora EU je třeba označit obě doby odpočinku zvlášť.

"Soud dal za pravdu maďarskému zaměstnanci, který tvrdil, že po poskytnutí minimálního týdenního nepřetržitého odpočinku je nutné zaměstnanci poskytnout ještě denní dobu odpočinku. Zaměstnavatel pochopitelně namítal, že denní doba odpočinku je již součástí týdenní doby odpočinku, jako je tomu i u nás. To soud odmítl a potvrdil, že denní doba odpočinku nemá být součástí týdenní doby," vysvětluje advokátka Veronika Odrobinová z právní kanceláře Grant Thornton, která na tento případ upozornila.

U českého zákoníku práce tedy zřejmě došlo k tomu, že zákonodárci při implementaci směrnice dobu pouze sečetli a dál nedefinovali. "S aktuálním výkladem evropského soudu nikdo nepočítal," říká Odrobinová.

Podle ní tak rozsudek poukázal na to, že celá řada zaměstnavatelů se směnným provozem, nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou nebo konty pracovní doby neposkytuje v Česku svým zaměstnancům dostatečný nepřetržitý odpočinek v týdnu. 

"Pokud se budeme řídit tímto rozsudkem, tak při současné právní úpravě by měli mít čeští zaměstnanci nárok na týdenní pracovní dobu v délce 35 hodin a 11 hodin denní doby odpočinku, tedy dohromady 46 hodin. Je namístě tyto rozvrhy přehodnotit. Nebo je možné, že se zákonodárce bude snažit novelizovat zákoník práce," upozorňuje Odrobinová. 

Analyzujeme to, reaguje stát

Dopady v praxi přibližuje Lena Geryková, personální manažerka společnosti Solodoor - výrobní firmy s dvousměnným provozem: "Pokud by doba odpočinku byla rozšířena striktně na 46 hodin, dostávali bychom se občasně do problémů u sobotních směn," říká. "Pro nás by to znamenalo zúžit výběr zaměstnanců sobotní směny na ty, kteří půjdou v pondělí pouze na odpolední, což už je komplikace," dodává Geryková.

Předpokládá ale, že pokud by rozšířenou týdenní a denní dobu odpočinku ministerstvo práce potvrdilo, budou k tomu připojeny i výjimky, které již nyní mají například řidiči z povolání. Tedy že pokud bude v jednom týdnu doba zkrácena, bude muset být v následujícím týdnu prodloužena.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) rozsudek Soudního dvora řeší. "Jedná se o první verdikt k problematice souběhu poskytování denního a týdenního nepřetržitého odpočinku podle směrnice o některých aspektech úpravy pracovní doby. Rozsudek nyní podrobně analyzujeme a poté zvážíme další případné kroky," uvádí pro Aktuálně.cz Jakub Augusta z tiskového oddělení MPSV.

Podle něj ale rozsudek jako takový nemá přímý vliv na právní úpravu nepřetržitého odpočinku v týdnu v Česku. "Pro české zaměstnavatele a zaměstnance se nic nemění a nadále platí právní úprava tak, jak je nyní uvedena v zákoníku práce," tvrdí Augusta. 

Podle advokátky Odrobinové by při případném sporu ovšem záleželo na tom, jak české soudy budou výklad evropského soudu akceptovat a zda budou podle něj postupovat. "Měly by," reaguje. 

Zaměstnanci na směnách jsou více unavení

Podle Eduarda Hégra, generálního ředitele poradenské společnosti Déhora, která se specializuje právě na směnný provoz, by bylo dobré zákonné volno prodloužit. "Jedná se o komplexní otázku, která v sobě zahrnuje potřebu sladit sociální a zdravotní potřeby zaměstnanců a samozřejmě i potřeby zaměstnavatele. Všeobecně jsme pro prodloužení zákonného týdenního volna," vysvětluje Hégr. 

Nedávno přitom Déhora zveřejnila průzkum, podle něhož časté střídání směn v různou denní dobu přináší větší riziko úrazu. "Mohou za to často špatně zvolené směnové modely, které narušují přirozený biorytmus zaměstnanců a mají vliv na zvýšenou únavu během pracovní doby," uvádí se v průzkumu.

Z šetření mezi zhruba dvěma tisíci zaměstnanci vyplynulo, že práci na směny vnímá více než třetina zaměstnanců jako rizikovou. Téměř 40 procent respondentů se občas na směně obává úrazu a více než pětina pracuje v neustálém strachu, že se zraní, pokud jsou zrovna unavení.

Alarmující je, že s únavou se na směně nikdy nepotýkají pouhá čtyři procenta pracujících.

"Většina firem nepřijímá žádná opatření, která by únavě a následným dopadům zabránila. Současné nastavení podmínek práce na směny je mnohdy nevyhovující. A většina zaměstnavatelů nepřikládá plánování směn svým zaměstnancům takový význam, jaký by měli," říká dále Hégr.

Doplňuje, že česká legislativa v souvislosti s prací na směny neukládá zaměstnavatelům riziko hodnotit a přijímat opatření k jeho snížení. Proto se tím firmy většinou ani nezabývají.

"To je i jeden z důvodů, proč se úrazy během směnného provozu stávají tak často, a pokud firmy svůj postoj k plánování směn nezmění, budou se stávat i nadále," uzavírá Hégr.

Problémovou švýcarskou banku Credit Suisse převezme její největší rival UBS

19.03.2023

Švýcarská UBS převezme konkurenční banku Credit Suisse zhruba za tři miliardy franků (téměř 73 miliard korun), zaplatí svými akciemi. "Převzetím Credit Suisse bankou UBS jsme nalezli řešení, které zajistí finanční stabilitu a ochrání švýcarskou ekonomiku v této výjimečné situaci," uvedla centrální banka.

Švýcarský prezident Alain Berset řekl, že zachránit Credit Suisse tak, aby přežila bez pomoci jiné banky, už kvůli ztrátě důvěry nebylo možné. Podle ministerstva financí je zvolené řešení oproti jiným variantám nejméně bolestivé pro Švýcarskou konfederaci i pro její daňové poplatníky.

Credit Suisse, která vznikla v roce 1856, doplatila na chybná rozhodnutí manažerů v minulosti a také na skandály ve svém investičním bankovnictví. Vaz jí zlomila až krize důvěry z tohoto týdne, kdy klienti začali ve velkém vybírat vklady.

Credit Suisse patří k největším správcům majetku na světě, služby poskytuje především bohatým jednotlivcům a je považována za jednu z třiceti systémově důležitých bank v globální finanční architektuře. Je druhou největší bankou ve Švýcarsku.

Záchrana švýcarské Credit Suisse se protahuje, ve hře je i zestátnění banky

19.03.2023

Úřady se stále snaží dojednat záchranu druhé největší švýcarské banky, která je v problémech. Jednání o záchraně se už dopoledne začala komplikovat, svaz zaměstnanců bank totiž vyzval k okamžitému zřízení pracovní skupiny na pomoc kolegům, kteří pravděpodobně přijdou o práci, uvedla agentura Reuters.

Vláda preferuje, aby banku převzal její hlavní domácí rival - největší švýcarská banka UBS. Ta je podle zdrojů listu Financial Times (FT) ochotna zaplatit maximálně jednu miliardu dolarů (22,5 miliardy Kč) v akciích, na což Credit Suisse podle zdrojů agentury Bloomberg nechce přistoupit. Banky informace zdrojů odmítly komentovat.

Zdroje FT rovněž uvedly, že švýcarské úřady se chystají změnit zákony tak, aby požadované změny prosadily co nejrychleji a nemusely čekat na souhlas akcionářů. Ti by totiž podle současné právní úpravy museli o návrhu jednat a pak o něm hlasovat. Managementu UBS se podle zdrojů do převzetí Credit Suisse příliš nechce, vláda ale podle nich na tento způsob řešení tlačí. Pokud se UBS nakonec na převzetí druhé největší švýcarské banky Credit Suisse dohodne, v ohrožení je podle zdrojů kolem deset tisíc pracovních míst.

UBS podle zdrojů FT dopoledne navrhla, že za každou akcii Credit Suisse zaplatí 0,25 švýcarského franku. To je výrazně pod páteční závěrečnou cenou akcií na burze, která činila 1,86 CHF. Za poslední týden akcie Credit Suisse odepsaly čtvrtinu hodnoty, ještě před globální finanční krizí v roce 2007 se prodávaly až za 90 CHF.

Osud Credit Suisse má nyní v rukou jen hrstka lidí, mezi nimi politik, ekonom či matematik, který posuzuje, zda má kdysi prestižní banka vůbec šanci sama se dostat z problémů. Do nich se dostala kvůli chybným rozhodnutím z minulosti a zejména kvůli ztrátě důvěry, která vyvrcholila tento týden a která odstartovala masivní odliv klientských vkladů.

Výsledkem nynějších mimořádných jednání bude velmi pravděpodobně dohoda o rozpadu Credit Suisse Group AG - finanční instituce, která vznikla před 167 lety. Jak napsala agentura Bloomberg, jde o "dramatický pád titána všemocného švýcarského bankovnictví".

Jednání se vedou především o podmínkách, za kterých bude UBS ochotna banku v problémech zachránit. Vláda má zájem na tom, aby se krize důvěry nerozšířila do celého bankovního sektoru, na kterém je Švýcarsko závislé. UBS podle zdrojů žádá po vládě, aby se zaručila částkou zhruba šest miliard dolarů (135 miliard Kč) za náklady, které UBS v této souvislosti předpokládá. Jde hlavně o ukončení činnosti některých součástí Credit Suisse, UBS má ale také obavy z postoje regulačních orgánů a z právních sporů, které očekává.

Dosavadní jednání naráží hlavně na potíže kolem investiční součásti Credit Suisse a její obchodní divize, uvedl Bloomberg. Právě investiční součást je centrem skandálů, s nimiž se Credit Suisse v posledních letech potýkala. UBS podle zdrojů zkoumá rizika spojená s investicemi, při nichž se využívá úvěrového financování. O ně se regulační orgány podrobně zajímaly.

Švýcarské regulační orgány se snaží předložit řešení pro Credit Suisse dříve, než se v pondělí ráno začne obchodovat na burzách v Asii. Existují obavy, že pokud by se záležitost nevyřešila ani do té doby, zavládne na trzích nervozita a hlavní akciové indexy prudce oslabí. To by znamenalo ekonomické ztráty pro jednotlivce, firmy i vlády.

Letité problémy Credit Suisse eskalují v době, kdy se do potíží dostaly některé banky ve Spojených státech. Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena se rozhodla, že své vklady z amerických finančních ústavů Silicon Valley Bank (SVB) a Signature Bank dostanou zpět všichni vkladatelé nad rámec zákonného pojištění. Rázně zakročit se rozhodla i švýcarská centrální banka, která dala finančnímu ústavu Credit Suisse k dispozici 50 miliard franků (1,2 bilionu Kč) na okamžité posílení likvidity.

Credit Suisse patří k největším správcům majetku na světě, služby poskytuje především bohatým jednotlivcům a je považována za jednu z třiceti systémově důležitých bank v globální finanční architektuře. Z toho důvodu jednání ve Švýcarsku s napětím sledují také regulační orgány v Británii, Německu, Spojených státech a dalších velkých zemích.

Daň z nájmu a prodeje nemovitosti: Kdo musí letos platit a jak ji vypočítat

19.03.2023

Příjem z nájmu je definován jako pronajímání nemovitosti na delší dobu bez přidružených služeb. Je popsán v paragrafu 9 zákona o dani z příjmu a nepodléhá odvodům na sociální pojištění a zdravotní pojištění. Tím atraktivita tohoto pasivního příjmu roste. 

Majitelé pronajímaných nemovitostí ale musí vyplnit standardní čtyřstránkové daňové přiznání. "Dani z příjmu fyzických osob podléhá daňový základ z nájmu, tedy příjem ponížený o související výdaje. Ty mohou poplatníci uplatnit buď ve skutečné výši, nebo 30procentním výdajovým paušálem. Částka výdajů při uplatnění paušálu může však činit maximálně 600 tisíc korun," upozorňuje Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Mazars.

V drtivé většině případů je tak výhodnější uplatnit skutečné výdaje oproti těm paušálním. Do skutečných výdajů totiž lze zahrnout odpisy nemovitosti, daň z nemovitosti, náklady na nábytek, úroky z financování nemovité věci či výdaje na opravy nebo pojištění. "Po odečtení výdajů od příjmů pak zůstane základ daně, ze kterého musí poplatník zaplatit 15procentní daň," říká Monika Lodrová ze společnosti BDO.

"Pokud by však zisk z pronájmu nemovitostí či součet dílčích základů daně přesáhl částku větší než 48násobek průměrné mzdy, to znamená 1 867 728 korun za zdaňovací období roku 2022, základ daně nad tento limit podléhá již 23procentní sazbě daně," upozorňuje.

U společného jmění manželů daní jen jeden

Přiznání musí vyplnit i ti, kteří pronajímají jen část svého majetku - jako třeba jen místnost nebo například garáž. "Nicméně zaměstnanci přivydělávající si pronájmem méně než šest tisíc korun za rok nemusí za splnění určitých podmínek přiznání k dani z příjmu vůbec řešit. Na osoby bez jiných zdanitelných příjmů se vztahuje limit 15 tisíc korun ročně, typicky se to týká důchodců, nepracujících studentů a osob na rodičovské dovolené," pokračuje Lodrová. 

V případě společného jmění manželů se příjem z nájmu zdaňuje pouze u jednoho z nich. "Manželé by si tedy měli propočítat, u kterého z nich bude výhodnější příjem z nájmu zdanit v daňovém přiznání," doplňuje Ivanco. 

Připomíná také situaci, kdy řada lidí pronajímala volné byty uprchlíkům z Ukrajiny a od státu dostávala příspěvek na solidární domácnost."V těchto případech se jedná o příjem osvobozený od daně a v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob se neuvádí," říká expertka.

Do příjmů z nájmů patří i takzvané pachtovné. "Pacht je podobný vztah jako nájem, ale s jedním rozdílem - pachtýř může nemovitost nejen užívat, může z ní mít i výnos. Pachtuje se typicky zemědělská půda. Pachtýř ji může obdělávat a prodávat plodiny, které vypěstuje. Základ daně jsou příjmy z nájmu snížené o výdaje. Výsledek může být kladný i záporný," vysvětluje Jana Jáčová, zakladatelka firmy UOL Účetnictví.

Upozorňuje, že často se příjem z dlouhodobého nájmu zaměňuje za příjem z krátkodobého nájmu, který je typický pro penziony nebo pro služby typu Airbnb.

"U těchto krátkodobých nájmů jde většinou o provozování samostatné výdělečné činnosti. Osoba by měla mít příslušné živnostenské oprávnění, odvádět pojistné na sociální a zdravotní zabezpečení a také se častěji zabývat povinnostmi v oblasti DPH. To u dlouhodobých nájmů není," říká Jáčová.

Po prodeji nemovitosti platí řada osvobození

Vzhledem k vysokým cenám nemovitostí se loni řada lidí rozhodla svůj majetek prodat. Velká část prodávajících je přitom podle expertů od daně z prodeje nemovitosti osvobozena, protože splňují některou z podmínek obsažených v zákoně o daních z příjmů.

"Daň z příjmu z prodeje nemovitosti fyzická osoba nemusí platit, pokud je vlastníkem nemovitosti déle než 5 let, u nemovitostí nabytých po 1. lednu 2021 déle než 10 let," vyjmenovává jednu z osvobozujících podmínek Lodrová. 

Poplatník je od platby daně osvobozen také v případě, že v nemovitosti sám bydlel minimálně dva roky bezprostředně před jejím prodejem. Pokud nemovitost vlastní manželé, stačí, když v ní bydlel alespoň jeden z nich.

"Splnění podmínky bydlení nemusí nutně znamenat, že musíte mít nemovitost uvedenou jako trvalé bydliště v občanském průkazu. Stačí, pokud při případné kontrole prokážete, že jste v ní bydleli, a to například doručenou korespondencí, dokumenty s energiemi nebo internetem, který je vedený na dané adrese na jméno poplatníka, případně čestným prohlášením či svědeckou výpovědí souseda," pokračuje Lodrová. 

Daň neplatí ani vlastníci, kteří do konce roku následujícího po roce prodeje dané nemovitosti použili peníze z prodeje na takzvané uspokojení další vlastní bytové potřeby.

Tím se rozumí koupě bytu nebo domu, rekonstrukce nebo výstavba na koupeném pozemku nebo splacení úvěru, který byl použit na uspokojení bytových potřeb. Je třeba to ale oznámit finančnímu úřad do termínu pro podání daňového přiznání.

"V některých případech může vzniknout povinnost poplatníka oznámit osvobozené příjmy na finanční úřad. Toto platí v situaci, kdy osvobozený příjem přesáhne pět milionů korun a údaje si správce daně nemůže zjistit z rejstříků a evidencí, do kterých má přístup. Jedná se například o prodej nemovité věci nezapsané v katastru nemovitostí či prodej nemovitosti v zahraničí. Oznámení se podává do termínu daňového přiznání za daný kalendářní rok," uzavírá Lodrová z BDO. 

Cennější než ropa nebo zlato. Hvězdy prodávají své hity, je z nich lákavá investice

18.03.2023

Vedle milionů smutných fanoušků nebo otazníků nad obviněním ze zneužívání dětí po sobě Michael Jackson zanechal také slušný majetek a v něm lukrativní autorská práva na své hity. Správci pozůstalosti jedné z největších hvězd populární hudby nyní chtějí podle magazínu Variety prodat poloviční podíl těchto práv za 800 až 900 milionů dolarů (necelých 20 mi­liard korun).

Jackson je už 14 let po smrti, ovšem v posledních letech spustili vlnu prodejů práv na své skladby především žijící umělci.

Vedle mnoha méně známých jmen se mezi ně zařadily také ikony hudebního průmyslu jako Bruce Springsteen, Phil Collins, Sting nebo Tina Turner.

Nejvíc za práva na svá díla předloni inkasoval americký rockový písničkář Bruce Springsteen, autor hitů jako Born In The USA nebo Streets of Philadelphia. Podle odhadu webu Billboard to bylo kolem 500 milionů dolarů. Na dalších příčkách žebříčku jsou s částkou 300 milionů dolarů Phil Collins, Bob Dylan a Tina Turner.

Tato 83letá "rocková babička" je v první desítce žebříčku samotnou ženou mezi převahou mužů v seniorním věku. Práva na své písně ale prodávají i mladší hvězdy. Například kanadský popový zpěvák Justin Bieber (29 let) letos podle BBC postoupil svůj repertoár britskému investičnímu fondu Hipgnosis za 200 milionů dolarů. Transakce zahrnuje 290 skladeb vydaných před rokem 2022 a nový majitel předpokládá, že mu práva časem vynesou víc, než kolik za ně zaplatil.

Žebříček hudebníků dle hodnoty prodaných práv k jejich produkci

Pořadí Hudebník/Kapela Cena (v mil. USD) Počet posluchačů
měsíčně na Spotify
(v mil.) Délka tvorby
(v letech) 1. Bruce Springsteen 500 14,3 58 2. - 4. Phil Collins & Genesis 300 17,8 55 2. - 4. Bob Dylan 300 9,4 61 2. - 4. Tina Turner 300 8,8 53 5. - 7. David Bowie 250 16,8 54 5. - 7. Sting 250 9,7 51 5. - 7. Dr. Dre 250 22,3 38 8. - 9. Justin Bieber 200 69,6 13 8. - 9. Ryan Tedder (OneRepublic) 200 48,8* 26 10. - 11. Mötley Crüe 150 8,1 38 10. - 11. Niel Young 150 4,1 59

Zdroj: StartleMusic.com, Variety.com, Spotify (počet posluchačů k 6. 3. 2023)
Pozn.: *Jde o číslo za skupinu OneRepublic, kam Tedder patří, zároveň ale působí samostatně a píše písně pro řadu dalších hvězd.

K dalším z mladší generace muzikantů patří americký zpěvák a herec Justin Timberlake, kolumbijská zpěvačka a producentka Shakira nebo Ryan Tedder, skladatel a zpěvák americké kapely OneRepublic. Ceny se většinou pohybují v desítkách nebo nižších stovkách milionů dolarů a byly by mnohem vyšší, kdyby zahrnovaly kompletní práva. Zpěváci totiž vlastní své písně jen částečně.

Jak na webu The Conversation vysvětluje Hayleigh Bosherová, odbornice na právo v oblasti duševního vlastnictví z londýnské Brunel University, zpěváci část, někdy i většinu autorských práv přenechávají vydavatelům a nahrávacím společnostem.

Dále existují související práva na skladbu, na nahrávku a na interpretaci. Umělec, nahrávací společnost a vydavatel je obvykle sdílejí v určitém poměru. Je zakotven ve smlouvě a podle něj se dělí příjem z poplatků za prodej skladeb na hudebním nosiči, hraní v rádiu či televizi anebo z prodeje komerčních předmětů.

Autorská práva na hudební skladby a tím i na tržby z nich plynoucí platí podle Bosherové 70 let po smrti umělce. Pokud se ale tyto písně nebudou hrát, vlastníkovi práv hrozí, že na investici prodělá.

Hity navždy

Prodeje práv na skladby se rozjely především po nástupu pandemie covidu v letech 2020 a 2021, kdy se rušily koncerty a umělci potřebovali najít alternativní výdělek.

Velkým hvězdám většinou nedostatek financí nehrozil, nicméně starší z nich zde našly způsob, jak si naplno užít ještě za života plody své práce. Anebo jak zjednodušit svým potomkům život.

Hudební práva se dědí, musí se ale spravovat, aby skutečně vynášela. To je zvlášť v případě potomků plodných autorů, jako je Bob Dylan se šesti dětmi, komplikované. Proto podle Bosherové může být silnou motivací prodeje hudebních práv i to, že složitou administrativu zařídí nový majitel, zatímco potomci umělce zdědí prostě jen konkrétní částky z prodeje.

U mladých zpěváků hrají velkou roli osobní, někdy specifické důvody. Bieberovi vypadly příjmy za koncerty i po pandemii, protože se potýká se zdravotními potížemi. Trpí Ramsay‑Huntovým syndromem, virovým onemocněním, které paralyzuje část obličeje. Proto několikrát posunul turné a nedávno je - včetně vystoupení v Česku - odložil na neurčito. Shakira se zase několik let potýká ve Španělsku s obviněním z krácení daní a zamíří k soudu.

Podle kulturního magazínu Rolling Stone řada zpěváků prodává práva na své písně i kvůli plánovaným daňovým změnám v USA. Osoby s vysokými příjmy tam měly platit za prodej lukrativního majetku místo 20procentní daně téměř dvojnásobek. Před dvěma lety se to prezidentu Joeu Bidenovi nepodařilo prosadit, nyní leží tento návrh opět na stole.

Navíc se rychle mění způsob prodeje hudby. Koncerty se po pandemii covidu sice rozběhly, ale jak uvádí list The Guardian, řada hvězd je kvůli rostoucím nákladům na dopravu, energie či hotely ruší. I proto stále větší podíl výdělku plyne zpěvákům z poplatků za streamování. To se stává hlavním způsobem poslechu hudby, i když podle webu Rolling Stone tempo růstu na hlavních trzích zpomaluje. Navíc se díky tomuto jednoduchému prostředku šíření hudby rychle zvyšuje konkurence. Vůbec tak není jasné, jak bude hudební průmysl fungovat za pár let a jestli budou v současnosti populární zpěváci stejně žádaní jako dnes. I to je vede k prodeji práv.

Velké firmy, které je vykupují, jako fond Hipgnosis s investičními giganty Blackstone a BlackRock v zádech nebo hudební společnosti Sony Music či Universal Music, ale věří, že se jim investice bohatě vrátí. Zakladatel Hipgnosis Merck Mercuriadis před časem pro BBC prohlásil, že hudební hity mohou být cennější než zlato nebo ropa: "Na hudbě je krásné to, že hity se stanou součástí našich životů a budou žít navždy."

Lednicová slepota. Otestujte si, jak odhalit neviditelné jídlo, které vás vyjde draho

18.03.2023

Takzvaná lednicová slepota se často týká potravin, které jsou již připravené ke konzumaci, ale v porovnání s dalším obsahem lednice jsou méně přitažlivé či špatně uložené. Přehlížené jsou na policích v lednici tak dlouho, až se zkazí a je nutné je vyhodit. Tento fenomén označilo v aktuálním průzkumu společnosti IPSOS pro společnost Hellmann’s jako problém přes 65 procent lidí. Nejčastěji vyhazují potraviny kvůli jejich zápachu či špatnému vzhledu, jde zejména o ovoce a zeleninu, ale také uzeniny, mléčné výrobky a mléko nebo maso.

Snaha lidí jídlem neplýtvat se ovšem podle průzkumu zvyšuje. Zatímco v roce 2019 tvrdilo celkem 14 procent dotázaných, že jídlo z lednice nikdy nevyhodili, teď už je to téměř pětina. Zároveň přes 80 procent respondentů letos uvedlo, že obecně jidlo nevyhazují nikdy, případně pouze zřídka.

  • Bez exotiky a kvalitu po troškách. Odborníci vysvětlují, jak ušetřit na jídle v krizi

Stále více lidí se také učí rozlišovat mezi termíny datum minimální trvanlivosti a datum spotřeby. Zatímco v prvním případě se jedná o označení většinou trvanlivých potravin, které se rychle nekazí, ale po skončení data už výrobce negarantuje chuť či výživovou hodnotu, v druhém případě se jedná o označení, kdy skutečně jídlo rychle podléhají zkáze. Takto prošlé potraviny už mohou být spojené i s určitými zdravotními nepříjemnostmi. Řeč je hlavně o chlazených výrobcích, mase či rybách.

Počet lidí, kteří se nenechají odradit datem minimální trvanlivosti a jídlo konzumují i poté, vzrostl mezi lety 2019 a 2023 ze 75 na 82 procent. V případě data spotřeby jde dokonce o nárůst z 54 na 65 procent.

  • Minimální trvanlivost lidé nechápou. Experti vysvětlují, kdy už jídlo patří do koše

Podle iniciativy Zachraň jídlo končí globálně v koši až třetina celé potravinové produkce. A špatně uložené jídlo může v rodinném rozpočtu způsobit nemalé ztráty. Které potraviny patří do šuplíků, které do přihrádek či poliček a které v lednici být vůbec nemusí, ukazuje naše grafika. Ta vznikla na základě údajů, jež redakci poskytla společnost Tesco. 

Rady pro správné skladování

• Jak je to s vlhkostí a uspořádáním věcí v ledničce?
Správné ukládání potravin se řídí podle vlhkosti v chladničce. Čím výše je police posazena, tím nižší je v ní vlhkost. Proto se do dolních přihrádek dávají věci, kterým hrozí vysušení - ovoce a zelenina. Před ukládáním je nemyjte, s tím počkejte až na moment těsně před jídlem. Do lednice můžete dávat jablka, hrušky, hroznové víno nebo různé lesní či zahradní ovoce, jako jsou jahody, borůvky a maliny. Ze zeleniny do ledničky ukládejte listovou a košťálovou zeleninu, včetně ředkviček.

• Kam umístit cibuli, brambory nebo citrusy?
Cibule, česnek ani brambory či dýně do lednice nepatří. Všechny se hodí spíše do spíže nebo sklepa. Rajčata, lilek, papriku, okurku nebo zázvor také raději uchovávejte v pokojové teplotě. Co se týče ovoce, nedávejte do lednice citrusy, melouny, banány, ale ani mango či ananas.

• Kam patří rychle se kazící potraviny?
Nad nejnižší poličku s ovocem a zeleninou patří rychle se kazící potraviny jako například syrové maso, ryby nebo drůbež. Takové maso by mělo být vždy uzavřené v obale, i kdyby to měla být plastová krabička, hlavně aby nedošlo ke kontaminaci níže uloženého ovoce a zeleniny.

• Kde uskladnit mléčné výrobky nebo salámy?
Potraviny určené k okamžité spotřebě patří nad maso. Mohou to být masné výrobky, jako jsou šunky a salámy, zabalené v papírovém obale, mléčné výrobky, jako například sýry, tvarohy a jogurty, ale i nedojedené zbytky pokrmů nebo dorty a jiné zákusky. Pokud má vaše lednice více polic, skladujte masné výrobky, mléčné výrobky a zbytky separátně. Pokud však máte menší lednici, využijte plastových krabiček k oddělení masných a mléčných výrobků. Zabráníte tak nejen kontaminaci chutí a vůní, ale i rychlejšímu kažení.

• Co patří do dveří lednice?
Dveře ledničky poskytují další prostor pro skladování, ale zde se už tak často nechybuje díky specifickým rozměrům každého oddělení. Dolů do přihrádky se dává mléko, džusy, minerálky, pivo nebo víno. Do přihrádek ve středu pak můžete umístit dresinky a dokonce i již otevřené pomazánky nebo máslo. Na úplném vrcholu se pak nachází místo na vejce.

• Co když něco ve výčtu chybí?
Je docela možné, že se takový výrobek do lednice dávat nemusí a uspoří tak spoustu místa pro potraviny, které chlad skutečně potřebují. Lednička se totiž nesmí přeplňovat, chladný vzduch by měl kolem potravin cirkulovat. Do lednice se nemusejí dávat například konzervy (masové i zeleninové), zavařeniny a marmelády, med, kečupy, hořčice, paštiky, káva, olivový olej či čokoláda.

Pokud jsou však marmelády, kompoty či zavařeniny otevřené, do ledničky patří, a to do horních pater či do střední police ve dveřích. Také načaté konzervy (např. rybičky) na vzduchu dlouho nevydrží a měly by se dát do ledničky. Tady však pozor: kov totiž na vzduchu oxiduje a dává obsahu konzervy špatnou příchuť, je proto dobré obsah konzervy přesunout na talíř či do krabičky.

Hořčice i kečup naopak mohou být mimo ledničku i po otevření. Obsažený ocet totiž zajišťuje jejich dobrou konzervaci. Nicméně konkrétní výrobek může mít složení odlišné, a proto je důležité číst informace na etiketě. Výrobce na etiketu zpravidla uvádí, zda má být po otevření výrobek skladován v chladu, nebo ne. Výrobce také na etiketě může uvést, jak dlouho můžete výrobek po otevření konzumovat, tato lhůta je vždy kratší než datum spotřeby (datum použitelnosti) nebo datum minimální trvanlivosti u neotevřeného výrobku.

Vysvětlení pojmů

• Datum použitelnosti (DP) - uvádí se slovy "spotřebujte do…". Doba použitelnosti se používá pro potraviny, které podléhají rychle zkáze, a musí se proto rychle sníst, např. jogurty a jiné mléčné výrobky, ryby, chlazená drůbež. Potraviny s prošlou dobou použitelnosti se nepovažují za bezpečné, a tedy vhodné ke konzumaci.

• Datum minimální trvanlivosti (DMT) - uvádí se slovy "minimální trvanlivost do…" DMT se většinou označují potraviny, které se rychle nekazí, jako jsou konzervy, sušenky, čokoláda, nápoje, těstoviny. Potraviny s prošlou dobou minimální trvanlivosti lze dále konzumovat, protože jsou zdravotně nezávadné. Výrobce však po této době nezaručuje chuťové a výživové kvality výrobku.

Vyšší zdanění firem i bohatých lidí by podle Jurečky pomohlo stabilizovat rozpočet

17.03.2023

Jako možnosti posílení státního rozpočtu zmínil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka třeba větší zdanění právnických osob. "Firmy říkají, že chápou, když jim zvedneme daň na dva tři roky," uvedl ministr.

Jako další možnost uvedl progresivní zdanění fyzických osob podle německého modelu. Změny by se mohly dotknout i daně z přidané hodnoty (DPH). "Tam je to ale velmi senzitivní. Pokud tam nějaké změny dělat, tak že to pro lidi ze zranitelných sociálních skupin nebude znamenat zvýšení životních nákladů," řekl Jurečka.

U progresivního zdanění fyzických osob by se podle něj mohla vláda inspirovat německým modelem. "Je to o míře solidarity velmi bohatých lidí, kteří mohou být solidární. Německý systém ukazuje, že to funguje, že to netrestá bohaté. Ta (německá) společnost takhle funguje desítky let a německá ekonomika rozhodně není nějaká rovnostářská nebo socialistická, ale je solidární," uvedl ministr práce. 

Pokračoval: "Rozhodnutí o tom, jak upravit ty parametry z hlediska úspor státního rozpočtu, jak upravit třeba i parametry daní, to rozhodnutí musíme jako vládní koalice udělat během měsíce. Myslím politicky rozhodnout, politicky se dohodnout, během čtyř pěti týdnů," řekl ministr.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v minulosti vyloučil zvyšování přímých daní. Připomněl koaliční slib, že vláda nezvedne celkové daňové zatížení.

Určitý růst daní je podle něj možný vzhledem k tomu, že schválené zákony zatím celkovou daňovou kvótu snižovaly. Stanjura ale chce při zvyšování příjmů rozpočtu jít spíš cestou rušení daňových výjimek.

U DPH plánuje ministerstvo financí sloučení současných snížených sazeb deset a 15 procent do jedné. Podle Stanjury ale není cílem zvýšit výběr daní, ale zjednodušit daňové prostředí. Nová sjednocená sazba, pokud by měla být rozpočtově neutrální, by podle ministerstva financí měla být mezi 13 a 14 procenty.

Na dotaz, od jakého data by nové sazby daní platily, Jurečka uvedl leden 2024. Jde podle něj o logický termín. "Je to společná (vládní) ambice," dodal Jurečka.