Pocta Hymanu Kaplanovi
anebo překladatelské obci.

STRES(S)

Nové moderní slovíčko, součást nového moderního světa, ale jak jemně dokáže, potvora mrňavá, měnit barvu, tak snadno se v něm dá ztratit, když se překročí hranice.

Když vám kupříkladu Brit třikrát denně na otázku typu Kolik lžiček kafe? / Salát s toastem, nebo bez? odpoví: „nestresuj“, nechápete, o jakém stresu se mluví, a lámete si hlavu, kolik chce kčertu těch lžiček. Navíc vás, bídák, permanentně osočuje, že stresujete a hysterčíte.
Potíž je v tom, že vám právě sdělil, že je mu to putna.

Sousedi u Němců naproti tomu ze stresu nevycházejí.
Když chcete vědět, jak vypadá kolegův příští pracovní týden a jestli se tam najde okýnko na schůzku, svěří vám, že je momentan im Stress.
Chtěl jsem já snad vědět, v jakém psychickém rozpoložení se nalézá můj obchodní partner z Düsseldorfu? Nechtěl. Já mám taky trému před každou prezentací a stresové cukání v oku, a nikomu to necpu, tady jsme na obchodní půdě, pane, k terapeutovi si choďte po odpolednách, bych pěkně prosil.
Jenže nebohý germán vás jednoduše informoval, že má nabitý časový program a hodně práce.

A to jsme se ještě drželi relativně doma. Jak si se stresem pohrává řekněme bratr Rus nebo temperamentní Ital, asi radši necháme na jindy.
Do té doby:
Dont worry and kein Stress, oder?