Dávkou chce kabinet zmírnit dopady zdražování na rodiny. Rozpočtové náklady budou činit zhruba 7,8 miliardy korun.

Domácnosti s přídavky na děti získají podporu automaticky. Ostatní rodiče o ni budou žádat. Nárok na dávku by mohlo mít zhruba 1,56 milionu dětí. Předlohu nyní dostane k posouzení Senát. Dolní komora ji schválila hlasy 158 ze 166 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo.

Opoziční poslanci neuspěli například s návrhy, aby příspěvek byl na nezaopatřené děti do 26 let, tedy i na studenty, nebo aspoň na středoškolské studenty do 21 let. K zamítnutým opozičním úpravám patřilo také zrušení milionové hranice hrubých příjmů rodin. Hnutí ANO pak neprosadilo každoměsíční vyplácení příspěvku do konce roku, nebo půl roku.

Příspěvek bude podle schválené novely pro dítě, které 1. srpna nedovrší 18 let. Stát dávku vyplatí i na děti, které se od srpna do konce roku teprve narodí. Rodiny, které mají za červen nárok na dětské přídavky, by měly dostat pětitisícovou dávku v srpnu. Ostatním rodičům, kteří budou muset o peníze žádat, by měla podpora dorazit do konce dalšího měsíce po rozhodnutí o přiznání.

Nárok na 5000 korun od státu bude mít podle návrhu dítě s trvalým pobytem a bydlištěm v Česku. Rodiče musí s dítětem žít a hradit náklady. Příspěvek mohou získat i cizinci, kteří v Česku dlouhodobě žijí a pracují. Čerpat ji mohou pěstouni, manželé či partneři rodičů i vdovci a vdovy po rodičích. Do milionového příjmu se bude započítávat nejen výdělek ze zaměstnání a podnikání, ale také z nájmů a rovněž ostatní příjmy. Patří k nim příjem z autorských práv, výživného, z prodeje nemovitostí, cenných papírů i jiných věcí či z převodu firmy. Živnostníkům s paušálem se má započítat jako příjem nejméně polovina celostátní průměrné mzdy.

Na podání žádosti budou mít rodiče rok. Žádat budou moci elektronicky přes on-line aplikaci, osobně v kontaktních místech Czech POINT nebo v pobočkách úřadu práce.

Žadatelé o příspěvek na dítě musí splnit několik podmínek:

• Předně musí rodiče žít ve společné domácnosti s dítětem.
• Dále příjmy žadatelů nesmí přesáhnout jeden milion korun hrubého ročně. To vychází měsíčně zhruba na 83 tisíc korun hrubého - rozhodující je ale právě roční částka. Za příjem do limitu se budou považovat příjmy ze zaměstnání a příjmy z podnikání. U zaměstnanců se započítají příjmy za loňský rok, ze kterých bylo odvedeno sociální pojištění. U osob samostatně výdělečně činných půjde o příjem za rok 2021 uvedený na daňovém přiznání jako základ daně. 
• Podmínkou čerpání je také trvalé bydliště dítěte v Česku, příp. je možné i dlouhodobé povolení k pobytu.
• Příspěvek míří ke všem dětem, které ještě neoslavily 18. narozeniny. Osmnáctiletí tedy už mají smůlu. Žádat ovšem mohou rodiče, kteří teprve dítě čekají - a má se narodit do konce roku 2022. Někteří odborníci na sociální problematiku přitom poukazovali na to, že právě starší děti stojí rodiny více peněz.
• Žádat o příspěvek může také osoba, které bylo dítě svěřeno do péče, partner či druh rodiče a vdova či vdovec po rodiči. 

"Návrh na poskytnutí příspěvku reaguje na současnou situaci rodin s dětmi, na které dopadají rostoucí ceny energií, potravin a dalších základních potřeb. Cílem návrhu je podpořit především rodiny s dětmi s nižšími a středními příjmy a také samoživitele, kteří jsou ohroženou skupinou obyvatel, na něž má přímé dopady rostoucí inflace a rostoucí ceny energií," uvádí ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). 

Píše také, že jednorázový příspěvek "ihned zlepší příjmovou situaci rodin s dětmi, ale také vytvoří časový prostor pro vyhodnocení skutečných dopadů zejména energetické krize na příjmovou situaci a životní úroveň jednotlivých sociálních skupin včetně rodin s dětmi".

Na pětitisícovku má nárok každé dítě, to znamená, že například rodina se dvěma dětmi, která splní podmínky, dostane jednorázově 10 tisíc korun.

Příspěvek se nebude danit, nebude předmětem dohody o srážkách ze mzdy. Také nebude podléhat exekučním srážkám a nebude se počítat ani do rozhodného příjmu, ze kterého se vypočítává nárok na sociální dávky. Po tom volali především odborníci na dluhovou problematiku.

Národní rozpočtová rada ovšem upozorňuje na to, že některé rodiny mohou být zvýhodněny. "U navrhovaného znění zákona o jednorázovém příspěvku na dítě oceňujeme jeho jednorázový charakter a snahu o administrativní zjednodušení, které příliš nezatíží žadatele ani úřady práce. Toto zjednodušení však může zvýhodnit některé rodiny, které mají i další příjmy mimo své zaměstnání či podnikání, a to například z kapitálového majetku či příjmy ze sociálních dávek. Budou totiž posuzovány pouze příjmy ze zaměstnání podléhající pojistnému a dílčí daňový základ z podnikání," uvádí rada ve svém prohlášení.

Doplňuje ještě, že podle členů rady je příspěvek příliš plošný, neboť na dávku dosáhne zhruba 80 procent dětí.

Návrh se projednal ve sněmovně ve zrychleném řízení, peníze by mohli lidé dostat na konci letních prázdnin. Proto je některými odborníky označován za "pastelkovné". Podoba příspěvku se ale může ještě změnit, opozice už totiž ohlásila, že bude navrhovat úpravy. Vadí jí mimo jiné i to, že dávka míří pouze k dětem, které neoslavily 18. narozeniny. 

Někdo žádost podává, někdo ne

Žádost o příspěvek budou lidé podávat online přes interaktivní formulář. Posuzovat a vyplácet příspěvek budou úřady práce. Na žádostech lidé vyplní osobní údaje, kontaktní údaje a způsob úhrady buď na účet, nebo poštovní poukázkou.

Samotné příjmy ale žadatelé dokládat nebudou. Ty si úřad zjistí na České správě sociálního pojištění a na finančních úřadech. Peníze žadatelé dostanou, jak uvádí návrh: "do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém nabylo právní moci rozhodnutí o přiznání příspěvku".

Výjimku mají rodiče, kteří čerpají přídavky na děti - pokud jim budou náležet za červenec, dostanou jednorázový příspěvek automaticky, bez nutnosti vyplňovat žádost. Je totiž jasné, že pokud mají nárok na sociální dávku, splňují i limit maximálního příjmu a jejich údaje má úřad k dispozici. 

V návrhu MPSV se lze dočíst, že v Česku žijí zhruba dva miliony dětí do 18 let v rodinách, které splňují hranici příjmů do milionu korun. Předpokládá, že zhruba desetina rodin žádat o příspěvek nebude kvůli neochotě odhalovat finanční situaci.

"To znamená, že pravděpodobný počet žadatelů z řad dětí do 18 let by mohl činit 1,82 milionu. Se stanovenou výší jednorázového příspěvku ve výši 5 tisíc korun na dítě budou celkové náklady činit cca 9,1 miliardy korun," počítá úřad. Stanovuje také náklady na vytvoření aplikačního programu, a to na 30 milionů korun. 

Řada ekonomů považuje příspěvek za "vyhazování" peněz ze státního rozpočtu, které se v současné době příliš nehodí. Například ekonom České spořitelny Michal Skořepa považuje příspěvek za nešťastný nápad.

"Svým určením i pro středněpříjmové rodiny s dětmi odporuje vládní rétorice o tom, že v době hluboce schodkového státního rozpočtu není možné pomáhat jinak než jen velmi selektivně těm nejohroženějším. I kdyby byl ale omezen jen na nízkopříjmové rodiny s dětmi, pokládám jej za zbytečný, protože na podporu domácností, pokud jsou ohroženy hmotnou nouzí, už máme jiné dávky," říká ekonom. 

"Výrobce na obalu potraviny mimo jiné uvedl, že 100 gramů šunky bylo vyrobeno ze 194 gramů vepřové kýty. Laboratorní rozbor ale potvrdil, že 100 gramů šunky bylo vyrobeno pouze ze 142,5 gramu masa.

Údaj na obalu potraviny tak je pro spotřebitele zavádějící ohledně skutečného podílu masa," uvedl mluvčí inspekce Pavel Kopřiva.

Nevyhovující šarže balené šunky Italiamo Prosciutto Crudo s označením data minimální trvanlivosti do 27. července 2022 měla číslo FA2211809. Inspekce zahájila s řetězcem správní řízení o uložení pokuty.

U sušených masných výrobků je podle Státní zemědělské a potravinářské inspekce uváděna hmotnost masa vždy v syrovém stavu. Proto je u této komodity uvedený obsah masa vždy vyšší oproti finálnímu výrobku v sušeném stavu.

Firma ICL Czech v insolvenčním návrhu uvedla, že má závazky zhruba 74,9 milionu korun. Věřitelé mohou své pohledávky do začátku srpna hlásit pražskému městskému soudu. Přezkumné jednání pohledávek a také schůze věřitelů se uskuteční 6. září. Podání návrhu na insolvenci odmítl mluvčí Petr Langmaier na přímý dotaz Aktuálně.cz komentovat. 

Na sociální síti Facebook řetězec v pátek uvedl, že mražené potraviny si lidé mohou stále zakoupit ve dvou prodejnách, a to v Praze-Hloubětíně a v Leopoldově ulici na Chodově. Na internetových stránkách už dříve oznámil ukončení provozu e-shopu. Na český trh řetězec vstoupil v roce 2011, první prodejna byla v Plzni.

ICL Czech kromě potíží kvůli pandemii a odchodu Británie z EU, který způsobil nárůst nákladů na dopravu zboží a zpožďování dodávek, svůj úpadek zdůvodnila také rostoucími cenami energií. "Ani výrazná restrukturalizace provozu a úspory jak v materiální, tak personální oblasti nepřinesly s ohledem na nečekaný nárůst dalších nákladů dostatečný efekt," napsala firma v návrhu na insolvenci.

O prohlášení konkurzu na svůj majetek soud žádá také společnost Master Mariner, která v Česku provozuje restaurace německé sítě Nordsee. Vyplývá to z dokumentů zveřejněných v insolvenčním rejstříku.

Master Mariner, provozovatel restaurací Nordsee v obchodních centrech, se dostal do ztráty v roce 2019, kdy přestala fungovat pobočka v pražském centru Arkády Pankrác. Další dva roky podnikání podle společnosti ovlivnilo nucené uzavření provozoven kvůli šíření koronavirové nákazy.

Ani letos se návštěvnost nevrátila na předcovidovou úroveň a firma tak není schopna hradit nové a dříve nesplacené závazky, uvedla v insolvenčním návrhu. Společnost eviduje dluh zhruba 40,3 milionu korun, největší část je v korunách, další závazky má v eurech a švýcarských francích.

První restaurace Nordsee v Česku hosty přivítala v roce 2004, o deset let později Master Mariner provozoval pod touto značkou čtyři podniky. Nyní má na svém webu uvedeny dvě pobočky v Praze - obchodních centrech Palladium a Nový Smíchov.

Nejdražší benzin mohli natankovat řidiči v Praze, za průměrných 47,65 koruny. V závěsu za hlavním městem na žebříčku se umístila Vysočina s cenou 47,53 koruny. V žádném kraji neklesla cena pod 47 korun, nejnižší cenovku měl benzin v Královehradeckém kraji (47,07 koruny).

Účtenka za naftu také vzrostla, o víkendu stál litr v průměru 46,52 koruny. Přes 47 korun se vyšplhal v Praze, a to na 47,20 koruny. Naopak nejlevněji nakoupili řidiči v Jihočeském a Královehradeckém kraji, kde byla nafta v průměru téměř o korunu levnější (46,23 koruny).

Vládou nařízené snížení spotřební daně o 1,50 koruny, které platí od června do konce září, bylo na čerpacích stanicích začátkem minulého týdne skutečně znát. "Čerpadláři v prvních dnech po zavedení snížené daně zlevnili o necelou korunu, ale toto snížení cen vzalo rychle za své a aktuálně se benzin prodává právě o zhruba 70 haléřů dráže než před snížením daně," popsal ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. "Nafta byla v neděli také dražší než před snížením daně, i když jen o 13 haléřů na litr," podotkl.

Také analytik Patria Finance Tomáš Vlk připouští, že snížení daně se nakonec do cen pro řidiče příliš nepromítlo. "Z vývoje cen je vidět, že snížení spotřební daně určitý efekt mělo, ale záhy ho začal negovat soustavný nárůst cen ropy a sílící dolar, přičemž obrat cen nahoru je poměrně rychlý," říká pro online deník Aktuálně.cz.

Ropa na světových trzích dál zdražuje, barel severomořské ropy Brent stojí už přes 120 dolarů.

"Čtyřměsíční snížení spotřební daně z pohonných hmot tak naráží na svůj klíčový koncepční problém. Je příliš malé na to, aby jej řidiči trvaleji zaznamenali, neboť může být - a také je, jak vidíme - překryto jen několikadenním pohybem cen ropy, od nichž se odvíjejí ceny na burze v Rotterdamu," popsal dále Kovanda.

Podle Kovandy čerpací stanice nezlevnily v celém rozsahu snížení daně, a naopak si zvýšily marže. "Vládu opatření vyjde za čtyři měsíce na čtyři miliardy korun. Z této částky ovšem až 1,5 miliardy poputuje do kapes čerpadlářů. Ti totiž platí nižší celkovou daň z pohonných hmot, ale do konečných cen promítli jen část tohoto snížení," tvrdí ekonom.

Nic jsme si nepřivlastnili, brání se petrolejáři

Unie petrolejářů v úterý uvedla, že čerpací stanice v Česku snížení spotřební daně do svých cen promítly. Potkalo se ale podle nich s růstem ceny produktů.

"Čerpací stanice v Česku uvedenou slevu plně promítly do prodejních cen. Snížení daně se ale naneštěstí potkalo s prudkým růstem ceny produktů, a není tak na první pohled viditelné. S jistotou ale můžeme říci, že kdyby nedošlo ke snížení spotřební daně, platili by dnes řidiči za pohonné hmoty o 1,80 koruny za litr více, než aktuálně platí," uvedl podle agentury ČTK předseda Unie nezávislých petrolejářů ČR Ivan Indráček.

Indráček nesouhlasí s názory, že čerpací stanice si část snížené daně přivlastnily. "Takové tvrzení poškozuje dobré jméno čerpacích stanic a musíme jej odmítnout," zdůraznil.

Indráček jako argument porovnal ceny státní společnosti Čepro, která je dodavatelem pohonných hmot, a průměrných prodejních cen čerpacích stanic. Od 1. května k dnešku podle něj vzrostla čerpacím stanicím nákupní cena litru benzinu o 4,30 koruny, cena pro spotřebitele ale vzrostla o 3,90 koruny. Od 31. května k dnešku pak vzrostla čerpacím stanicím nákupní cena benzinu o 0,30 koruny, cena pro spotřebitele vzrostla o 0,65 koruny.

U nafty od začátku května k dnešku podle Indráčka vzrostla čerpacím stanicím nákupní cena o 1,60 koruny na litr, cena pro spotřebitele vzrostla o 1,40 koruny. Od konce května k dnešku vzrostla čerpacím stanicím nákupní cena o dvě koruny na litr, cena pro spotřebitele vzrostla o 0,20 koruny uvedl expert.

"Marže čerpacích stanic nejsou stabilní, v čase kolísají. U benzinu je například vidět, že za posledních 14 dní si čerpací stanice přilepšily o 35 haléřů na litr, ale za období posledních šesti týdnů naopak 40 haléřů ztratily. U motorové nafty je vidět, že aktuální nárůst ceny nafty pumpám marže v podstatě vymazal," dodal Indráček.

Přijímat nové zaměstnance plánuje podle průzkumu 38 procent zaměstnavatelů, naopak 17 procent očekává snižování jejich počtu. Na 38 procent oslovených firem uvedlo, že ve třetím čtvrtletí změnu nechystá.

Čistý index trhu práce tak činí plus 21 procent. V předchozím čtvrtletí to přitom bylo plus 12 procent.

"Potřeba firem nabírat nové zaměstnance se nadále zvyšuje a hodnoty ManpowerGroup index trhu práce dosahují rekordní výše od roku 2008, kdy se průzkum začal v Česku provádět. Náborový optimismus pozorujeme ve všech sektorech ekonomiky, nejvíce však ve finančním sektoru a realitách," uvedla generální ředitelka ManpowerGroup Česko a Slovensko Jaroslava Rezlerová.

Pokračující obtíže s dodavatelskými řetězci, rostoucí inflací a ceny energií se podle ní na trhu práce negativně neprojevují a nezaměstnanost klesla na úroveň roku 2018. Vzhledem k velké nejistotě v ekonomice je ale velmi nepravděpodobné, že by klesla pod tři procenta, dodala Rezlerová.

Nejsilnější náborové plány mají zaměstnavatelé v odvětví bankovnictví, finance, pojištění a nemovitosti s čistým Indexem trhu práce 56 procent. V porovnání s předchozím čtvrtletím zaměstnavatelé v tomto odvětví hlásí nárůst optimismu o 32 procentních bodů, a v meziročním srovnání posílení dokonce o 50 procentních bodů.

Zlepšení náborových příležitostí očekávají ve třetím čtvrtletí 2022 všechny čtyři kategorie podle velikosti českých organizací. Proti minulému čtvrtletí i v meziročním srovnání se náborový optimismus mírně snížil v kategorii velké organizace nad 250 zaměstnanců. Míra optimismu je aktuálně vyrovnaná ve všech kategoriích podle velikosti.

V období od července do září 2022 zaměstnavatelé ve všech třech regionech Česka očekávají nárůst počtu zaměstnanců. V porovnání s předchozím čtvrtletím i v meziročním srovnání náborové plány posílily ve všech regionech.

Nejsilnější snahu firem nabírat mohou očekávat uchazeči o zaměstnání v Čechách, kde průzkum naměřil index 24. Proti minulému čtvrtletí Index v tomto regionu posílil o 20 a v meziročním srovnání o 19 procentních bodů, což jsou zároveň nejvyšší mezikvartální a meziroční nárůsty v rámci regionů.

Celosvětový čistý index trhu práce je 32 procent, když 47 procent zaměstnavatelů bude nabírat a 15 procent propouštět. Zaměstnavatelé na celém světě nadále očekávají po sezónním očištění nárůst počtu zaměstnanců s výjimkou Řecka. Nejsilnější náborové plány na příští tři měsíce jsou hlášeny v Mexiku (59 %), Brazílii (54 %) a Indii (51 %), nejslabší pak v Řecku (-1 %), Japonsku (4 %) a Tchaj-wanu (3 %).

Index porovnal dostupnost bydlení, výdaje na domácnost i délku stavebního řízení s ostatními zeměmi EU. Výsledná známka nepotěší.

Průměrná česká domácnost má podle statistik nejvyšší výdaje za potraviny, bydlení a dopravu. Je však zřejmé, že ve skutečnosti se výdaje jednotlivých lidí liší, a to i mezigeneračně. Vedle průměrných výdajů celkové populace proto statistici sledují také spotřební koš třeba domácností důchodců.

"Odchylka mezi inflací v celé ekonomice a inflací pro domácnosti důchodců není příliš velká, nicméně je tvořena rozdílnou strukturou spotřebních košů. U důchodcovské inflace mají ve spotřebním koši větší váhu například potraviny, alkoholické nápoje či tabák. Naopak například odívání či doprava mají menší váhu," vysvětluje ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Aktuálně.cz se podívalo na váhy ve spotřebních koších podrobněji. Zatímco u průměrné domácnosti činí podíl potravin a nealkoholických nápojů na celkové útratě 17,8 procenta, u seniora je to už 23,6 procenta.

Senioři jsou tak na zdražování jídla citlivější. Růst cen potravin odstartoval už na konci loňského roku, situaci ale postupně zhoršuje ruská invaze na Ukrajinu a s ní související nedostatek a zdražování některých zemědělských komodit, jako je například obilí či oleje.

Za jediný měsíc se teď ceny potravin zvedly o více než tři procenta a další růst cen se očekává. Například maso oproti dubnu zdražilo o pět procent, chleba o 4,8 procenta, ovoce o 4,6 procenta, polotučné trvanlivé mléko o 11 procent, vejce o 12,6 procenta a máslo o 12 procent. Naopak zelenina zlevnila o 2,7 procenta.

Meziročně si pak lidé za potraviny připlatili v průměru o 15 procent více. Chleba zdražil o čtvrtinu, drůbeží maso a cukr o třetinu, jedlé oleje o polovinu. 

Podobně jako potraviny zabírají větší podíl v "nákupním košíku" seniorů také zboží a služby spojené se zdravím. Ty domácnosti důchodců zaberou v průměru 5,1 procenta z celkové útraty, zatímco průměrné domácnosti jen asi 2,5 procenta. V květnu přitom oddíl zdraví, do kterého mimo jiné patří výdaje za léky a návštěvy lékařů, zdražil meziročně přes osm procent.

Rozdíly v měření

Co naopak v seniorském spotřebním koši žádnou váhu nemá, je takzvané imputované nájemné. Statistici ho tam totiž na rozdíl od košů ostatních skupin trochu překvapivě nezařazují. Jedná se o náklady na vlastnické bydlení, které se odvíjejí od cen nemovitostí, nákladů na rekonstrukce, renovace a údržbu bytů a rodinných domů. V květnu přitom tyto náklady vzrostly meziročně o 19,1 procenta, výrazně tedy překonaly celorepublikovou míru inflace.

Výsledkem je, že zatímco oficiální inflace činí 16 procent, ta seniorská, která je o imputované nájemné automaticky snížena, dosahuje "jen" 15,7 procenta. Na první pohled by se tak mohlo zdát, že zdražování dopadá na seniory méně než na ostatní. Opak je však pravdou.

Porovnat míru růstu cen u jednotlivých skupin obyvatelstva totiž lze i bez této "nájemní" položky. V takovém případě dosáhne oficiální inflace jen 15,5 procenta a u domácnosti žijící v Praze dokonce 14,3 procenta. Senioři tak z toho porovnání vycházejí jako inflací nejvíce zasažená skupina.

Tou se ale senioři pravděpodobně brzy stanou i tak. "Zjednodušeně, pokud ve druhé polovině roku porostou dále prudce ceny potravin a meziroční růst imputovaného nájemného se začne snižovat, tak se inflace pro domácnosti důchodců dostane nad celkovou inflaci," vysvětluje analytik Akcenty Miroslav Novák.

Inflace v Praze je nižší

Vedle seniorské inflace odkrývají statistiky rozdílné míry zdražování také u dalších skupin obyvatel. Vyplývá z nich například to, že inflace v Praze je oproti zbytku země většinou nižší, konkrétně v květnu činila 15 procent. Ve spotřebním koši Pražanů totiž obecně hrají významnější roli služby. "Ceny služeb přitom rostou pomaleji než ceny zboží," podotýká ekonom Křeček.

Menší váhu v košíku obyvatel metropole oproti průměru mají jak potraviny a alkohol, tak například i doprava. Naopak větší podíl výdajů připadá například na vzdělávání, nájemné z bytu, kulturu a dovolenou nebo návštěvy jídelen a restaurací.

Že inflace působí na každého jinak, si můžete ověřit v kalkulačce osobní inflace. Ta ukazuje, jak inflace ovlivňuje rozpočet modelových českých domácností - mladého svobodného člověka, samoživitele s dítětem, čtyřčlennou rodinu a seniora. Stačí vyplnit měsíční útraty do jednotlivých skupin zboží a služeb.

Jestliže je vaše osobní inflace nižší než ta celorepubliková, která teď činí 16 procent, vaše peníze se při rozložení vašich výdajů znehodnocují pomaleji, než je průměr. Pokud naopak vaše osobní inflace tu hranici překonává, za stejnou částku si toho koupíte méně než "průměrný Čech".

Informoval o tom server iROZHLAS. "Mohu potvrdit, že bylo zveřejněno prováděcí rozhodnutí komise k auditnímu šetření, které probíhalo od roku 2019. Prováděcí rozhodnutí informuje o vyloučení některých výdajů. Součástí vyloučených výdajů je poskytnutá dotace na projekt šetřený z důvodu střetu zájmů," sdělila serveru vedoucí tiskového oddělení Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) Luďka Raimondová.

Expremiér Andrej Babiš později pro agenturu ČTK uvedl, že se k věci nemůže vyjádřit, protože nezná detaily a nemá informace, že se k němu dokument jakkoli vztahuje. Zopakoval, že obecně platí, že nikdy ve střetu zájmů nebyl. "Nikdy jsem ani nebyl součástí auditů ohledně střetu zájmů a evropští auditoři se na mne nikdy neobrátili," uvedl Babiš ve svém vyjádření.

Česko může rozhodnutí do dvou měsíců zažalovat u Soudního dvora EU. Například ministerstvo zemědělství letos takto postupovalo v případě pokuty 1,15 miliardy korun, kterou EK uložila za téměř pět let staré chyby v rozdělování dotací.

"Fond zpracoval varianty dalšího možného postupu. Nyní očekává schválení konkrétní varianty, podle které bude dále postupovat," uvedla k nové sankci Raimondová.

Audit k Babišově střetu zájmů se v Česku uskutečnil na začátku roku 2019. Bývalý premiér dlouhodobě pochybení odmítá. Se střetem zájmů nesouhlasí ani koncern Agrofert, který Babiš vložil do svěřenských fondů. SZFI kvůli auditu pozastavil projekty dceřiných společností Agrofertu za zhruba půl miliardy korun. Evropské dotace měly pokrýt asi dvě pětiny nákladů.

Síla české koruny ve většině zemí letos oproti loňskému červnu, kdy jsme zpracovávali minulý přehled, rostla. Jak ale pro Aktuálně.cz uvedl analytik společnosti Cyrrus Vít Hradil, uplynulý rok byl pro českou korunu poněkud schizofrenní.

"V období mezi začátkem června 2021 a 2022 česká koruna posílila například vůči měně Švédska, Japonska, Dánska, Norska či proti euru," řekl analytik. Poměrně výrazně naopak oslabila třeba vůči měnám Brazílie, Mexika nebo americkému dolaru. Při zohlednění cen se však Spojené státy podle databáze Numbeo v porovnání s loňským rokem drží na podobné úrovni. Za 1000 korun tu pořídíte stejné zboží a služby, které v Praze dostanete za 505 korun, loni šlo o 500 korun. 

Ekonom Deloitte David Marek ovšem už v minulosti pro Aktuálně.cz uvedl, že v případě místních cen je hlavní město Washington vůči ostatním městům USA trochu vychýlené. "Jednoduše je tam draho," řekl.

• Síla koruny 2021: Zemí, kde si Češi mohou dopřát více než doma, opět o něco přibylo

Jaký bude vývoj koruny

V druhé polovině tohoto roku by si ale koruna mohla vůči dolaru připsat zisky. "Americká měna dosud těžila ze své pozice 'měny do nepohody' a do karet jí hrály obavy z epidemické situace v Číně či války na Ukrajině. Americká centrální banka navíc předběhla tu evropskou a dříve zahájila proces zvyšování úrokových sazeb. Tyto faktory by měly ve zbytku roku slábnout a s nimi i americký dolar," řekl Hradil. Koruna by se tak podle něj v další polovině roku mohla pohybovat kolem 22,50 koruny za dolar.

Analytik ale naopak neočekává významné posílení koruny vůči euru. "Evropská centrální banka má poměrně výrazný prostor pro to, aby trh překvapila rychlejším zpřísňováním politiky, zatímco Česká národní banka s novým složením bankovní rady pravděpodobně směrem nahoru již nepřekvapí," sdělil.

České měně podle něj navíc nesvědčí záporná bilance tuzemského zahraničního obchodu, který trpí utlumeným exportem průmyslového zboží a naopak drahým dovozem energetických surovin. Za realistický scénář pro letošek Hradil považuje 24,40 až 25 korun za euro.

• Česká minimální mzda patří v EU mezi nejnižší. Nová směrnice radí, o kolik ji zvýšit

Jak jsme sílu koruny počítali

Aktuálně.cz spočítalo sílu koruny v konkrétních hlavních městech stovky zemí světa na základě cen zboží a služeb se zohledněním kurzů místních měn. Částka vždy říká, jakou sílu má 1000 korun v hlavním městě dané země. Pokud je tedy hodnota větší než 1000 korun, znamená to, že v hlavním městě dané země je síla koruny vyšší než v tuzemsku a můžeme si tam tak dovolit více. Pokud je hodnota naopak nižší než 1000 korun, Češi si zde musí připlatit.

Například v Berlíně má česká měna sílu 764 korun. To znamená, že si tu Čech za 1000 korun koupí stejné zboží a služby, za které by v Praze dal jen 764 korun.

Z ostatních sousedních zemí se Čechům naopak vyplatí nákupy ve Varšavě (1235 korun) a Budapešti (1367 korun). Vídeň je dražší, tamní ceny oslabí tisícikorunu na sílu 779 korun.

Při výpočtech jsme použili data projektu Numbeo, což je veřejná databáze, kam každý den tisíce lidí z většiny zemí světa nahrávají informace o místních cenách potravin či služeb. Databáze zároveň zohledňuje aktuální měnové kurzy.

• Síla koruny ve světě 2000. Kde se Češi mohou cítit jako králové a kde jako chudí příbuzní

Město, kam lidé použitý nábytek odvezou, si zvolí v rámci služby Druhý život nábytku předem ve formuláři na internetu. Služba je vyjde na 49 korun.

"Zákazníci z regionů už tak kvůli výkupu nábytku nebudou muset jezdit do obchodního domu. Ve srovnání s možností nechat si nábytek odvézt mohou zase výrazně ušetřit," říká manažerka Ikey pro udržitelnost Barbora Geršlová. Odvoz použitého nábytku z Prahy, Středočeského kraje, Brna a Ostravy v současnosti dle webu vyjde na 500 korun.

Domluvená výkupní cena bude zákazníkům podle řetězce vyplacena do týdne od odevzdání výrobku na výdejním místě, a to pomocí elektronické dárkové karty.

Na kamenná výdejní místa se rozšíří také nabídka základních náhradních dílů pro nábytek řetězce, jako je kování nebo spojovací materiál. "Tato služba, která je zdarma, zatím funguje na výdejních místech v Plzni a Českých Budějovicích. Postupně ji chceme rozšiřovat i na naše ostatní kamenná výdejní místa. Zákazníci zde najdou skříň se zhruba padesáti nejčastějšími náhradními díly pro naše nejprodávanější výrobky, jako jsou například série Hemnes nebo Malm," dodává Geršlová. Od loňského roku funguje i možnost si náhradní díly objednat na webu a nechat si je zaslat.

Od úterý 14. června pak najdou zákazníci použitý nábytek řetězce, který v obchodních domech nabízejí prostory zvané cirkulární huby, také online. V nabídce bude i doprodej výrobků, které už nejsou ve standardní nabídce.

Na webu bude podle společnosti možné si daný výrobek zarezervovat a během následujících 48 hodin v příslušném cirkulárním hubu vyzvednout.

Odkoupit nelze vše

Výkup nábytku sice Ikea provozuje v menší míře už několik let, koncem loňského roku ale spustila na tuto službu rozsáhlou reklamní kampaň. Prohlašuje přitom, že jejím cílem je stát se do osmi let "cirkulární společností s pozitivním vlivem na klima".

Konkrétně Češi se ovšem s udržitelným stylem života stále seznamují. Řada z nich je v zacházení s věcmi, které už nepotřebují, poměrně laxní.

Ikea v rámci své služby Druhý život nábytku přitom nevykupuje cokoli a systém odprodeje mimo jiné stále vyžaduje například vyplnění formuláře přes internet a následnou kontrolu nábytku.

"Přijímáme veškerý nábytek Ikea, kromě kuchyní, rozkládacích pohovek a matrací, abychom mohli zákazníkovi garantovat jeho bezpečnost a zdravotní nezávadnost," popsal koncem loňského roku pro online deník Aktuálně.cz mluvčí Ikey Petr Šašek. "Nábytek musí být v dobrém stavu, kompletní, čistý a sestavený. Drobné poškození, jako jsou oděrky a drobné škrábance, nevadí," dodal.

"Nepřijímáme doplňky - například prostírání, osvětlení nebo textil, elektrospotřebiče, jednotlivé části nábytku - například police, zásuvky, dvířka a ostatní vnitřní vybavení, kuchyňské sestavy a jejich vybavení - rámy, dveře, panty, police, zásuvky, dřezy a baterie, pracovní desky a podobně. Dále matrace a ochranné podložky a rozkládací pohovky," uvedl dál.

Nábytek podle Ikey musí být z nekuřáckého prostředí a hygienicky nezávadný. Objemné výrobky může obchodní dům odmítnout z kapacitních důvodů.

Prudce rostoucí inflace, která v Česku dosáhla už dvouciferných hodnot, ukazuje domácnostem jediné - každý měsíc si za stejný objem peněz koupí stále méně zboží a služeb. Ztrácí tedy kupní sílu.

Inflaci měří Český statistický úřad, a to jako přírůstek takzvaného indexu spotřebitelských cen (CPI). Ten vyjadřuje, jak v daném období vzrostly ceny zboží a služeb průměrné české domácnosti v porovnání se stejným obdobím předchozího roku. 

• Řízek zdražil o třetinu, smažák stojí už 158 korun. Data ukazují růst cen v hospodách

Háčkem je, že statistici pracují s "průměrným Čechem", zatímco skuteční lidé nakupují různé zboží a služby v různých poměrech. Zatímco někdo musí každodenně používat automobil, a utratí tak za jízdu autem v době výrazného zdražování benzinu tisíce korun měsíčně, obyvatele města, kteří jezdí hromadnou dopravou, tento výdaj nepálí. Inflace tedy působí na každého jinak - na někoho mírněji, než je celorepublikový průměr, a na někoho naopak výrazně hůře.

Statistiky ukazují, že nejvíce se v současnosti na rostoucí inflaci podílejí položky navázané na energetické suroviny. Domácnostem tedy prudce zdražují právě benzin a nafta a také dodávky energií. Výrazně začaly růst ceny také u potravin.

Naopak jediným oddílem ve spotřebním koši, který velmi lehce zlevňuje, jsou Pošty a telekomunikace - tedy poplatky za internetové připojení, mobil či například poštovní služby.

• Další zvýšení důchodů schváleno. Kalkulačka spočítá, o kolik přesně vzroste ten váš

Naše kalkulačka ukazuje, jak inflace ovlivňuje rozpočet modelových českých domácností - mladého svobodného člověka, samoživitele s dítětem, čtyřčlennou rodinu a seniora. Jednoduše si také můžete spočítat dopad inflace na svou vlastní domácnost. Stačí vyplnit měsíční útraty do jednotlivých skupin zboží a služeb.

Jestliže je vaše osobní inflace nižší než ta celorepubliková, která teď činí už 16 procent, vaše peníze se při rozložení vašich výdajů znehodnocují pomaleji, než je průměr. Pokud naopak vaše osobní inflace tu hranici překonává, za stejnou částku si toho koupíte méně než "průměrný Čech".

Benefit ve formě neomezené dovolené již zavedlo několik českých společností. Například softwarová společnost Avast. "Zrušili jsme pracovní dobu a všem 1900 zaměstnancům nabídli neomezenou dovolenou a možnost pracovat odkudkoli, tedy i z chalupy nebo ze zahraničí," říká ředitelka pro spokojenost zaměstnanců v Avastu Martina Suchomelová. 

Doplňuje, že firma v současnosti nabízí 25 dní standardní dovolené. Teprve ve chvíli, kdy zaměstnanci dovolenou vyčerpají, mohou čerpat z té neomezené, aby si nepřeváděli žádné dny do dalšího roku.

"V případě, že potřebují pouze jeden den volna, nemusí žádat o schválení svého manažera, to je nutné až u volna na dva a více dní. Žádné další podmínky nevyžadujeme. Neomezenou dovolenou zaměstnancům hradíme v plné výši základní mzdy, stejně, jako je tomu u v Česku populárních sick days," popisuje Suchomelová.  

Firma podle ředitelky zatím žádné zneužívání benefitu nezaznamenala. Zaměstnanci to navíc s dovolenou nad stanovený počet loni nepřeháněli. Průměrně na jednoho zaměstnance připadlo 2,24 dne nad rámec standardní dovolené. Nejdelší volno trvalo 62 dní. "Každou dovolenou je potřeba vždy plánovat s ohledem na možnosti a vytížení celého týmu, k čemuž máme ve firmě dobře nastavené procesy," dodává manažerka.  

Model se podle Suchomelové osvědčil. Věří, že se podobným směrem budou ubírat i další firmy. "Podporujeme maximální flexibilitu zaměstnanců, aby si sami mohli rozhodovat o tom, jak naloží se svým časem. Pomáhá to i manažerům, kteří mohou svým týmům poskytnout více volnosti. Často jsme u zaměstnanců viděli trend šetření dovolené a strach si ji vybrat, aby jí měli dostatek na nečekané situace nebo na Vánoce. Stávalo se tak, že na konci roku měli velké zůstatky," doplňuje manažerka. 

Neomezené volno nabízí zaměstnancům v Česku také technologická společnost Pure Storage. "Stejně jako je třeba lidem poskytnout čas na profesní růst, je nutné dát jim i prostor na dobití energie a hledání inspirace a motivace pro nové projekty. Naši zaměstnanci často pracují velmi tvrdě. Po úspěšném ukončení velkých projektů pak potřebují a zaslouží si odpočinek. Pokud získají souhlas svého nadřízeného, ​​mohou čerpat i neomezenou dovolenou," uvádí Eva Čásenská, ředitelka náboru pro Pure Storage.

Podle ní benefit platí pro všechny zaměstnance české pobočky hned od jejího otevření před dvěma lety a dny dovolené čerpané nad standardní dovolenou jsou plně hrazené.

Neomezeného volna bude přibývat, chce to ale jasná pravidla 

Podle expertky na pracovní trh Andrey Linhartové Palánové ze společnosti PwC jde o benefit, který má velký potenciál, zdaleka ne všechny firmy ho ale budou schopné zavést.

"Pro optimální fungování neomezené dovolené je třeba nastavit jasná pravidla čerpání, aby se nestalo, že jej budou zaměstnanci zneužívat, například tedy kdo má na benefit nárok a za jakých podmínek je možné ho čerpat," radí Linhartová Palánová. 

Cílem takového benefitu není podle ní pouze marketingově přilákat nové zaměstnance, ale především udržet si šikovné a talentované lidi, kteří pro firmu již dlouhodobě pracují, osvědčili se a potřebují načerpat síly nebo vyřešit složité životní situace. 

Podle ní časem na pracovním trhu vykrystalizuje nová sada firemních benefitů zacílená na konkrétní skupiny zaměstnanců a jejich potřeby nebo konkrétní životní situace a součástí bude i delší dovolená nad rámec zákonného minima.

"Domnívám se, že postupem času bude na českém trhu přibývat společností, které budou neomezenou dovolenou nabízet, budou to však ekonomicky stabilní a prosperující firmy, kde si na takový benefit vydělají," dodává Linhartová Palánová.  

Musí se změnit myšlení manažerů

Skeptičtější k masivnějšímu rozšíření benefitu v Česku je Jiří Halbrštát z ManpowerGroup. "Je to pěkný systém založený na důvěře a individuální zodpovědnosti zaměstnance. To ale nestačí. Je třeba přidat ještě jiný systém hodnocení pracovního výkonu, tedy hodnocení založené na výkonu a nikoli na odpracovaných hodinách, a změnu organizace práce. To klade mnohem větší nároky především na management na všech úrovních. A to je největší překážka, který tento přístup okamžitě pohřbí," míní personalista. 

Zavedení neomezené dovolené, ale i flexibilních forem práce je podle něj otázkou kultury, nastavení firem a přemýšlení manažerů. "Přístup českých manažerů je velmi konzervativní a drží se zažitých schémat - tedy v kanceláři se sedí od tolika do tolika a individuální řešení pro lidi, kteří potřebují pracovat jiným způsobem, se jim nechce řešit," říká Halbrštát.

Uvádí celkem běžný příklad nezorganizovaného manažera, který si každou chvíli vzpomene, že nějakou práci zapomněl zadat svému týmu, proto potřebuje, aby neustále kolem něj seděli podřízení v plném počtu připraveni zachraňovat jeho "deadliny".

"Jde hodně o důvěru k podřízenému, a hlavně o schopnosti zadávat správně úkoly, termíny a cíle a zároveň je umět vyhodnocovat. Mnoho šéfů nesnese pocit, že nemá podřízeného na očích a neví, jestli skutečně pracuje. Snad se ale situace začne rychleji měnit," doufá personalista. 

Liberální systém čerpání dovolené si dokáže představit u obchodních pozic, kde největší část odměny tvoří provize, a potom v technologických firmách, kde jsou lidé zvyklí na vysokou míru volnosti.

"Rozhodně to ale není aplikovatelné plošně. Americké společnosti, které tento systém zavedly, argumentují tím, že ušetří kapacity v personálních odděleních na počítání vyčerpaných dnů volna a uspoří na neproplácení nevyčerpaných dovolených u odcházejících zaměstnanců. Česká legislativa ale stanovuje minimální délku dovolené ročně. Navíc se dá u české mentality očekávat tendence ke zneužívání, a tedy nadměrné čerpání dovolených," myslí si Halbrštát. 

Adekvátní "náhradou" za neomezenou dovolenou jsou v Česku celkem již běžné dva i tři týdny dovolené navíc k zákonem stanoveným 20 dnům, možnost čerpat další volno v případě nemoci nebo nutnosti řešit osobní záležitosti. Zaměstnavatelé také začínají být více svolní s čerpáním neplaceného volna na delší dobu. 

Podle aktuálního průzkumu Grafton Recruitment patří dovolená pět týdnů a více mezi tři nejžádanější benefity. Týden navíc k zákonné dovolené mají přibližně dvě třetiny pracovníků z IT a modrých límečků (manuálních profesí) a o něco méně (61 procent) bílých límečků (kancelářské profese). Počet firem nabízejících dva a více týdnů navíc je už výrazně nižší. Žádaná není jen dovolená nad rámec zákona, ale také příspěvek na ni. U všech oborů jde ale o jeden z benefitů s největším rozdílem poptávky a nabídky. 

Kvíz ověří, zda ovládáte základní kybernetickou hygienu a nesednete na lep podvodníkům, kteří jdou po vaší identitě a penězích.

Komise v pátek uvedla, že český podnik s rakouským uzavřely tajná ujednání s cílem narušit hospodářskou soutěž na trhu osobní železniční dopravy, oběma proto zaslala takzvané prohlášení o námitkách. Unijní úřady případ vyšetřovaly šest let.

"ČD a ÖBB se zapojily do kolektivního bojkotu s cílem udržet si své postavení na trhu a bránit expanzi RegioJetu jak v Česku, tak na mezinárodní železniční trase mezi Prahou a Vídní," uvedla komise. Ta je exekutivním orgánem Evropské unie a má rozsáhlé pravomoci. Mimo jiné funguje i jako antimonopolní úřad EU.

Dotčené železniční společnosti se nyní mohou k námitkám písemně vyjádřit a požádat o ústní projednání. Pokud by komise dospěla k závěru, že existují dostatečné důkazy, může firmám uložit pokutu až do výše deseti procent jejich ročního celosvětového obratu. 

Česká železniční společnost RegioJet vstoupila na trh dálkové železniční osobní dopravy v České republice v roce 2011. Aby byla schopna konkurovat společnostem ČD a ÖBB, spoléhala se při své činnosti do značné míry na použité vozy.

Komise předběžně zjistila, že mezi lety 2012 a 2016 se ČD a ÖBB účastnily kolektivního bojkotu, jehož cílem bylo udržet si své postavení na trhu a bránit rozšíření společnosti RegioJet v Česku i na trase mezi Prahou a Vídní. Ke kolektivnímu bojkotu dochází, když se skupina soutěžitelů dohodne na vyloučení skutečného nebo potenciálního konkurenta nebo na tom, že mu zkomplikuje činnost.

"České dráhy neuznávají, že by z jejich strany došlo k uzavření kartelové dohody," uvedla mluvčí ČD Vanda Rajnochová. Firma podle ní obdržela od EK takzvané sdělení výhrad, které není rozhodnutím ve věci nebo konstatováním, že by České dráhy pochybily. "Jedná se o předběžný názor EK na danou věc. Nyní proběhne podrobná analýza dokumentu a poté se k němu vyjádříme," dodala mluvčí. Komise přitom ve svém předběžném stanovisku uvádí, že ČD a ÖBB "porušily antimonopolní pravidla EU tím, že na trhu s použitými osobními železničními vagony uzavřely tajná ujednání s cílem narušit hospodářskou soutěž na trhu osobní železniční dopravy".

Naopak Jančura považuje vyjádření Evropské komise za pravdivé. "Prvních 100 vagonů jsme postupně koupili od ÖBB a začali díky nim jako první dopravce konkurovat Českým drahám počínaje zářím 2011. Najednou se něco stalo a my jsme už nekoupili ani kolo. Až časem vyplavalo na povrch, že při razii Evropské komise na ČD našla komise důkazy, které nasvědčují tomu, že se ČD a ÖBB dohodly na vzájemném postupu proti RegioJetu, což je z hlediska soutěžního práva přísně zakázané," sdělil ČTK Jančura

"Při dalších prodejích vozů, kterých bylo okolo 200, skoupily všechny ČD. Až časem jsme pochopili, proč se tak stalo. Kdyby k tomuto jednání nedošlo, RegioJet by dnes byl třikrát větší dopravce, než je, a provozovali bychom vlaky ve velké části Evropy. Musíme si počkat na výsledek šetření a pak se přihlásíme o náhradu škody. V tuto chvíli je předčasné škodu stanovit, ale naše limity růstu byly především levné a kvalitní vozy od západoevropských státních dopravců," dodal Jančura.

Pokud se předběžný názor komise potvrdí, bylo by jednání ČD a ÖBB v rozporu s článkem 101 Smlouvy o fungování Evropské unie. Ten zakazuje protisoutěžní obchodní praktiky, jako je koluze.

"V rámci zdravé hospodářské soutěže mají evropští občané prospěch z kvalitních a cenově dostupných služeb v osobní železniční dopravě. Atraktivní služby železniční osobní dopravy rovněž podněcují cestující k tomu, aby přešli ze silniční na železniční dopravu, což je zásadní pro dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu," uvedla místopředsedkyně komise odpovědná za politiku hospodářské soutěže Margrethe Vestagerová.

Majitel RegioJetu Radim Jančura, jehož firmu České dráhy přeplatily při nákupu vagonů z Rakouska, kroky ČD a ÖBB už dříve kritizoval. Konečnou kupní cenu vozů označil za nevýhodnou a už koncem roku 2014 řekl, že další peníze podle něj ČD ještě budou muset zaplatit za úpravy vagonů.

Šéf ŘSD Radek Mátl v pátek pro Hospodářské noviny uvedl, že přesnou částku, kterou hackeři požadují, ví policie a další vyšetřující orgány. "Neradi bychom ji ale sdělovali veřejně," uvedl. Pro deník nicméně potvrdil, že jde o desítky milionů korun. Hackeři výkupné požadují v kryptoměně bitcoin.

Mátl uvedl, že pokaždé, když se pracovníci ŘSD pokusí dostat na svůj zablokovaný server, vyskočí jim odkaz na chat, kde je uvedená suma výkupného v bitcoinech.

Podle Hospodářských novin je přitom velmi pravděpodobné, že škody po napadení systémů mohou být výrazně vyšší než částka požadovaná hackery. Kvůli odložení vypisování zakázek je totiž možné, že bude muset ŘSD platit penále dodavatelům, kterým nezaplatí včas. Ředitelství ale tvrdí, že má ve splatnosti faktur časovou rezervu. 

Mátl se proto zabývá variantou, zda by nebylo výhodnější nakonec vyděračům vyhovět. Výkupné se dá často usmlouvat na zlomek toho, co hackeři původně požadují. "Běžné informace z jiných útoků jsou takové, že při vyjednávání se částky snižují, ale zatím je to jen spekulace. K žádnému jednání nedošlo," uvedl dále Mátl. 

Podle něj je ale problém v tom, že ŘSD je veřejnou institucí. "Kdybychom byli soukromý sektor, tam je to jednodušší, rozhodujete jen o svých penězích. Když jste ale státní subjekt, rozhodujete o penězích státu a daňových poplatníků, takže v té chvíli musíte přistupovat k tomu úplně jinak," popsal.

Státní organizace přišla kvůli hackerskému útoku o celé účetnictví a všechny smlouvy uložené na discích. Na obnově pracují technici. Dosud se jim podařilo upravit přístupy k deseti ze 70 potřebných programů. Stále zablokován je například program na kontrolu fakturovaných částek od dodavatelů.

ŘSD i IT experti už dříve označili útok za sofistikovaný a hluboký. Tento druh napadení spadá do kategorie ransomware, což je použití programu, který zašifruje data a za jejich odblokování žádá výkupné.

"Byl to velmi propracovaný a dlouho připravovaný útok profesionálů," uvedl dříve Mátl. Podle něj šlo o útok na organizaci jako celek a nemířil jen na konkrétní stránky. Hackeři podle něj způsobili obrovské a zásadní škody, přičemž obnovení a opětovné dohledání všech dat může i přes použití záloh trvat i několik měsíců.

Společnost čelila kybernetickému útoku minulý měsíc. Mimo provoz byly například webové stránky RSD.cz nebo Dopravniinfo.cz, kde se nachází informace o aktuální dopravní situaci v Česku. Tento klíčový informační systém přitom nefunguje dosud. Vedle toho útok vyřadil například i systémy pro veřejné zakázky, účetnictví, spisovou službu, datové schránky nebo další vnitřní programy organizace.

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost na konci května oznámil, že útočníka zná, z taktických důvodů ho ale zatím nezveřejní.

"Ani květen nepřinesl žádnou inflační úlevu, když se zvýšily ceny téměř všeho - a rozhodně ne symbolicky," podotýká ekonom Creditas Petr Dufek.

Kromě očekávatelného zdražování u dodávek energií a pohonných hmot teprve teď výrazně rostou ceny i za potraviny. "Na pultech obchodů se totiž už propisují nedávná rychlá zdražování zemědělských komodit, které podle dat OSN jsou momentálně v reálném vyjádření nejdražší v historii měření, tedy od 60. let minulého století. Zde tak lze čekat další zesilování inflačních tlaků," vysvětluje analytik společnosti Cyrrus Vít Hradil

Meziměsíčně inflace vzrostla o 1,8 procenta. Konkrétně za potraviny si lidé oproti dubnu připlatili o 3,4 procenta více. Podražilo i bydlení a oblečení. Hotely a restaurace v posledním měsíci přirazily ke svým cenám hned tři procenta.

Meziročně pak potraviny a nealkoholické nápoje zdražily dokonce o 15,1 procenta. Například chleba zdražil o čtvrtinu, drůbežího maso a cukr o třetinu, jedlé oleje o polovinu. 

"Musíme sáhnout do hodně dávné minulosti, abychom našli tak vysoký růst cen, který zažíváme letos. Naposledy to bylo v roce 1993, kdy se ovšem ceny zvýšily především v důsledku zavedení DPH. Letošní inflace je přece jen o hodně jiná než ta před devětadvaceti lety," podotýká dále Dufek.

U bydlení si lidé připlatili hlavně za energie. Cena za dodávky elektřiny v květnu vzrostla meziročně o 30,8 procenta, tepla a teplé vody o 17,8 procenta. Ceny zemního plynu byly vyšší o 49,2 procenta, tuhých paliv o 30,1 procenta.

Za pohonné hmoty si čerpací stanice účtovaly o 44,3 procenta víc než před rokem.

"Výrazně dražší než loni je i tentokrát oblečení a obuv. Jen za oblečení si Češi připlácejí o 23 procent více než loni, což je naprostý unikát v rámci zemí EU. Obchody s tímto zbožím sice reálně prodávají méně než před covidem, avšak jak je vidět dohánějí 'skluz' cenami," pokračuje ekonom Dufek. "Druhé české specifikum představují hotely a restaurace, které své ceny zvýšily o 22 procent. Rozhodně se přitom nedá říct, že by 'trpěly' příliš vysokou poptávkou," dodává.

Experti přitom často připomínají, že lidé mají nyní tendenci akceptovat vysoké ceny v obchodech a dál nakupují. "Protože se obávají, že budoucnost přinese další zdražování. To ukazuje, jak se mění naše inflační očekávání. Bohužel to může vést k tomu, že se boj s inflací protáhne na další období," upozorňuje ekonom BHS Securities Štěpán Křeček.

Podle všeho je tak konec zdražování zatím daleko. Analytici očekávají další nárůst v tomto i příštím měsíci. Inflace by ve 3. čtvrtletí mohla činit kolem 17 procent a následně zpomalovat jen velmi pozvolna.

Po celou druhou polovinu letošního roku je podle analytika Akcenty Miroslava Nováka nutné počítat s meziročním růstem cen výrazně nad 10 procenty. "V souhrnu za celý letošní rok lze očekávat růst inflace v rozmezí 14 až 15 procent a vysoké ceny se tak budou negativně promítat do slabší spotřeby domácností. Pravděpodobnost hospodářské recese se jednoznačně zvyšuje," uzavírá Novák.

Celkem pět stavebních spořitelen na českém trhu eviduje letos přes 3,2 milionu smluv. Z loňského barometru obliby spoření Asociace českých stavebních spořitelen vyplynulo, že tento druh ukládání peněz byl hned po drahých kovech nejoblíbenějším spořicím a investičním produktem.

A to především díky státní podpoře, která činí u všech smluv 10 procent z uspořené částky v příslušném kalendářním roce, maximálně však z částky 20 tisíc korun. Od státu je tedy možné získat každý rok až dva tisíce korun, při úložce 1667 korun měsíčně. Státní podporu klient získá ale jen v případě, že dodrží vázací lhůtu spoření, která je šest let. Pokud tedy klient smlouvu o spoření vypoví dříve, o státní podporu kompletně přijde. 

V minulosti bylo na "stavebku" zajímavé i zhodnocení uložených peněz. Nicméně postupem let úroky klesaly až na hodnotu kolem jednoho procenta. O výhodnosti spoření tak rozhodovaly především akční nabídky a poplatky za vedení účtu.

Od konce loňského roku ovšem začaly stavební spořitelny v úrokových sazbách opět trochu soutěžit. V reakci na zvyšující se základní úrokovou sazbu České národní banky, která je aktuálně na hodnotě 5,75 procenta, některé přidaly střadatelům půl procenta, jiné i čtyřnásobek. 

Staré smlouvy mají nízké sazby případného úvěru

Za splnění podmínek a v kombinaci státní podpory, vyšší úrokové sazby a různých bonusů, mohou klienti své úspory zhodnotit i o víc než šest procent. 

Vyšší úrokové sazby se týkají ale jen nově uzavřených smluv, nelze požádat o připsání vyšší sazby na starou smlouvu. Jenže případnému předčasnému ukončení brání právě zmíněná státní podpora, o kterou by klient přišel i zpětně.

Stejně jako je u úvěrů doba fixace, po kterou platí domluvený úrok, tak u stavebního spoření je vázací doba, která má chránit obě strany proti případným jednostranným změnám. 

"U starší smlouvy záleží, v jaké fázi se nachází. Pokud u ní již uplynula vázací doba šesti let, klient při jejím ukončení nepřichází o připsanou státní podporu. Pokud vázací doba ještě neuplynula, přijde o připsanou státní podporu a v případě, že se jedná o smlouvu mladší než dva roky, je navíc účtován poplatek za předčasné ukončení smlouvy," varuje mluvčí stavební spořitelny Moneta Zuzana Filipová. 

Je tedy třeba zvážit, zda se vyplatí smlouvu s nižší sazbou ukončit. "Klient může mít souběžně více smluv o stavebním spoření a případně si tedy může založit novou s vyšší sazbou a u starší smlouvy nechat doběhnout vázací dobu," dodává Filipová. 

Stará smlouva s nízkým úrokem může mít jeden zásadní bonus. A to nízké úrokové sazby v případě čerpání úvěru. "Klienti se starší smlouvou mají nižší sazbu z vkladů, ale zároveň také mají nižší sazbu z úvěru, která je garantována po celou dobu jeho splácení," uvádí Filipová. Platí to u všech stavebních spořitelen. 

Například u Raiffeisenbank stavební spořitelny mohou klienti se starou smlouvou využít úvěr ze stavebního spoření s úrokovou sazbou od 2,99 procenta. "A to je v porovnání s úrokovými sazbami na dnešním trhu výrazným benefitem," uvádí mluvčí spořitelny Tereza Kaiseršotová.

Právě tato spořitelna má aktuálně jednu z nejvyšších nabízených sazeb - tři procenta, a to při uzavření nové smlouvy do roku 2027 po splnění podmínek. "Akční úroková sazba platí, pokud si klient uzavře novou smlouvu o stavebním spoření v tarifu Spoření a s cílovou částkou minimálně 200 tisíc korun," říká Kaiseršotová.

Doplňuje, že klient musí každý rok poslat na účet spoření 20 500 korun po dobu šesti let. "Díky tomu si klient zajistí jak vyšší prémiové úročení, tak maximální státní podporu. Navíc při sjednání běžného účtu Raiffeisenbank získává klient prémii dva tisíce korun a může dosáhnout celkového ročního výnosu až 6,36 procenta," dodává Tereza Kaiseršotová.

Také v Buřince úrokovou sazbu zvýšili od 1. června. "Nyní je ročně 2,5 procenta. Sazba je dostupná pro všechny klienty a není vázána na žádné další podmínky," tvrdí mluvčí spořitelny Kopřivová. 

Navíc může nový klient získat bonus ve výši 2500 korun, pokud si online sjedná spoření do konce června. "Podmínkou pro získání bonusu je dodržet minimální délku spoření alespoň dva roky. Zhodnocení vkladů tak dosáhne až 6,5 procenta ročně při započítání bonusu, maximálního státního příspěvku, 2,5 procenta úročení vkladů, a to včetně všech poplatků," vypočítává Kopřivová. 

U ČSOB stavební spořitelny je nyní sazba 1,5 procenta. Relativně nízkou výši omlouvá mluvčí banky Patrik Madle tím, že ke spoření má banka atraktivní bonusy. 

"Stavební spoření může být atraktivní i jinými způsoby než jen úrokovou sazbou. Klient může u nás získat prémii ve výši dvou tisíc korun při uzavření stavebka s cílovou částkou 500 tisíc korun a vyšší, případně 1000 korun s cílovou částkou nižší než půl milionu. Dále máme prémii až čtyři tisíce za vysoké vklady v prvních čtyřech letech spoření. A při sjednání běžného účtu nebo penzijka může získat klient další dva tisíce na stavebko," vyjmenovává Madle, podle něhož celkové roční zhodnocení vkladů klienta může být 5,8 procenta ročně. 

Při zakládání smlouvy o stavebním spoření je nutné počítat s poplatkem ve výši jedno procento z cílové částky, čím dál častěji ale spořitelny nabízejí v rámci různých akcí založení účtu zdarma. ČSOB a Modrá pyramida KB dokonce poplatek zrušila úplně. Za vedení účtu pak klienti platí většinou kolem 300 korun ročně, viz tabulka. 

Stavební spořitelny poskytly od ledna do konce dubna letošního roku úvěry za zhruba 28 miliard korun, což je v meziročním srovnání pokles o 15 procent. Zároveň ale zaznamenaly růst zájmu o nové smlouvy. Uzavřely jich zhruba 172 500, meziročně o čtyři procenta více.

V současnosti ve však stále častěji objevují názory, že by se státní podpora u stavebního spoření měla zrušit v rámci hledání úspor ve státním rozpočtu. 

Stavební spořitelna Aktuální úroková sazba Roční poplatky Podmínky a bonusy Buřinka - Stavební spořitelna České spořitelny 2,5 % 325 korun Sazba není vázána na žádné podmínky, kromě délky spoření. Uzavřením smlouvy do konce června získá klient bonus ve výši 2500 korun. Podmínkou pro získání bonusu je dodržet minimální délku spoření alespoň dva roky.  ČSOB stavební spořitelna 1 % + 0,5 % 360 korun Tato kombinovaná sazba platí pro spoření šest let. Klient může získat navíc dva tisíce při uzavření stavebka s cílovou částkou 500 tisíc a vyšší, případně 1000 korun u stavebka s cílovou částkou nižší než 500 tisíc Kč. Další 4000 Kč může získat za vysoké vklady v prvních čtyřech letech spoření. Při sjednání dalších produktů (běžný účet, penzijko) může klient získat dva tisíce na stavebko. Modrá pyramida KB 0,5 + 1 až 3 % bonusový úrok 300 korun Nárok na bonusový úrok vzniká při plnění obratové podmínky 0,5 procenta měsíčně z cílové částky, resp. šest procent ročně, případně pak ještě u akce Kombi s bonusovým úrokem 3 % je podmínkou založení nového účtu u KB, který musí být aktivní. Moneta stavební spořitelna  2,5 % 324 korun  Platí pro všechny nově sjednané smlouvy o stavebním spoření. Spolu se státní podporou může průměrné zhodnocení uložených úspor dosáhnout až 5,9 procenta ročně. Navíc od května všem klientům při sjednání nové smlouvy připíše bonus 2000 korun při dodržení délky spoření. Raiffeisen stavební spořitelna 3 % 350 korun Akční úroková sazba platí, pokud si klient uzavře novou smlouvu o stavebním spoření v tarifu Spoření a s cílovou částkou minimálně 200 tisíc korun. Navíc při sjednání běžného účtu Raiffeisenbank v rámci balíčku získává klient prémii 2000 korun.

Lufthansa zrušila přibližně 900 červencových vnitrostátních a evropských letů na krátké vzdálenosti. Zrušené lety aerolinek Lufthansa či Eurowings se měly uskutečnit v pátek, sobotu a neděli, představují asi pět procent typické víkendové kapacity těchto aerolinek.

"Celý letecký průmysl, zejména v Evropě, v současné době trpí nedostatkem kapacit a personálu," uvedla Lufthansa v prohlášení. "Týká se to letišť, služeb pozemního odbavení, řízení letového provozu a také leteckých společností," dodala.

Poptávka po cestování letadlem po dvou letech protipandemických omezení prudce stoupá, a tak se aerolinky snaží zvyšovat kapacitu i počet letů. Jejich plány na léto však narážejí na nedostatek zaměstnanců. Před velkými zpožděními kvůli tomuto problému varoval mimo jiné provozovatel frankfurtského letiště.

Kvůli požadavku na zvýšení mezd vstoupily ve středu do čtyřhodinové stávky italské posádky leteckých společností Ryanair, easyJet a Volotea. Po celý den stávkovali zaměstnanci řízení letového provozu na několika italských letištích.

Vedení letišť se snaží rychle přijímat a zaučovat nové zaměstnance. Oživení letecké dopravy po propadu způsobeném pandemií vede k rušení letů a několikahodinovým frontám. Letiště v Dublinu a londýnské Heathrow nabírá pracovníky pro kontrolu zavazadel a nákladu. Letiště Schiphol v Amsterdamu zvyšuje mzdy zaměstnancům, zatímco Španělsko v úterý oznámilo, že na pasovou kontrolu na vytížených letištích přijalo dalších 500 policistů.

Šéf Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu Willie Walsh na konci května vyzval ke klidu. Uvedl, že k velkým zácpám docházelo i před pandemií a že nyní se problémy omezují pouze na některá letiště. Situaci podle něj komplikuje i doba potřebná k získání bezpečnostních průkazů pro nově přijaté zaměstnance.

Na nejrušnějším kanadském letišti v Torontu problém vyřešili tak, že někteří zaměstnanci, kteří ještě nezískali průkaz, mohou dočasně pracovat pod dohledem prověřených pracovníků.

Z dokumentu, který se objevil na komunikační platformě Telegram, například vyplývá, že zaměstnanci mohou dát nové role papíru na toalety až poté, co se vypotřebují veškeré předchozí. Po přistání také musí nepoužité papírové výrobky sečíst, zapečetit do krabice s označením letu a box odevzdat.

Nařízení se zatím testuje u letů do Turecka, které je jednou z mála destinací, kam můžou ruští dopravci momentálně létat. V Evropské unii a dalších státech Západu podléhá ruská letecká doprava sankcím přijatým po agresi na Ukrajině.

V dalších zemích pak hrozí Aeroflotu nebezpečí zabavení letadel ze strany leasingových společností, kterým Rusko odcizilo pronajatá letadla a přepsalo je na místní registraci. Naposledy se tak stalo na několik dní na Srí Lance, letadlo bylo uvolněno až po silném diplomatickém tlaku Kremlu.

V případě úsporných opatření týkajících se nedostatku toaletních potřeb chce Aeroflot zjistit, zda zpřísněná evidence povede k snížení spotřeby uvedených výrobků. Podle telegramového účtu Baza ruské aerolinky dosud nikdy dříve spotřebu toaletního papíru nekontrolovaly. 

Aeroflot také v interní zprávě upozorňuje zaměstnance, že dokument ohledně nového nařízení nemají nikde šířit a jeho zveřejnění je protizákonné. 

Opatření může naznačovat, že se Aeroflot potýká s finančními problémy kvůli sankcím, které Západ uvalil na Rusko, včetně zmíněného zákazu provozu v řadě destinací. Na sankčním seznamu Evropské unie figuruje mimo jiné i šéf těchto aerolinek.