Everesta, s.r.o.

Plánování - proč a jak

Plánování

Můžeme říci, že plánování je první a nejdůležitější manažerskou funkcí. Je totiž východiskem pro všechny následující funkce, ať už je to organizování, samotné vedení nebo kontrola. Bez plánování se moderní manažer prostě neobejde. Ale nejen on, plánování je totiž součástí každé lidské činnosti.

Existuje obrovské množství definic plánování. Zapomeňte na definice. Důležitější je uvědomit si, že smyslem plánování není předpovídání budoucnosti, ale stanovení cílů a prostředků k jejich dosažení. Když máte plán, víte, čeho chcete dosáhnout a máte představu, jak toho chcete dosáhnout.

Samotný plán může mít mnoho podob. Plán může mít podobu např. detailního rozpočtu či programu, ale také třeba strategie, taktiky nebo poslání. Záleží na tom, co plánujeme. Plánovat můžeme v podstatě všechno od novoročních předsevzetí až po ekonomiku. Ani jeden z uvedených příkladů plánování obvykle nemívá příliš dobré výsledky. Za osvědčené se naopak považuje, alespoň ve firemní sféře, např. finanční plánování, plánování lidských zdrojů, plánování času neboli timemanagement, atd.

Plán využijete při všech manažerských činnostech a především pak ve fázi kontroly. Při kontrole můžete lépe zhodnotit, co bylo špatně. A snadněji najdete způsob, jak se zlepšit. Nebo naopak třeba zjistíte, kdo plní plán alespoň na 120% a udělíte mu status úderníka. Plánování Vám jednoduše umožní zhodnotit, jak bylo dosaženo stanovených cílů a přijmout příslušná opatření. Plán samozřejmě neslouží pouze jako nástroj kontroly. Jaké jsou funkce plánování, je možné vysledovat např. z plánovacího procesu.

Oblíbeným nástrojem na začátku plánování bývá SWOT analýza, tedy identifikace silných a slabých stránek uvnitř a příležitostí a hrozeb působících zvnějšku. Dalším krokem je stanovení cílů. Následuje vyhodnocení předpokladů a východisek a stanovení reálných alternativ pro dosažení cílů. Další fází je srovnání alternativ a výběr. A nakonec číselné vyjádření plánu, neboť když něco nemůžete změřit, nemůžete to ani řídit, vypůjčím-li si slova Petera Druckera.
Vraťme se ke kroku číslo 2 plánovacího procesu. Stanovení a definování cílů je totiž velmi důležité. V této souvislosti se v managementu používá další oblíbená zkratka SMART. Dobrý cíl by měl mít následující vlastnosti:
Specifický – Cíl musí být přesně popsán, abychom věděli, co je jeho předmětem a jak je má být splněn.
Měřitelný – Abychom poznali, že byl cíl splněn, potřebujeme kritéria, podle kterých to vyhodnotíme, a proto musí být cíl měřitelný.
Akceptovatelný – Cíl by měl být přijatelný a musí odpovídat potřebám.
Realizovatelný – Když uvážíme současné podmínky, měli bychom stanovit cíl realisticky a tak, aby bylo možné ho splnit.
Termínovaný – Podle některých manažerů je právně konkrétní termín realizace tou nejdůležitější součástí správně stanoveného cíle.

Přestože plánování je neoddiskutovatelnou součástí řízení podniku a lidí, má samozřejmě své nevýhody. Proces plánování je časově náročný a nákladný. Plány mohou být založeny na chybných předpokladech a odhadech. Posilují vertikální kontrolu. Plány mohou vytvořit překážky pro změny, ať už by šlo o překážky administrativní nebo jen psychologické. Těmto nedostatkům bychom se měli při plánování vyhnout. Plánování nás nesmí omezovat. Musí být naopak užitečným nástrojem. Manažer – zuřivý plánovač, který už na nic jiného téměř nemá čas, napáchá stejné škody jako manažer – uvolněnec, který považuje plánování za zbytečnou ztrátu času. Je nutné vždy najít vhodný kompromis.

Plánování a rozhodování v praxi
Timemanagement

Komentáře

Poslat nový komentář

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.

Více informací o možnostech formátování

CAPTCHA
Toto je ochrana před spamem. Doplňte prosím výsledek.
7 + 10 =
Solve this simple math problem and enter the result. E.g. for 1+3, enter 4.
By submitting this form, you accept the Mollom privacy policy.