Začněme citací jednoho známého top manažera: >>Team! Team, team, team, team, team! I even love saying the word "team"!<< Denholm Reynholm, ředitel Reynholm Industries (seriál The IT Crowd).

Nejen západní, ale už i čeští manažeři začali klást důraz na týmovou spolupráci a slovo tým je u nás stále oblíbenější. Kdo nemá rád amerikanismy, musí mu z toho být nanic, ale zkuste to slovo nahradit. Sportovní komentátoři často používají slovo mužstvo, sami sportovci mají v oblibě mančaft. Mluví-li se však o ženském nebo smíšeném týmu, komentátor se tím dost zesměšní. Zbývá tedy už jedině družstvo nebo pro firemní prostředí pracovní skupina. Je zřejmé, proč skupinu lidí se společným cílem označujeme už i v češtině původně anglickým slovem tým.

Teorie má však svoji terminologii a označuje pracovní tým jako specifický druh pracovní skupiny. Pojmem „tým“ se označuje zpravidla vnitřně formálně nestrukturovaná malá skupina lidí, kteří v jejím rámci podávají po stanovenou dobu společný výkon. Přeloženo: sedí obvykle v jednom kanclu a chodí společně na oběd.

Bernard Babington Smith charakterizuje tým jako skupinu, v níž jednotlivci mají společný cíl a v níž pracovní činnosti a dovednosti každého člena vzájemně na sebe účelně a plynule navazují. Jiné pojetí říká, že tým je malá pracovní skupina členěná podle funkcí, se společnými stanovenými cíli, s intenzivními vzájemnými vztahy, s výrazným kolektivním duchem a se silnou soudržností mezi členy týmu. (Bay, 2000) Definic je mnoho, ale téměř ve všech najdeme jako společného jmenovatele společný cíl nebo úkol jednotlivců uvnitř týmu.

Jaké jsou výhody týmové spolupráce? Uvedeme několik příkladů:
- týmy bývají tvořivější než jednotlivci a klasické pracovní skupiny,
- účast na tvorbě rozhodnutí vede jednotlivce k identifikaci s ním a motivuje ho k jeho
realizaci,
- zvyšuje se ochota k riziku, k neobvyklým řešením a originalitě,
- usnadňuje koordinaci a celkovou organizaci práce,
- má výchovný dopad na mladší spolupracovníky (nová zkušenost, příležitost ukázat se
apod.), atd.

Tým má samozřejmě i své negativní aspekty:
- iluze úspěšnosti, možnosti vysokého rizika a společné nezranitelnosti,
- skupinový tlak proti argumentům, které zpochybňují společnou iluzi, společná snaha
vyhnout se (i oprávněné) kritice zvenčí,
- stereotypní pohled na vnější okolí, tzn. na ostatní pracovníky, jiné týmy apod.,
- autocenzura vlastních názorů a postojů, pokud se liší od týmového konsensu,
- přeceňování jednoty vlastního týmu (např. v názorech, vzájemné podpoře), atd.