Ať se bude vycházet z čísel ve statistikách nebo ze subjektivních pocitů, bylo to se spokojeností Čechů jako na houpačce. Někdy vítězil optimismus, například za konjunktury uprostřed dvacátých let minulého století, bezprostředně po druhé světové válce nebo v roce 1968. A opět po pádu komunismu a naposledy těsně před covidem.

Jindy převažovala blbá nálada - za světové hospodářské krize a nacistické okupace, normalizace i v době ekonomických obtíží obnoveného kapitalismu. Důležitý je také osobní úhel pohledu. "Individuální zkušenost je velice odlišná a záleží na tom, z jakých skupin obyvatelstva člověk pochází," připomíná historik Jakub Rákosník.

Jak spokojení byli naši předci po vzniku Československa? Můj děda říkal, že za Rakouska se žilo lépe.

Podle čeho to ale určovat? Podle HDP na hlavu, míry právní regulace a dozoru? Nebo z vývoje reálné mzdy a podoby sociálního zabezpečení? Důležité jsou také subjektivní zkušenosti jednotlivce. Německy mluvící státní úředník z Liberce stejnou situaci zakoušel úplně jinak než člen Sokola z Českého Brodu nebo nacionálně indiferentní obyvatel Uher z okolí dejme tomu Prešova. Kvalifikované sociologické výzkumy pro spokojenost s poměry mezi válkami vůbec nemáme, jen nepřímé ukazatele, jako třeba vývoj podpory extremistických stran.

Co právě z něj vychází?

V roce 1921 na okraji levice vznikla komunistická strana, která se postupně dál radikalizovala. Příznačné je, že německé strany v Československu, ačkoliv byly většinou relativně ideologicky umírněné, zprvu en bloc zastávaly antičeskoslovenské postoje. Až v roce 1926 vstupují do vlády a zahajují konstruktivní spolupráci.

Ve 20. letech přišla konjunktura a také různé novinky. Nebylo to trochu jako teď, jen s tím rozdílem, že tehdy to nebyl internet, ale rádio?

Československo opravdu s rozhlasem nijak nezaostávalo, jeho pravidelné vysílání začalo v květnu 1923, přičemž v USA začínali jen o tři roky dříve. Rozhlasové přístroje tu zprvu sice byly drahé a nespolehlivé, ale v roce 1929 tu již bylo 250 tisíc koncesionářů a před válkou jeden milion. Takže v českých zemích rádio měla každá druhá domácnost. Dost podceněné ovšem bylo zdejší německé vysílání.

Jaký dopad ale měla hospodářská konjunktura v druhé polovině 20. let? Jak ovlivnila spokojenost lidí s tehdejšími poměry?

Přinesla obrovskou úlevu, protože lidé za sebou měli desetiletou mizerii. Od roku 1914, kdy vypukla první světová válka. Po vzniku republiky dlouho trvala ekonomická obnova a ještě zhodnocování koruny v roce 1922 přineslo ekonomickou krizi. Když v roce 1924 začal prudký hospodářský růst, tak doslova vlil do žil optimismus. Navíc i zmiňovaní čeští Němci se začali chovat pragmaticky a kooperovat při budování státu. Byla tu plná zaměstnanost, a ačkoliv automobily dál zůstávaly luxusním zbožím, nebyli jsme tehdy jako USA s fordovskou výrobou, životní úroveň rostla. Reálná mzda byla v roce 1930 skoro o třetinu vyšší než v nuzném poválečném roce 1920.

Ve 30. letech přišla hluboká ekonomická krize - co se dá říct o tehdejší blbé náladě?

Opět k tomu nemáme reprezentativní sociologické výzkumy. Navíc tehdejší fašismus a komunismus můžeme interpretovat zčásti i jako generační vzpouru mládeže proti gerontokracii. Vůdci najednou byli o generaci mladší. Široce vnímaná byla těžkopádnost demokratických procedur a nelibost vzbuzovalo i korupční prostředí. Pod tlakem veřejnosti naopak ustupuje explicitní násilí, od roku 1933 končí do té doby nikoliv výjimečné střílení do demonstrací.

Co však s názory lidí udělal katastrofální propad domácí ekonomiky?

Když máte ve státě, kde je zhruba šest milionů ekonomicky aktivních lidí, oficiálně více než milion nezaměstnaných a neoficiálně jistě aspoň o třetinu více, tak si podle vlastních zkušeností dovedeme představit, jaká hospodářská nejistota mezi lidmi panovala.

Ti navíc od nástupu Adolfa Hitlera k moci žili ve stínu války. Trochu jako nyní v souvislosti s konfliktem na Ukrajině a hrozbou jeho eskalace. Jak to se tehdy promítalo do běžných životů?

On ten stín války byl přece jen jiný: ta předchozí skončila teprve v roce 1918, proto jsou nám těžko srozumitelné appeaserské přístupy západních vlád s ohledem na jejich voličstvo. U nás se to, s mírnou nadsázkou, nejprve promítlo spíše pozitivně: zbrojní konjunktura od roku 1935 pomohla vymanit se z hospodářské krize. Že je opravdu zle, začalo být evidentní až od března 1938. Po Hitlerově anšlusu Rakouska a aktivizaci českých Němců. Ti vzápětí v květnu 1938 přišli s takzvanými karlovarskými požadavky na autonomii. Ty už věstily rozbití republiky.

Po druhé světové válce nepochybně nastala, alespoň mezi Čechy, euforie. I proto, že skončila okupace a přestali se bát o život…

To byl samozřejmě obecný rys ve všech osvobozených, respektive vítězných zemích. Lidi spojoval nový étos: je třeba začít znovu a jinak, což platilo jak pro Západ, tak pro české země. Šlo o sociálně reformní společenský konsenzus.

Později v 50. letech ve Velké Británii tomu novináři říkali "butskellismus", což je označení spojující části jmen dvou kandidátů na ministra financí - Butlera a Gaitskella. I když šlo v jednom případě o konzervativce a v druhém o labouristu, o potřebě smíšené ekonomiky a silném sociálním státu hovořili oba politici shodně. V Itálii či Německu to probíhalo pod režií sociálně reformní křesťanské demokracie, u nás zase výrazem tohoto konsenzu byla Národní fronta.

Ta pak ve velkém znárodňovala. Jak s tím veřejnost souhlasila?

Šlo o koncepci vzniklou už v exilu. Průzkum z roku 1947 ukazoval, že 76 procent dvacátníků říkalo, že znárodnění bylo dobře. Nejstarší byli nejskeptičtější, i mezi nimi jich ale souhlasilo 56 procent. Celkem se znárodněním bez výhrad souhlasily dvě třetiny populace.

Poválečná doba nebyla jen o ekonomice, měnila se i kultura?

Když se omezím na literaturu, tak na Západě upadla popularita temných existenciálních autorů, jako byla například Virginia Woolfová. U nás rovnou přišla Němá barikáda od Jana Drdy a hledání lepšího světa po letech temnoty. Tato tendence romanopisectví pak kulminovala v 50. letech socialistickým realismem.

K moci přišli komunisté a kritiku své vlády zakrátko odráželi slovy: teď zatneme zuby, ale vybudujeme komunismus a pak vše bude skvělé. Jak moc se tomu v 50. letech věřilo?

Jak kdo. Kdysi prosperující, ale zrovna vyvlastněný živnostník vnímal socialismus úplně jinak než třeba škodovácký nekvalifikovaný dělník, který to dotáhl na odborářského bosse. Individuální zkušenost je velice odlišná a záleží na tom, z jakých skupin obyvatelstva člověk pochází. Není nouze ani o překvapení.

Jediný kloudný průzkum veřejného mínění, který z 50. let minulého století máme k dispozici, zpracovala kupodivu StB. Historici na něj s oblibou odkazují. V prosinci 1953, bez ohledu na stále platné listovní tajemství, pročítala poštu - 14 tisíc vnitrostátních dopisů a 12 tisíc dopisů do zahraničí. Vyšlo z toho, že lidé nebyli nijak zvlášť negativističtí, byť bylo po měnové reformě a ani jinak právě tento rok za mnoho nestál. Reptali sice nad drahotou či nedostatkem elektřiny, převážně však očekávali zlepšení. Jen malá část, deset procent, podle StB pisatelé z bývalých buržoazních vrstev, byla pesimistická.

Má takový průzkum patřičnou relevanci?

Lze ho porovnat s výše citovaným průzkumem veřejného mínění z roku 1947 o znárodnění. Tehdy také 10 procent dotázaných bylo kompletně proti. Bylo by samozřejmě zajímavé vědět, zda ta desetina nesouhlasící s poměry byla stále stejná. Jestli tu skutečně existovala nějaká antikomunistická kohorta, nebo šlo jen o shodu čísel. To už asi nikdy nezjistíme.

Jak kruté bylo vystřízlivění, když se v roce 1968 pootevřelo okno do Evropy a do světa?

Uvolňování bylo postupné během celých šedesátých let, nepřišlo ze dne na den. Rozdíly v životní úrovni u nás a na Západě už byly viditelné, zdaleka to však nebylo tak markantní jako na konci let osmdesátých. Reformy roku 1968 posilovaly víru, že nyní ten socialismus, který přece má výhody proti kapitalismu, budeme konečně dělat dobře. V té době se už o nějaké sociologické výzkumy opřít můžeme a je v nich zajímavý posun k pozitivnějšímu vnímání první republiky, než jaké bylo hned po druhé světové válce. Ovšem více z hlediska demokratického pluralismu než ekonomického systému.

Takže vlastně říkáte, že z hospodářského pohledu lidé se socialismem souhlasili?

Kdyby tomu tak nebylo, tak by ekonom Ota Šik se svými návrhy reforem nebyl tak populární. Lidé tehdy byli už dvacet let vystaveni masáži komunistické propagandy. To ostatně bylo vidět i těsně po roce 1989, v době sametové revoluce tu chtěla kapitalismus jen nějaká tři procenta lidí. Jak jinak, když se tu předtím den co den opakovalo, že na Západě je hlavně nezaměstnanost a vše tam ovládají vykořisťovatelské korporace. Proti tomu se vyzdvihoval projekt socialistického humanismu. V roce 1968 socialismus stále ještě byl schopen představovat lákavou a životaschopnou alternativu. O dvacet let později už nikoliv.

Co z optimismu konce 60. let zbylo za normalizace? Jak se veřejnost vyrovnávala s viditelným zaostáváním životní úrovně za vyspělým světem?

Patrné bylo rychlé technologické zaostávání. Například ještě v roce 1975 bylo 39 procent lidí přesvědčeno, že nové vědecké poznatky se zavádějí spíše rychle než pomaleji. V roce 1983 si to už myslelo jen 13 procent lidí. Evidentní bylo postupné zhoršování vize budoucnosti. I oficiální výzkumy ukazovaly, jak se od poloviny 80. let šířila skepse a nejistota. Vypovídající bylo také to, ze kterých sociálních skupin pocházeli ti, kteří měli nejčernější očekávání ve vztahu k budoucnosti. Nadprůměrný podíl mezi nimi měli důchodci, obyvatelé velkoměst a rovněž lidé s vysokoškolským vzděláním.

Jak ale lidé vnímali svůj každodenní život?

Nejvíce vadil nedostatečný výběr, nízká kvalita a vysoká cena. Mezi důvody nespokojenosti vévodilo úplatkářství spojené s přístupem k těžko dostupnému spotřebnímu zboží. Sledovanou veličinou byla i spokojenost s pracovním příjmem, která během normalizace rapidně klesala. Jestliže v roce 1973 nespokojenost vyjadřovala jen třetina respondentů, v roce 1989 to již bylo 58 procent, přičemž hlavní skok nastal po roce 1985. Negativně se vyvíjely i názory týkající se sociálních jistot, byť méně dramaticky. Lidé si například stěžovali na horšící se zdravotnictví a ve zlepšení zdravotní péče už věřila jen necelá čtvrtina obyvatel.

Existovalo opravdu něco takového jako nepsaná smlouva mezi Husákovým komunistickým režimem a veřejností? Ve smyslu - my máme svoji politiku a privilegia, vy své paneláky, chaty a škodovky, a tak budeme dělat, že je vše v pořádku?

I když reálně nikdy nikdo takovou smlouvu neuzavřel, díky této abstrakci můžeme lépe porozumět fungování pozdně socialistické diktatury. Chorobné dědictví této "smlouvy" si neseme dodnes v silné míře takzvaného privatismu české společnosti. Za bývalého režimu se lidé realizovali hlavně v soukromí, protože jinak by se museli stát konformisty a vstoupit do komunistické strany. Podstatou oné nepsané společenské smlouvy bylo: když se nebudete plést do politiky, budete mít klid na práci a v soukromí přiměřený blahobyt.

I dnes seberealizaci spatřujeme především v soukromé spotřebě. Zájem o věci veřejné je často nahlížen jako nežádoucí "prudičství", typicky ve věcech životního prostředí. Péče aktivních občanů o obec, v tom někdejším athénském pojetí, je podezřelá. To je sice společný rys všech dnešních neoliberálních společností, avšak podle sociologů je to rys silnější ve středovýchodní než v západní Evropě. Vysvětlují to zpravidla dlouhými stíny oné pozdně socialistické společenské smlouvy.

Obnovení kapitalismu po roce 1989 bylo spojeno s očekáváním, že se - zejména co do životní úrovně - rychle dotáhneme na vyspělé země. To se ani za 35 let nenaplnilo. Do jaké míry je toto rozčarování za periodicky se vracejícími vlnami špatné nálady a současným rozpolcením české společnosti?

Bezprostředně po revoluci byla vidět velká nespokojenost se životní úrovní a současně byl patrný silný optimismus. Lidé říkali: teď je to blbé, ale očekáváme rychlé zlepšení. Spokojenost během první poloviny devadesátých let opravdu rostla, s blbou náladou v letech 1997 a 1998 se to prudce zlomilo. Spokojenost znovu kulminovala v roce 2020 a poklesla spolu s tím, jak přišel covid a válka na Ukrajině.

Došlo ale k velké změně. Průzkumy na konci socialismu ukazovaly, že méně vzdělaní a kariérně méně zaměření lidé byli spokojenější, zatímco ti vzdělanější, které tehdejší systém brzdil a nenechal je vydělat, patřili k nespokojeným. Dnes je to přesně obráceně.

Tento trend bude pokračovat i v příštím roce a bude podporovat také výrobu elektřiny z uhlí, přestože se zvýší výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů. 

Letos se má celosvětová spotřeba elektřiny zvýšit o zhruba čtyři procenta, nejvíce od roku 2007. Stejným tempem má poptávka růst i v roce 2025. V roce 2023 se přitom spotřeba zvýšila o 2,5 procenta.

"Růst celosvětové poptávky po elektřině v letošním a příštím roce bude patřit k nejrychlejším za posledních 20 let, což poukazuje na rostoucí roli elektřiny v našich ekonomikách i na dopady velkých veder," uvedl ředitel sekce pro energetické trhy a bezpečnost Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Keisuke Sadamori. Růst má být nejvyšší od roku 2007 s výjimkou mimořádného oživení v důsledku globální finanční krize a pandemie nemoci covid-19, upozornila IEA.

Kvůli vlně veder by rostoucí používání klimatizací mělo být primárním pohonem růstu poptávky. Aby se podařilo udržet spolehlivost dodávek, bude potřeba využít "špinavějších" zdrojů pro výrobu elektřiny, jako je uhlí. Růst poptávky po elektřině také způsobuje zájem o umělou inteligenci (AI).

Nejvíce se má poptávka letos zvýšit v Indii, a to o osm procent. V Číně stoupne o šest procent. V Evropské unii se má po dvou letech poklesu zvýšit poptávka o 1,7 procenta. Ve Spojených státech má poptávka vzrůst o tři procenta, když loni kvůli mírnému počasí spotřeba mírně klesla.

V příštích letech má růst také výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů, které by na celkových dodávkách elektřiny měly mít v roce 2025 podíl 35 procent. Podíl elektřiny ze slunce a větru v globálním mixu překoná podíl elektřiny z vodních elektráren.

V roce 2025 by také celková výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů měla předstihnout výrobu z uhelných elektráren. V letošním roce však tento nejvíce znečišťující zdroj výroby elektřiny zůstane odolný a produkce uhelných elektráren stoupne o necelé jedno procento.

Meteoroložka řekla, čemu se nevyhneme. Škrtneme sandály a bez klimatizace to nepůjde: 

Nové jaderné bloky v Dukovanech postaví korejská společnost KHNP. Zatím půjde o dva reaktory, vláda ovšem bude ještě s vítězem jednat o opci na výstavbu dalších dvou bloků v Temelíně. Cena za jeden reaktor při výstavbě dvou bloků je při současných cenách 200 miliard korun. Kabinet dal korejské společnosti přednost před francouzskou firmou EDF.

Podle analytika společnosti ENA a výkonného ředitele Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE) Jiřího Gavora korejská firma zvítězila zejména díky nižší ceně. Zároveň se jí podle něho zřejmě podařilo rozptýlit obavy české strany z možných komplikací vyplývajících z právních sporů s Westinghouse ohledně duševního vlastnictví jejich technologie.

"Předpokládám, že Westinghouse bude mít nakonec nějakou menší účast na dodávce," podotkl Gavor. Podle Westinghouse však KHNP není oprávněná používat technologii reaktoru, kterou Česku v tendru nabídla. Američané korejskou firmu viní z nedodržování amerických pravidel pro kontrolu vývozu, chtějí se kvůli tomu právně bránit. Westinghouse, který měl o stavbu bloku v Česku také zájem, to sdělil novinářům.

Podle Gavora rizika zůstávají. "KHNP ještě nikde nepostavila jednotku o požadovaném výkonu, navíc ještě nic nepostavila v EU. V podstatě půjde o demonstrační jednotku, a demonstrační jednotky se notoricky potýkají s překračováním rozpočtu a času," varoval Gavor. Podle něj tak bude hodně záležet na tom, jak kvalitní smlouvu, obsahující všechny příslušné penalizace za nedodržení parametrů, podepíše česká vláda.

Pro analytika XTB Jiřího Tylečka je výhra Korejců překvapením, postavení dvou bloků v Dukovanech naopak předpokládal. "Dá se očekávat, že jejich hlavní výhodou byla nabídnutá cena a také pouze malé zpoždění a problémy referenčních zakázek," řekl. V případě ceny za reaktory je však skeptický. "Nabízená cena okolo 200 miliard Kč za blok je podle mého názoru naprosto nereálná. Očekávám, že konečná cena bude přibližně dvakrát až třikrát vyšší a realizace bude mít zpoždění v řádu let. To ukazují projekty, které byly v Evropě realizovány v posledních letech," upozornil Tyleček.

Schválení dvou bloků je podle něj ideálním řešením. "Nové bloky přispějí k zajištění energetické bezpečnosti. Hlavní riziko však vidím v reálné ceně elektřiny, kterou budou nové bloky v době uvedení do provozu vyrábět. V době, kdy tato elektřina přijde na trh, nemusí být tak výhodná jako některé jiné alternativy. Vše bude záviset na růstu podílu výroby obnovitelných zdrojů, rychlosti odchodu od plynu a také na osudu malých modulárních reaktorů," doplnil Tyleček.

Podle analytika Capitalinked.com Radima Dohnala je výběr KHNP spíše dobrou volbou. "Sice má spory s jiným osloveným dodavatelem Westinghouse a nemá v EU prozatím žádnou realizaci, ale současně nemá žádné velmi problematické projekty ve vyspělém světě," uvedl Dohnal.

Také Dohnal však pochybuje o konečných nákladech za reaktory. "Myslím, že premiér podlehl neodborným poradcům, pokud řekl, že cena elektřiny z nových bloků bude nižší než dnešní cena silové elektřiny roční dodávky. To zřejmě vychází z ceny 200 miliard Kč za blok a zřejmě to nepočítá s náklady financování. Financování na straně státu či dodavatele KHNP těžko někdo odpustí, a tak si nadále myslím, že jeden blok nemůže stát méně než 400 miliard Kč včetně financování," řekl.

Vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí a předseda KDU-ČSL Marian Jurečka označil za důležité bezpečné a cenově dostupné dodávky energií a vysoké zapojení českého průmyslu nejen při stavbě v Dukovanech. S rozhodnutím i s argumentací premiéra Petra Fialy (ODS) se zcela ztotožňuje vicepremiér, ministr vnitra a šéf STAN Vít Rakušan, napsal.

Nové jaderné bloky v Dukovanech postaví korejská společnost KHNP. Zatím půjde o dva reaktory, vláda ovšem bude ještě s vítězem jednat o opci na výstavbu dalších dvou bloků v Temelíně. Cena za jeden reaktor při výstavbě dvou bloků je při současných cenách 200 miliard korun. Kabinet dal korejské společnosti přednost před francouzskou firmou EDF.

Podle Fialy bylo středeční rozhodnutí kabinetu jednomyslné, což se odvíjelo od lepších podmínek ze strany KHNP. "I cena byla přesvědčivá tak, že jsme mohli rozhodnout jednomyslně," uvedl po jednání vlády.

"Porovnání obou nabídek ukázalo, že nabídka KHNP byla jednoznačně lepší prakticky po všech stránkách - od ceny výsledně vyrobené energie po míru zapojení českých firem," uvedla Pekarová Adamová. "Tento historický krok je nesmírně dobrou zprávou pro české občany a jsem ráda, že naše vláda posouvá energetiku dopředu i s ohledem na tolik důležitou energetickou bezpečnost," dodala.

Jurečka ve středu označil rozhodnutí vlády za jedno z nejdůležitějších v energetice v novodobé historii. "Chceme, abychom mohli mít bezpečné a cenově dostupné dodávky energií a zároveň je pro nás důležité vysoké zapojení našeho průmyslu nejen při této výstavbě v Dukovanech," uvedl na síti X. Poté napsal, že nebylo nad čím váhat. "Na jednání vlády jsem doporučení investora podpořil, předložená nabídka KHNP byla jednoznačně lepší," poznamenal.

Dlouhodobé dopady

Vláda podle vicepremiéra, ministra pro místní rozvoj a předsedy Pirátů Ivana Bartoše k věci přistoupila maximálně odpovědně, neb si uvědomuje dlouhodobé dopady na Česko a občany. "Což byl ostatně i důvod, proč jsme v minulém období za Piráty tak intenzivně bojovali proti nápadu ANO otevřít možnost dostavby Kremlu, kdy se nám tuhle harakiri myšlenku naštěstí podařilo zastavit," napsal. Česko podle něj musí být co nejvíc energeticky soběstačné a nezávislé na nepřátelských režimech.

V tendru byly podle Bartoše velmi podrobně a odborně vyhodnoceny všechny nabídky. "Nakonec vyhrála ta cenově výhodnější, která zajistí jak rozvoj jaderné energetiky, tak dostatek elektřiny pro občany a firmy za přijatelnou cenu," poznamenal. Kabinet vycházel z hodnocení finálních nabídek, které připravil ČEZ.

"Do hodnocení bylo zapojeno přibližně 200 expertů, kteří postupovali v souladu s metodikou podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Hodnocení proběhlo podle předem stanovených licenčních, technických, ekonomických a smluvních podmínek. Pečlivě se zvažovalo také bezpečnostní hledisko," dodal Bartoš.

Rozhodnutí podpořil také ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09). "Připomínám, že minulá vláda zvažovala Rosatom. Na základě podkladů jsem přesvědčen, že se jedná o nejvýhodnější variantu. Je to i obrovská příležitost pro výzkum v ČR," podotkl na síti X. Také Pekarová Adamová považuje za důležité, že výstavba se uskuteční bez účasti Ruska a Číny.

Nabídka korejské společnosti se její výhodnější ve většině parametrů i podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL). "Nyní se bude jednat o uzavření smlouvy. Naším cílem je zajištění energetické bezpečnosti a rozumné ceny energií," poznamenal.

Podle ministerstva financí šlo o neúměrně drahý nástroj, který stál daňové poplatníky přes dvě miliardy korun a náklady na něj by se postupem let dále zvyšovaly. Finanční přínos je navíc podle ministerstva sporný.

Stát v roce 2016 zavedl dva nástroje proti daňovým únikům. Prvním bylo kontrolní hlášení a druhým EET. Evidence tržeb však byla od jara 2020 kvůli pandemii covidu přerušena do konce roku 2022 a stala se fakticky dobrovolnou. Od ledna 2023 ji pak zákon zrušil.

"Již v roce 2022, kdy vláda o zrušení rozhodla, bylo ze strany ministerstva financí jasně konstatováno, že ač půjde o ztrátu jednoho z řady kontrolních nástrojů, jde z hlediska veřejných rozpočtů o finančně efektivní řešení," uvedlo ministerstvo financí v reakci na pondělní kontrolní závěr. Rozpočtový přínos zmiňovaný ve zprávě úřadu pokládá za sporný. Podle ministerstva je pravděpodobné, že by se postupem let přínos EET blížil nule, případně by byl záporný, a to hlavně kvůli poklesu hotovostních operací, kterých má být v roce 2025 podle odhadů proti bezhotovostním platbám jen asi pětina.

Nejvyšší kontrolní úřad uvádí, že finanční správa během šesti let odhalila prostřednictvím kontrolního hlášení přes deset milionů rizikových transakcí. Doměřila téměř 11 miliard korun na DPH. Generální finanční ředitelství vynaložilo na systém kontrolních hlášení, která musí podávat plátci DPH, v letech 2015 až 2022 celkem 257,6 milionu korun. Kontrolní úřad vyhodnotil tyto peníze jako účelně vynaložené. Mezi nejčastější zjištění patřilo uplatňování odpočtu DPH z fiktivních faktur. V řadě případů také podnikatelé neprokázali, že nákupy zboží nebo služeb použili pro svoji ekonomickou činnost.

Prostřednictvím EET doměřila finanční správa v letech 2017 až 2019 na daních z příjmů a na DPH 652 milionů korun. "Následným zrušením EET v lednu 2023 ztratili správci daně jeden z významných nástrojů pro cílené prověřování daňových úniků, v případě DPH pro odhalování daňových subjektů, které se nezaregistrovaly k DPH, přestože překročily zákonný limit pro povinnou registraci," stojí ve zprávě úřadu. Původně byl tento limit jeden milion korun, od loňského roku se zvýšil na dva miliony korun.

Finanční správa v letech 2017 až 2022 s využitím dat z EET zaregistrovala k DPH 7167 daňových subjektů, které překročily zákonný limit. V letech 2017 až 2019 šlo průměrně o 2076 subjektů ročně. Po pozastavení EET v letech 2021 a 2022 poklesl počet nových registrací jen asi na 20 ročně. Na zavedení a provoz EET vynaložily ministerstvo financí, Generální finanční ředitelství a Generální ředitelství cel v letech 2015 až 2023 celkem 2,24 miliardy korun, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad. Z celkového počtu daňových subjektů přihlášených k EET tvořili více než 50 procent plátci DPH.

Ministerstvo financí dodalo, že se snižujícím se podílem hotovostních plateb, na které byla EET zaměřena, by klesal i přínos tohoto nástroje při odhalování daňových úniků. "Stát má jako daňový správce řadu dalších nástrojů, jak s těmito úniky účinně bojovat, ať už jsou to například kontrolní hlášení anebo analytická a vyhledávací činnost," uvedlo ministerstvo financí.

Stínový premiér hnutí ANO Karel Havlíček označil v reakci na pondělní zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu rozhodnutí nynější vlády o zrušení EET za zločinecký počin. Podle něj tento krok okradl stát i slušné firmy. Hnutí ANO chce v případě svého návratu do vlády v upravené podobě evidenci tržeb obnovit.

Evropská komise už dříve navrhla uvolnit pro české pěstitele ovoce 15 milionů eur, tedy zhruba 378 milionů korun. "K evropské pomoci pro ovocnáře postižené mrazy přidáme po dohodě s ministrem Zbyňkem Stanjurou sto milionů korun z národních zdrojů. Budeme tak mít k dispozici téměř půl miliardy korun. Zhruba deset procent celkové částky půjde školkařům, zbytek pěstitelům ovoce," napsal Výborný na síti X. Všechny země mohli unijní podporu doplnit až o dvě stě procent z vnitrostátních prostředků.

Výborný (KDU-ČSL) už dříve řekl, že vláda počítá s uvolněním peněz pro zasažené ovocnáře ze státního rozpočtu, konkrétní částku ale chtěl ministr dohodnout až poté, co Evropská komise zveřejní výši unijní podpory. Komise v úterý navrhla uvolnit z rezerv 77 milionů eur (přes 1,9 miliardy korun) na podporu zemědělcům pěstujících ovoce, zeleninu a víno v Česku, v Rakousku a v Polsku. Členské státy návrh schválily.

Pro Rakousko vyčlenila komise deset milionů eur (252,4 milionu korun), dalších 37 milionů eur (933,9 milionů korun) dostanou polští zemědělci a 15 milionů eur (378,6 milionu korun) připadne Portugalsku.

Žádosti bude Česko přijímat nejspíš během září či října. Celkové ztráty českých ovocnářů na tržbách z úrody zničené mrazy budou podle odhadu přes 1,3 miliardy korun. Výborný upozornil na to, že nebude možné kompenzovat sto procent škod, peníze ale podle něj pomohou ovocnářům přečkat složité období. Platby farmářům v Česku, Rakousku a Polsku musí být podle Evropské komise provedeny do konce ledna 2025.

Podle odhadu sklizně k 15. červnu úroda ovoce v Česku kvůli silným jarním mrazům klesne v porovnání s pětiletým průměrem o 77 procent na 31 430 tun ze 138 963 tun. U jablek se čeká sklizeň pouhých 23 437 tun, což je v porovnání s pětiletým průměrem pokles 79 procent. Pěstitelé ovoce nevylučují, že propad úrody bude ještě vyšší. Dosud ovocnáři odhadovali, že by mohlo být až existenčně ohroženo kolem 500 z 800 pěstitelských podniků.

Valorizace si podle něj vyžádá příští rok 12,2 miliardy korun. Celkem by se mohlo na důchody vyplatit asi 705,9 miliardy korun. Důchod od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) pobírá zhruba 2,85 milionu lidí. Další desetitisíce penzí vyplácejí systémy resortů obrany, vnitra a spravedlnosti.

"Průměrný starobní důchod v příštím roce vzroste a překoná hranici 21 000 korun. Průměrná výše v příštím roce bude 21 078 korun. Teď v červnu je průměrná výše důchodu 20 708 korun," uvedl ministr.

Důchod se skládá ze dvou částí. Solidární pevná výměra je pro všechny stejná a odpovídá deseti procentům průměrné mzdy. Letos činí 4400 korun. Od ledna by se měla zvednout podle Jurečky o 290 korun na 4690 korun.

V zásluhovém procentním dílu se pak odráží výše výdělku, odpracované roky a počet vychovaných dětí. Navýšit by se mohl od ledna podle ministra o 0,4 procenta. Tato výměra by se ale neupravovala lidem, kteří nastoupili do předčasné penze po říjnu loňského roku a nemají ještě řádný důchodový věk. Vzrůst by se jim měla jen solidární část.

Navýšení důchodu se vypočítává z průměrné mzdy, průměrné starobní penze, růstu cen u domácností důchodců a růstu reálného výdělku. Zohledňuje se přírůstek indexu spotřebitelských cen za poslední rok od začátku loňského července do konce letošního června, průměrná penze za červen či očekávaná průměrná mzda pro příští rok. Podle Jurečky přírůstek cen u důchodcovských domácností za sledované období dosáhl 1,7 procenta.

Do penzí půjde přes 700 miliard

Do penzí by příští rok mělo putovat asi 705,9 miliardy korun. Z toho na navýšení bude potřeba 12,2 miliardy korun. Systém důchodového pojištění by měl podle odhadů zůstat dál v deficitu. Příští rok by měl podle dosavadních propočtů činit asi 18,3 miliardy korun, uvedl ministr.

ČSSZ poskytovala letos na konci prvního čtvrtletí 2,37 milionu starobních, 411 500 Invalidních a 65 100 vdovských, vdoveckých a sirotčích důchodů. Průměrná starobní penze v červnu činila 20 704 korun. Starobní penze ze systémů resortů vnitra, spravedlnosti a obrany jsou o několik tisíc vyšší.

V pondělí se na vládu a politiky s žádostí o aktivní řešení problémů firmy obrátily také odbory. Navrhly, aby stát jako významný věřitel firmy jednal razantněji a připravil se na její převzetí a prodej. Možnost, že by Liberty byla pod státní správou, Síkela odmítl. Vláda bude pro huť nadále hledat strategického investora, uvedl na síti X.

"Stát převzal podnik (OKD) ve složité situaci. Věříme, že tento model může být úspěšně aplikován i v případě společnosti Liberty Ostrava. Převzít huť dočasně pod státní správu by nemělo být vnímáno jako poslední možnost, ale jako aktivní a konstruktivní krok v zájmu zajištění pracovních míst a stabilizace regionu," uvedl Bělica.

Podle něj by ministerstva průmyslu a obchodu a financí měla okamžitě zahájit s Evropskou komisí jednání o možnostech dočasného převzetí huti státem, včetně finanční podpory a možnosti využití evropských fondů. Po převzetí by měly být podle Bělici zajištěny investice do modernizačních projektů, které povedou k ekologizaci a zvýšení konkurenceschopnosti podniku.

Hejtman zároveň žádá, aby stát pokračoval v současné podpoře zaměstnanců krachující huti, kterých v podniku pracuje zhruba pět tisíc. Huť jim minulý měsíc nevyplatila mzdy a jejich náhradu tak zaměstnanci dostávají od státu prostřednictvím Úřadu práce. Tato podpora je ale zatím možná jen po dobu tří měsíců.

"Je nezbytné pokračovat v současných opatřeních k podpoře zaměstnanců Liberty Ostrava, včetně vyplácení náhradních mezd prostřednictvím Úřadu práce. Tento přístup by měl být rozšířen do doby, než bude podnik stabilizován a zajištěn nový investor," napsal ministrovi Bělica. Zároveň uvedl, že insolvence společnosti Liberty Ostrava může mít dalekosáhlé dopady na ekonomiku regionu i celé země.

"Chápu, že by hnutí ANO chtělo, aby po nich daňový poplatníci tento binec uklidili, my ale v rámci vlády budeme postupovat nadále koordinovaně při pomoci zaměstnancům huti a hledání strategického investora, který zachová co největší část výroby a pracovních míst," reagoval v úterý na X ministr Síkela. Už dříve řekl, že je vláda s odpovídajícím investorem v kontaktu, k dosažení dohody je ale podle něj potřeba ujít ještě velký kus cesty.

Liberty Ostrava je v problémech od loňska. V prosinci společnost Tameh Czech zastavila huti dodávky energií, většina jejích provozů stojí. Převážná část zaměstnanců je od té doby doma. Krajský soud v Ostravě zahájil 13. června s hutí insolvenční řízení. Insolvenční návrh na sebe podala sama firma. Uvedla v něm, že je v platební neschopnosti a její závazky po lhůtě splatnosti, které není schopna plnit, převyšují pět miliard korun. Soud posléze společnost Liberty Ostrava poslal do úpadku.

Do podání insolvenčního návrhu huť před věřiteli chránilo moratorium. Nejprve šlo o individuální moratorium, které podniku mělo zajistit ochranu před firmou Tameh Czech, která jí dodávala energie. Posléze i všeobecné moratorium, které zajistilo firmě na tři měsíce ochranu před všemi věřiteli. Odložilo například splatnost pohledávek.

Liberty Ostrava vyrábí ocel hlavně pro stavebnictví, strojírenství a petrochemický průmysl. Od roku 2019 slezská huť patří Liberty Steel Group z koncernu GFG Alliance britského podnikatele Sanjeeva Gupty.

Boeing podle amerických úřadů porušil dohodu z roku 2021, díky které se vyhnul stíhání za to, že zatajovala informace ohledně vývoje letounů 737 MAX před Federálním úřadem pro letectví (FAA). Firma totiž nezavedla některá slíbená opatření pro prevenci a detekci podvodů ve firmě. Porušení dohody Boeing odmítá. Součástí dohody bylo i vyrovnání ve výši 2,5 miliardy dolarů (zhruba 57 miliard Kč). 

Po porušení dohody americké ministerstvo spravedlnosti nabídlo na konci června firmě Boeing mimosoudní uznání viny. Firma měla čas na rozmyšlenou do konce minulého týdne. Pokud by na dohodu nepřistoupila, tak by čelila soudu za podvod.

V rámci nové dohody se Boeing podle agentury Reuters zavázal v průběhu tří let investovat 455 milionů dolarů do programů bezpečnosti a kontroly kvality. Dohlížet na investice bude nestranný orgán. Vedoucí manažeři firmy by se měli setkat také s příbuznými obětí obou nehod.

Celkem při obou haváriích v letech 2018 a 2019 zahynulo 346 lidí. Za nehodami letounů 737 MAX 8 indonéské společnosti Lion Air a aerolinek Ethiopian Airlines stály problémy s asistenčním softwarem. Systém nazvaný MCAS měl pilotům pomáhat letadlo ovládat. V obou případech je ale překvapil nečekaným a nepředvídatelným zásahem do řízení. Od druhého pádu v březnu 2019 model nesměl 20 měsíců létat.

Čínské ministerstvo obchodu dnes vyjádřilo naději, že se v příštích čtyřech měsících podaří dosáhnout dohody. Německá automobilka Volkswagen cla kritizovala a varovala, že evropský automobilový průmysl neposílí.

Komise zkoumala, do jaké míry subvence čínské vlády narušují při dovozu elektromobilů unijní trh. Stanovila individuální cla, která budou v případě čínské automobilky BYD činit 17,4 procenta, u automobilky Geely 19,9 procenta a u automobilky SAIC pak 37,6 procenta.

Ostatní výrobci elektroaut v Číně, kteří spolupracovali při vyšetřování, podléhají clu 20,8 procenta. Clo pro ostatní nespolupracující společnosti je 37,6 procenta. "Ve srovnání se sazbami zveřejněnými 12. června byla prozatímní cla upravena mírně dolů na základě připomínek k přesnosti výpočtů předložených zúčastněnými stranami," uvedla Evropská komise.

"Dnes, devět měsíců po zahájení antisubvenčního řízení, uvalila Evropská komise prozatímní vyrovnávací cla na dovoz bateriových elektromobilů z Číny. Na základě vyšetřování dospěla komise k závěru, že hodnotový řetězec bateriových elektromobilů v Číně těží z nespravedlivých dotací, které pro výrobce bateriových elektromobilů v EU představují hrozbu hospodářské újmy," stojí v prohlášení unijní exekutivy.

Mluvčí čínského ministerstva obchodu uvedl, že do čtvrtka se konalo množství konzultací na technické úrovni mezi Čínou a EU. "Stále máme čtyřměsíční okno před arbitráží a doufáme, že evropská a čínská strana se posunou stejným směrem, prokážou upřímnost a konzultační proces se díky tomu co nejdříve pohne kupředu," řekl mluvčí na tiskové konferenci.

Mluvčí dodal, že Čína odmítá, že by nespravedlivě dotovala své výrobce elektromobilů. Připomněl také, že řada členských států aktuální protisubvenční opatření odmítá. "Čína doufá, že EU vyslyší výzvy členských států a povede konzultace racionálně a pragmaticky a vyhne se vyrovnávacím opatřením, která by poškodila vzájemnou spolupráci a společný rozvoj automobilového průmyslu v Číně a EU," uvedl.

Varování analytiků

Podle dřívější analýzy Reuters by případná čínská odveta dopadla především na firmy Mercedes-Benz, BMW, Volkswagen, Porsche a Ferrari. Peking také v červnu zahájil vyšetřování možného dumpingu ze strany dovozců vepřového z EU. Podle Reuters jde pravděpodobně o jednu z možných odvet proti clům na eletromobily. Už v lednu Čína zahájila vyšetřování dovozců brandy z EU, i zde se hovořilo o možné souvislosti se cly na elektromobily.

Jak již dříve informovaly světové agentury, automobilky se v důsledku zavedení cel připravují na nové náklady v řádu miliard dolarů. Podle analytiků by takové opatření mohlo zpomalit jejich evropskou expanzi.

"Načasování rozhodnutí Evropské komise škodí současné slabé poptávce po elektroautech v Německu a Evropě. Negativní dopady tohoto rozhodnutí převažují nad jakýmkoli přínosem pro evropský a zejména německý automobilový průmysl," citovala agentura Reuters mluvčího největšího evropského výrobce automobilů Volkswagen.

O zavedení prozatímní cel budou v příštích dvou dnech hlasovat jednotlivé členské státy písemně, a to prostou většinou. Toto hlasování nicméně není právně závazné, má jen poradní funkci. Mezitím budou i nadále probíhat debaty s čínskou vládou, ale i diskuse s jednotlivými státy nynější sedmadvacítky.

O konečných clech pak budou státy hlasovat v říjnu. Jejich zavedení by mohlo být zablokováno jen v případě, že by proti nim hlasovala takzvaná kvalifikovaná většina, tedy nejméně 15 zemí, které představují 65 procent obyvatel EU. Francie, Itálie a Španělsko, tedy země, ve kterých žije celkem 40 procent obyvatel EU, se již dříve nechaly slyšet, že by cla podpořily. Česko podle informací ČTK zatím o této otázce jedná.

Celní válka s Čínou?

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová již dříve uvedla, že ceny čínských elektromobilů jsou v důsledku státních subvencí zhruba o 20 procent nižší než u modelů vyrobených v EU. Hrozí proto podle ní, že čínské elektromobily zaplaví trh.

Von der Leyenová oznámila zahájení vyšetřování loni 13. září během svého projevu o stavu Evropské unie. Podle Komise rozhodnutí vycházelo z rostoucích obav z překotného vývozu levných elektromobilů z Číny do EU. Dále uvedla, že "umožňuje všem dotčeným stranám, včetně čínské vlády a vývozců, předložit své připomínky, důkazy a argumenty".

Dovoz elektromobilů do EU v loňském roce vzrostl o 90 procent, přičemž 54 procent tohoto importu pocházelo z Číny. Většina elektromobilů vyvážených z Číny ale pochází od západních automobilek. Postupně však roste podíl cenově dostupnějších čínských značek. Podle analýzy banky ING cla na jedné straně zpomalí snižování emisí CO2 kvůli cenové nedostupnosti elektromobilů, ale nezabrání postupnému nástupu čínské konkurence na trh. Čínská automobilka Nio v reakci na zavedení cel uvedla, že by mohla upravit ceny svých vozů v Evropě.

V Česku jsou během státních svátků zákazem prodeje dotčeny velké obchody s prodejní plochou nad 200 metrů čtverečních, které musí zavřít na Nový rok, Velikonoční pondělí, 8. května, 28. září, 28. října, 25. a 26. prosince. 

• Nakupování: Kdo vlastní obchodní řetězce v Česku a které z nich jsou nejsilnější

Na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje a Den upálení mistra Jana Husa, které letos připadají na pátek a sobotu, jsou tedy všechny obchody otevřené.

Nejvíce pokut za rozdílné ceny míří do Penny. Individuální pochybení, hájí se řetězec

Zákon o prodejní době platí od roku 2016, zavedení zákazu prosazovali zejména odboráři, kteří jej chtějí dále rozšiřovat. Podnikatelské svazy zákon o omezení prodeje naopak opakovaně kritizují. Dodržování zákazu prodeje o svátcích za běžného stavu kontroluje Česká obchodní inspekce. Za jeho porušení hrozí prodejcům pokuta až milion korun. 

Zákaz se ovšem netýká prodejen, jejichž prodejní plocha nepřesahuje 200 metrů čtverečních, čerpacích stanic, lékáren, prodejen v místech zvýšené koncentrace cestujících na letištích, železničních stanicích a autobusových nádražích, prodejen ve zdravotnických zařízeních a maloobchodu a velkoobchodu v době, kdy je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav.

• Večerky
Večerek je v Česku několik tisíc. Zhruba každý třetí malý obchod vlastní vietnamští obchodníci. Většinou jde o kombinovaný sortiment trafiky, potravin, domácích potřeb nebo drogerie. Na jejich provoz dohlíží Česká obchodní inspekce, stejně jako živnostenské úřady.

• Benzinové pumpy
Kromě klasické nabídky zboží jsou stále rozšířenější pobočky řetězců potravin na pumpách. Například Billa otevřela své minimarkety s nepřetržitým provozem na pumpách Shell. Jejich otevírací doba tak kopíruje otevírací dobu samotných benzinek.

• Soukromníci
Soukromé maloobchody, nejen malé vesnické obchůdky, ale třeba i různé prodejny lahůdek, mohou s otevírací dobou nakládat libovolně. Do malé plochy také spadá většina cukráren či například prodejen zdravé výživy.

• Pojízdné prodejny
Zákon je nijak neřeší, většina z nich ale už teď funguje pouze ve všední den.

Zákaz se naproti tomu týká i bazarů, zastaváren a výkupen odpadu.

• Obří kopec inflace: Bydlení za osm let zdražilo o tři čtvrtiny, pivo o třetinu

Prodloužené víkendy v roce 2024

V roce 2024 vychází ze 13 státních svátků hned deset z nich na pracovní den.

Víkend si lidé díky nim prodlouží nebo již prodloužili celkem v pěti případech - na Nový rok (pondělí), Velký pátek, Velikonoční pondělí, Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje (pátek) a Den vzniku samostatného československého státu (pondělí).

Prázdniny pro děti

Vyučování začalo ve středu 3. ledna 2024.

2. 2. - pololetní prázdniny (pátek)
5. 2. - 17. 3. - jarní prázdniny
28. 3. - velikonoční prázdniny (čtvrtek)
28. 6. - ukončení 2. pololetí (pátek)
29. 6 - 1. 9. - hlavní prázdniny

Jarní prázdniny podle okresů:

5. 2. - 11. 2.

Praha 1 až 5, Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov, Znojmo, Domažlice, Tachov, Louny, Karviná 

12. 2. - 18. 2.

Praha 6 až 10, Cheb, Karlovy Vary, Sokolov, Nymburk, Jindřichův Hradec, Litoměřice, Děčín, Přerov, Frýdek-Místek. Okresy přidány po dodatečné změně termínu jarních prázdnin - Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou.

19. 2. - 25. 2.

Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín, Zlín, Praha-východ, Praha-západ, Mělník, Rakovník, Plzeň-město, Plzeň-sever, Plzeň-jih, Hradec Králové, Teplice, Nový Jičín

26. 2. - 3. 3.

Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec, Semily, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Písek, Náchod, Bruntál

4. 3. - 10. 3.

Mladá Boleslav, Příbram, Tábor, Prachatice, Strakonice, Ústí nad Labem, Chomutov, Most, Jičín, Rychnov nad Kněžnou, Olomouc, Šumperk, Opava, Jeseník

11. 3. - 17. 3.

Benešov, Beroun, Rokycany, České Budějovice, Český Krumlov, Klatovy, Trutnov, Pardubice, Chrudim, Svitavy, Ústí nad Orlicí, Ostrava-město, Prostějov

"Je potřeba, aby platy ve státní sféře držely krok s vývojem mezd v té soukromé," tvrdí ekonom Münich. V posledních letech veřejné platy výrazně zaostávaly, přičemž podle odborníka nejsou primárním problémem samotné nízké mzdy, ale odcházení zaměstnanců v jejich důsledku. "Držet platy na současné úrovni při poměrně dynamickém růstu mezd v soukromém sektoru není ani střednědobě udržitelné. Ti dobří lidé utečou," doplňuje.

Premiér Petr Fiala v reakci na jednání tripartity o navyšování platů státních zaměstnanců zopakoval, že vláda musí dostat veřejné finance opět do formy. Dle ekonoma Daniela Münicha je ale plošná konsolidace nefunkční. "Není to pouze o tom, jestli chceme nebo nechceme dát. Jde o to, jestli chceme mít funkční stát. Před tímto dilematem vláda stojí," říká ekonom.

Ruku v ruce s navyšováním platů ve státním sektoru by měla jít také systémová restrukturalizace, úspory a vyšší efektivita. Na ministerstvech ale k výraznějšímu poklesu počtu zaměstnanců nedošlo. "Ono je těžké šetřit, když se neudělala opatření na zvýšení efektivity fungování státu," tvrdí Münich.

Celý rozhovor si můžete pustit v úvodním videu nebo si ho poslechnout ve své oblíbené podcastové aplikaci.

"Komplikace se podařilo stabilizovat díky posílení personálních kapacit při nakládce a vykládce zavazadel z řad administrativních pracovníků Letiště Praha. V dalších týdnech dojde k navýšení kapacit díky spolupráci s personálními agenturami," uvedla Divíšková. Letiště Praha v pondělí odpoledne zřídilo telefonickou linku 220 111 444 pro cestující, kterým do cílové destinace nedorazilo zavazadlo. Linka bude fungovat do odvolání.

Problémy s výdejem zavazadel v Praze přetrvávají, uvedla ve středu Divíšková. "Letiště Praha proto doporučuje všem cestujícím, kteří se budou potýkat s delším čekáním při vyzvednutí svého zavazadla v Praze, aby vyplnili reklamační formulář na přepážce handlingové společnosti," řekla mluvčí. Handlingová společnost se stará o zavazadla.

Zavazadlo cestujícím po vyplnění reklamačního formuláře handlingová společnost doručí za jeden až tři pracovní dny zdarma na uvedenou adresu. "Letiště Praha i nadále řeší a nastavuje několik dlouhodobých opatření, které povedou ke kontinuální stabilizaci dané situace," dodala Divíšková. Letiště podle ní také posílilo počet informačních pracovníků, kteří jsou cestujícím k dispozici při příletech.

Přetížený vzdušný prostor

Podle mluvčí jsou důvodem situace přetíženost vzdušného prostoru, velká zpoždění a kumulace provozu do silných špiček. V kombinaci s nedostatečným počtem zaměstnanců tak podle Divíškové není možné odbavit zavazadla bez dopadu na kvalitu. "K nápravě musí dojít také v rámci systémového řešení v evropském vzdušném prostoru, což zatím bohužel neočekáváme," dodala.

Letiště cestujícím doporučuje, aby měli u sebe na palubě letadla nejnutnější léky a hygienické potřeby. Mluvčí cestovní kanceláře ČEDOK Kateřina Pavlíková cestujícím doporučuje označit odbavená zavazadla visačkou se jménem a kontaktem. Podle mluvčí CK Blue Style Lucie Hasman by si lidé měli zabalit věci na první dva dny do příručního palubního zavazadla.

Cestující se kvůli zpožděným kufrům ve zvýšené míře obracejí také na pojišťovny. "Převážně se jedná o klienty, kterým na dovolenou do zahraničí včas nedorazila zavazadla," řekl za ERV Evropskou pojišťovnu Michal Štefl. U této pojišťovny nárok na kompenzaci vzniká, když cestující na zavazadlo v cílové destinaci čeká déle než 12 hodin od příletu. "ERV Evropská pak uhradí výlohy na nákup nezbytných náhradních věcí odpovídajících účelu cesty, zejména pak základních hygienických potřeb a oblečení," uvedl Štefl.

Podle místopředsedy Asociace cestovních kanceláří Jana Papeže dobré cestovní pojištění nabízí kompenzaci až 15 tisíc korun na dvojici cestujících při zpoždění zavazadla o čtyři hodiny. Náhradu škody mohou cestující požadovat také po dopravci, ideální je zpoždění zavazadla nahlásit přímo na letišti. V případě charterových letů ale za cestující kompenzace nevyřeší cestovní kancelář, lidé o něj musí požádat sami. "Je to vztah dopravce - klient," dodal Papež.

Letiště začalo shánět brigádníky

Kvůli problémům s odbavením zavazadel se letiště nyní snaží získat brigádníky. Personál hledá hlavně mezi zaměstnanci letiště, protože ti mají osvědčení spolehlivosti. Spolupracuje ale i s personálními agenturami a oslovilo také jiné firmy, například ČD Cargo. Novinářům to ve středu řekl předseda představenstva Letiště Praha Jiří Pos. Letiště zároveň do vedení společnosti povolalo krizového manažera, představí ho ve čtvrtek.

"Přijali jsme řadu opatření. Jedním z nich byla mimořádná pobídka získat brigádníky, zejména mezi zaměstnanci Letiště Praha. Výhodou je, že mají ověření spolehlivosti. V pondělí jich bylo nasazeno 20, v následujících dnech pak 25 až 30," uvedl Pos.

Tým nakládky zavazadel se snaží posílit i lidmi z jiných společností. "Celkem se nám daří získávat nové zaměstnance. Jsou pouze omezeni tím, že pracují v doprovodu jednoho zaměstnance, který má ověření spolehlivosti. Je to trochu komplikované, ale pořád to navyšuje kapacity," řekl Pos.

Cestující mohou v Praze na zavazadla čekat až několik hodin, řekla Divíšková. "Proto cestujícím doporučujeme, aby na letišti nečekali, aby vyplnili reklamační formulář, jeli domů a handlingová společnost jim pak pošle ty kufry," uvedla. Reklamační formulář mohou lidé vyplnit na reklamační přepážce na letišti nebo na webu letecké společnosti, kam se dostanou přes QR kód v celním prostoru, uvedla.

"V následujících dnech doporučujeme cestujícím, aby měli u sebe na palubě letadla nejnutnější léky a hygienické potřeby," dodala Divíšková. V 15:00 také letiště do odvolání zahájí provoz telefonní linky 220 111 444, na kterou se mohou obrátit cestující, kteří nedostali své zavazadlo v příletové destinaci.

Důvodem komplikací je podle Divíškové kombinace přetíženosti leteckého provozu, velká zpoždění a v provozních špičkách nárazový nedostatek lidí v handlingové společnosti, která se stará o zavazadla. "To je způsobené tím, že reálný provoz je vyšší, než jaká byla predikce," řekla Divíšková.

K otázce kolik má na letišti handlingová společnost ve špičkách zaměstnanců, se Divíšková nevyjádřila. Společnost podle ní pokračuje v náborech zaměstnanců. "V třídírně a na reklamacích nyní pomáhají letištní administrativní pracovníci," dodala.

Letiště podle Divíškové odbavuje 450 letů denně a problém se zavazadly se týká devíti letů za období od neděle do úterního rána. "Je to zlomek cestujících, kteří letí na dovolenou," řekla. Zhruba 30 procent zavazadel, která zůstala na pražském letišti jsou aktuálně podle Divíškové na cestě za svými majiteli.

O zavazadla se na pražském letišti stará dceřiná handlingová společnost Letiště Praha Czech Airlines Handling. Na možné zpožďování výdeje zavazadel kvůli hustému provozu letiště upozornilo v pondělí. Letiště o prvním prázdninovém víkendu, od pátku do neděle, odbavilo 178 550 cestujících, tedy o 11 procent více než loni. Lety nad Evropou v posledních dnech kvůli řízení letového provozu v evropském vzdušném prostoru nabírají zpoždění, největší problémy vznikaly o víkendu na spojích s Tureckem.

"Chtěli jsme obyvatelům města Ústí nad Orlicí ukázat bližší pohled na to,
jakým způsobem se projekt Galerie Perla vyvíjí směrem k své realizaci, od architektonických plánů až po detailní fyzický model. Vše navíc viděli přímo v centru dění, na místě bývalé elektrické rozvodny v areálu Perly, který se tak v budoucnu může stát středobodem místního kulturního dění," říká Ondřej Chybík ze studia Chybik + Kristof s tím, že model a prezentace projektu budou po dobu třech týdnů přístupné zdarma v Hernychově vile.

Architekti chtějí z původních historických staveb zachovat administrativní budovu a starou kotelnu s trafostanicí, kterou za první republiky upravil architekt Pavel Janák. Hlavní dominantou místa se stane původní cihlový komín, který lidi navede do centra dění díky nové reflexní vrstvě. "Bude tak pomyslným majákem kulturního centra, viditelným z širokého okolí," popisují architekti. 

V Pardubickém kraji je to druhý projekt, který má ambice oživit nejméně turisticky navštěvovanou oblast v Česku. V krajském městě loni otevřely Gočárovy Automatické mlýny, v nichž je nově muzeum, galerie nebo kavárna.

Původní továrnu Perla z roku 1855 za druhé světové války zabavili nacisti a vyráběli v ní letecké motory. Během komunismu podnik zaměstnával přes pět tisíc lidí v patnácti výrobních závodech. Značka byla výkladní skříní města, během privatizace v roce 1994 se ale podnik rozdělil a proměnil na akciovou společnost. Před vyhlášením konkurzu měla už jen tři závody - tkalcovnu, barevnu a úpravnu, v roce 2009 zkrachovala. 

Podoba pomníku vzešla z otevřené umělecké soutěže, jejímž zadavatelem byla společnost Penta Real Estate, která v Nuslích staví novou rezidenční čtvrť. Organizátorem soutěže byla plánovací kancelář ONplan lab. Nový pomník bude dokončen a odhalen na jaře příštího roku, u příležitosti 80. výročí Pražského povstání.

Umístění pomníku v bývalém Nuselském pivovaru není náhodné. Generál Kutlvašr zde na sklonku života, po perzekucích komunistickým režimem, pracoval jako noční hlídač. Nyní v areálu vzniká nová čtvrť tvořená moderní zástavbou v severní části a zároveň historickými památkově chráněnými budovami pivovaru, které nyní dostanou nové využití. Budou v nich byty, obchody, restaurace a služby. Pomník vznikne na centrálním náměstí mezi starou a novou zástavbou.

"Porota přistupovala k výběru návrhu uměleckého díla k poctě generála Karla Kutlvašra opravdu zodpovědně. Na vítězném návrhu pomníku porota kromě uměleckého výrazu a kvality zpracování návrhu hodnotila kladně zejména komplexní ideový záměr autora a výběr symbolických rovin, kterými bude tato osobnost připomínána budoucím obyvatelům a návštěvníkům Nuselského pivovaru. Zapojení uměleckého díla do nového prostranství je podpořeno jeho světelným prvkem upomínajícím na poslední noční služby hrdiny, jehož odkaz měl být minulým režimem z našich dějin vymazán," řekla Marie Foltýnová, předsedkyně soutěžní poroty a kurátorka Galerie hl. m. Prahy.

"Dílo nese název Prapor generála Kutlvašra - bez rizika se nic neudělá! Motiv praporu se promítá do sochařské formy navrženého pomníku. Tvarosloví důrazně zrcadlí vysoké hodnoty, kterými Karel Kutlvašr oplýval - noblesa, odvaha, rozhodnost, empatie, rozvážnost při extrémních situacích, řekl Ondřej Tichý, autor vítězného návrhu pomníku.

"Prapor v celé své prostorové a tvarové jemnosti přináší do místa pozitivní náboj. Dílo důstojně vzdává poctu generálu Kutlvašrovi a kolemjdoucím otevírá silný příběh člověka, který pro naši společnost vykonal mnohé, ačkoliv mu komunistický režim 'poděkoval' téměř 12letým vězením s doživotními následky. U paty vertikálního sloupu je textové sdělení s citací slov Karla Kutlvašra - jedná se o výtažek z rozhovoru mezi Kutlvašrem a jeho kolegou v roce 1939: 'Jsi si jist, že tě nikdo neudá?' 'Nejsem, ale bez rizika se nic neudělá!'" doplnil Tichý.

Umělecká soutěž, která byla vyhlášena v únoru letošního roku, byla dvoufázová. Do 1. fáze se přihlásilo 28 autorů, z nichž porota vybrala šest konceptů pro 2. fázi soutěže. Jejich autoři koncepty rozpracovali ve 2. fázi do podrobnějšího návrhu. Z nich porota vybrala vítěze soutěže. Samotné soutěži předcházela veřejná debata o životě Karla Kutlvašra, o možných přístupech ke ztvárnění dějinných událostí a o roli pomníků ve veřejném prostoru.

V nezávislé části soutěžní poroty zasedl také sochař Tomáš Džadoň, architekt a bývalý děkan Fakulty umění a architektury Technické univerzity v Liberci Osamu Okamura, kurátoři Ondřej Horák a Jiří Ptáček a architektka Linda Obršálová ze studia M2AU.

Závislou část tvořili zástupci města a městské části, zástupci investora ze společnosti Penta Real Estate nebo architektka Martina Chisholm, spoluautorka architektonického návrhu nové rezidenční čtvrti v Nuselském pivovaru. Předložené soutěžní návrhy posuzovali také odborníci poroty: Martin Špičák z Kanceláře veřejného prostoru IPR Praha, vojenský historik a ředitel památníku Lidice Eduard Stehlík nebo člen rodiny Karla Kutlvašra Pavel Švec.

"Život generála Karla Kutlvašra je kronikou našich dějin 20. století. Byl nejmladším generálem československých legií v Rusku a vojenským velitelem Pražského povstání, kde v květnu 1945 přispěl k domluvě kapitulace německých vojsk. Díky tomuto činu se po válce stal pro komunisty nepohodlným a v roce 1948 byl ve vykonstruovaném procesu odsouzen na doživotí. Zemřel roku 1961, rok po propuštění na amnestii z vážných zdravotních důvodů. Jeho osud symbolizuje životy neprávem odsouzených válečných hrdinů 20. století, na které nesmíme zapomínat," popsal Michal Hroza, radní hlavního města Prahy a bývalý místostarosta Prahy 4.

"Velmi mě těší, že nově vznikající veřejný prostor bude doplněn o umělecké dílo, které navíc uctí památku hrdiny generála Karla Kutlvašra, jehož život byl propojen také s Prahou 4," řekl Petr Tomáš Opletal, radní Prahy 4.

Penta Real Estate dlouhodobě usiluje o výstavbu budov v co nejvyšším standardu z hlediska architektury i udržitelnosti a dbá rovněž na kvalitní veřejná prostranství a zeleň v okolí svých budov. Vyhlašuje otevřené umělecké soutěže ke všem novým projektům, které dokončí, otevírá tak příležitosti i novým, dosud neznámým umělcům.

Dvě takové soutěže (pro lokalitu Nové Waltrovky na Praze 5 a pro atrium nového hotelu The Cloud One v Hybernské ulici na Praze 1) už letos proběhly a nyní probíhá realizace vítězných návrhů. Soutěž k poctě generála Kutlvašra je tak třetí uměleckou soutěží, kterou Penta Real Estate v poslední době vyhlásila.

"Chceme být hybatelem společenské debaty, jak má umění ve veřejném prostoru vypadat. 40 let jsme ve veřejném prostoru měli hlavně neznámé vojíny a Koněvy. Po dalších 35 letech s první generací porevolučních umělců je jistě prostor objevit i nové talenty, nebo přitáhnout do Česka přední světové výtvarníky či sochaře," říká David Musil, generální ředitel společnosti Penta Real Estate pro Českou republiku."

Generální ředitel PPF Jiří Šmejc ve svém úvodním slově napsal, že se skupině podařilo splnit rozhodující část hlavních cílů, které si při nástupu do funkce v červnu 2022 stanovil. Zmínil třeba stažení z Ruska nebo restrukturalizaci portfolia.

"Zatímco roky 2021 a 2022 pro mě znamenaly především období seznamování se s procesy v rámci skupiny a snahu o nalezení nové stability narušené náhlou smrtí manžela, v minulém roce jsem již zaujala ve vztahu k PPF rozhodnější přístup," uvedla Kellnerová. Petr Kellner zahynul v březnu 2021 při havárii vrtulníku v USA. Jako jeden ze svých rozhodnějších kroků Kellnerová zmínila odkoupení minoritních podílů v PPF, po kterém se rodina Kellnerových stala jedinými vlastníky skupiny.

S tím pak souvisel i loňský vznik společnosti Amalar pro správu majetku rodiny Kellnerových. "Jak dobře víte, PPF měla historicky jediného majoritního akcionáře, jehož podíl nikdy neklesl pod 90 procent. Petr znal svou firmu dokonale, řídil ji a rozhodoval o ní jen on sám," sdělila Kellnerová. Po úmrtí Kellnera pak ale vzrostl počet akcionářů. "To je důvod, proč jsme se rozhodli vytvořit entitu, která bude PPF nadřazena," doplnila.

Amalar má kromě správy majetku podle Kellnerové poskytovat odborné zázemí pro rozhodování o dalším směřování PPF. "Přizvali jsme proto renomované experty z různých oborů, jejichž analýzy nám pomohou zorientovat se v konkrétních otázkách, které řízení a správa tak velkého majetku zákonitě přináší," uvedla.

PPF se podle Kellnerové daří naplňovat dlouhodobou strategii, vytvořenou ve spolupráci s generálním ředitelem skupiny Šmejcem. "Ta spočívá v orientaci na investice na západních trzích a na sektory, ve kterých je skupina dlouhodobě úspěšná - zejména finanční služby, telekomunikace, média nebo e-commerce - ať už v roli majoritního vlastníka, nebo ve spolupráci s investičními partnery," doplnila. Strategie bude podle ní přinášet PPF stabilní zisky, ale zároveň by měla skupina hledat i nové investiční příležitosti tam, kde je "jiní nevidí". "Právě to dovedlo skupinu tam, kde je nyní, a neměli bychom na to zapomínat," uvedla.

Generální ředitel PPF ve svém úvodním slově v ročence zmínil několik významných transakcí loňského roku. "Ať už to byly prodeje našich asijských společností ze skupiny Home Credit, posílení v oblasti médií nebo akvizice významného podílu ve společnosti InPost - tedy růstová investice, která poslouží jako náhrada právě za prodávané části skupiny Home Credit," sdělil Šmejc.

"Zvláštní zmínku si určitě zaslouží vytvoření společného podniku s telekomunikačním gigantem e&, protože se jedná o jednu z největších transakcí v historii PPF," doplnil šéf skupiny. Společnost Emirates Telecommunications Group Company z emirátu Abú Dhabí, která působí pod značkou e&, se loni dohodla, že zaplatí 2,2 miliardy eur (54,3 miliardy korun) za převzetí kontrolního podílu v telekomunikačních aktivech PPF v Bulharsku, Maďarsku, Srbsku a na Slovensku. Evropská komise letos zahájila vyšetřování navrhovaného prodeje, protože má obavy, že společnosti e& mohla být poskytnuta státní dotace, která by narušila vnitřní trh EU.

Skupina PPF podniká ve 25 zemích v Evropě, Asii a Severní Americe. Investuje do finančních služeb, telekomunikací, médií, biotechnologií, nemovitostí či strojírenství. Do skupiny patří například splátková společnost Home Credit, dále Air Bank, telekomunikační firmy Cetin a O2, mediální společnost Central European Media Enterprises (CME), nemovitostní skupina PPF Real Estate Holding, strojírenská Škoda Group nebo provozovatel mýta v ČR CzechToll.

Jedním z důvodů, proč se Dolní Poustevně daří úspěšně posouvat kupředu, je podle starosty Roberta Holce spolupráce s Německem. Obec o necelých dvou tisících obyvatelích leží přímo u hranic v chudém regionu Šluknovského výběžku, těsně sousedí s německou obcí Sebnitz.

Ačkoliv je dělí jazyková bariéra, Češi a Němci si tu k sobě našli cestu. Podle Holce pracuje v Německu zhruba polovina obyvatel Dolní Poustevny. Na druhé straně zase Němci využívají v Česku třeba posilovny, která je podle místního správce mnohem levnější než ta v Německu.

Zlepšovat kvalitu života v Dolní Poustevně pomáhají starostovi a jeho týmu nejen blízké vztahy se sousedem, ale i dovednost čerpat samostatně i společně s německou stranou dotace. Najdete tu základní školu, novou sportovní halu, vybavený hasičský sbor, kde se v době naší návštěvy právě připravovalo na svatbu, cyklostezky, ale i střelnici nebo loutkové divadlo.

Díky dotacím, které putovaly jak z EU, tak z ministerstev a z kraje, se obci podle Holce povedlo třikrát znásobit městský rozpočet. 

Sportem proti kriminalitě

"Za Dolní Poustevnu je projektů spousta. Začali jsme měkkými projekty, jako je společné setkávání. Takovým příkladem byl Hokej United, který se později rozšířil a přešel na název Sport United. Jde o to, že děti a z Německa a Česka jezdily do Rumburku a Varnsdorfu na hokejové kluziště. Tam trénovaly a učily se bruslit. Zdatnější i v hokejové výzbroji," vysvětluje starosta Holec.

Projekt podpořený z Evropského fondu pro regionální rozvoj díky velkému ohlasu probíhá již několik let. Kromě toho, že si účastníci zasportují, pomáhají podobné akce podle města odstraňovat i jazykovou bariéru nebo předcházet kriminalitě.

V květnu se tady také pořádal 46. ročník turistického pochodu Severní stopa. Účastnila se ho dokonce i 103letá turistka Käthe. Právě Severní stopa je podle Holce důkazem, že o sport v obci lidé jeví zájem.

"Při pochodu si můžete vybrat, jakou vzdálenost půjdete, jsou tam stanoviště, kde děti mohou soutěžit, a podobně. Ačkoliv v letošním roce nám úplně nepřálo počasí, loni se zúčastnilo okolo dvou tisíc účastníků, což převyšuje počet obyvatel obce," říká starosta.

Dolní Poustevna nemá sice ani dva tisíce obyvatel, přesto se může chlubit patnácti aktivními spolky. Mezi nimi například klubem přátel umění, fotbalovým klubem, tenisovým klubem nebo třeba svazem včelařů. Právě aktivita místních byla jedním z důvodů, proč komise udělila Poustevně vyznamenání obce roku.

Sebnitz a Dolní Poustevna spolupracovaly také na modernizaci hasičských stanic. "Obě města získala jako partneři více než milion eur na nákup techniky. Následně jsme ještě budovu hasičárny opravili i z dotací ministerstva vnitra," uvedl starosta. Společně s hasiči z Gossdorfu měli čeští hasiči společné cvičení v poskytování první pomoci.

Jeden z dobrovolných hasičů přiznal, že například den před naší návštěvou místní požárníci vyjížděli na pomoc důchodkyni, která neodpovídala na ťukání na dveřích.

Covid znovu vztyčil hranice

Lidé na obou stranách hranice tu k sobě mají skutečně velmi blízko. Ukázalo se to obzvlášť v době covidu, kdy přechod mezi státy nebyl možný. Češi a Němci žijící na české straně se nemohli dostat do práce do Německa. A Češi, kteří bydlí v Sebnitzu, zase nemohli posílat svoje děti do české školy.

"Postavily se tady betonové zátarasy," vzpomíná starosta Holec. "Občas se třeba povolilo podat si přes hranice tašku. Celý výběžek se musel objíždět k jedinému otevřenému přechodu. Apelovali jsme proto i na ministerstvo, aby nám tady ty zátarasy odstranili," dodává.

Významný faktor v kvalitě života tu hraje příroda. Dolní Poustevna se nachází jen asi 20 minut autem od Národního parku České Švýcarsko. "Po nástupu do funkce jsem připravil projekty na revitalizaci parků a veřejné zeleně. Za osm let jsme investovali šestnáct milionů právě do tohoto odvětví," vysvětluje Holec, kterému prý dokonce říkali "zelený mužík".

"Jde hlavně o to  vyřezat stromy, které mají odžito. A na jejich místo jsme vysázeli tisíce keřů a rostlin a několik set stromů," popisuje. 

Problémy, které se stále nedaří vyřešit

Šluknovský výběžek se dlouhodobě potýká s řadou problémů. Nejvíce region podle starosty Dolní Poustevny trápí nedostatek praktických doktorů, gynekologů a celkově zdravotnických zařízení. Holec uvádí, že částečně převzal zdravotní péči lidí z Dolní Poustevny Rumburk, nicméně jsou tu stále lidé, kteří musí třeba za zubařem dojíždět do Liberce nebo až do Prahy.

Největší negativní reklamu regionu podle starosty v poslední době způsobily nepokoje v roce 2011. Šluknovsko se v té době potýkalo s vysokou nezaměstnaností a kriminalitou, vznikala zde i ghetta.

V srpnu téhož roku došlo k útoku mačetami v baru v Novém Boru. Následovaly demonstrace ve Varnsdorfu, do kterých se zapojila krajní pravice. Do akce muselo být povoláno na šest stovek policistů, kteří napjatou situaci v regionu měli uvolnit. Riziko eskalace se podle Holce od té doby naštěstí postupně snižuje.

Dotace mají svá úskalí

I s pomocí dotací se daří kvalitu života na Šluknovsku zvyšovat. Ústecký kraj navíc coby někdejší uhelný region patří spolu s tím Karlovarským a Moravskoslezským mezi tři kraje v Česku, na jejichž transformaci proudí ve velkém peníze z evropských fondů v rámci tzv. kohezní politiky neboli politiky soudržnosti.

Podle Holce ale není vše nastaveno ideálně. Kromě toho, že příprava projektů není lehká, narážejí obce při čerpání dotací na další překážky. "Na některé projekty se ani nevyplatí čerpat dotace, protože podmínkami se vám prodraží natolik, že je lepší zrealizovat je za vlastní finance," vysvětluje starosta Dolní Poustevny. Vadí mu hlavně způsob, jakým se naplňují dotační tituly.

"Je to běh na dlouhou trať. Když jdeme připravovat třeba cyklostezky, které vybudujeme za pět let, je to taková velká neznámá. V současnosti máme asi 46 projektů v běhu, ale nic není zadarmo. Musí to být odpracováno," uvádí Holec.

Místní svého starostu podporují. "Znám ho už jako malého, pan starosta je skvělý. Dříve to tu vypadalo jinak a on tady hodně udělal, třeba zrekonstruoval parky," uvedla například postarší žena, se kterou redakce přímo v obci mluvila. Mnohým ale připadá evropská politika vzdálená nebo se cítí, že v Bruselu Češi stejně nic nezmohou. Přesto se zde najdou lidé, kteří vnímají EU pozitivně. "Evropská unie tady pro nás dělá hodně. Dostáváme dotace, abychom se tu mohli mít hezky. Neděláme to jenom pro sebe, ale i pro okolí," řekla nám matka dětí sedící u hřiště.

Za tři měsíce stát počítá s tím, že na tyto účely vyplatí i s odvody asi 1,3 miliardy korun. Výdaje bude později uplatňovat jako pohledávku v insolvenčním řízení, řekl po čtvrtečním jednání s vedením huti a ostravského úřadu práce ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Doplnil, že bude jednat s insolvenčním správcem Liberty o tom, zda bude potřeba delší než tříměsíční překlenovací období. Pokud ano, musel by se změnit zákon.

Úřad zaměstnancům vyplatí náhradu za mzdu, kterou nedostali za květen, červen a červenec. Peníze začal prvním pracovníkům posílat už tento čtvrtek. Žádost o příspěvek podalo 3879 zaměstnanců, na zpracování žádostí se podílejí lidé i z dalších poboček úřadu práce v Česku. Vedení úřadu ocenilo to, že někteří zaměstnanci při podávání žádosti dali přednost svým kolegům, kteří jsou ve finanční nouzi. "O nic nepřijdou ani ti, kteří žádají později, výše náhrady je stanovena až do 1,5 násobku rozhodné částky za daný měsíc, což je aktuálně maximálně 65 011 Kč/měsíc," připomněl ředitel úřadu práce Daniel Krištof.

Pokud by bylo potřeba zajistit další podporu státu, musel by se podle Jurečky změnit zákon. Proto chce v příštích 14 dnech jednat se zástupci insolvenčního správce o tom, jak se situace vyvíjí. Pokud bude potřeba, je ministerstvo rychlou změnu zákona připravit, dodal.

"Chci slyšet představu insolvenčního správce o tom, jak chce zachovat výrobu, která tady v současné době běží, případně ji rozšířit tak, aby ideálně, v nějaké co nejbližší možné lhůtě, bylo možné třeba i část těch mzdových nákladů také financovat z vlastních zdrojů," řekl Jurečka. Doplnil, že výdaje, které úřad vyplatí jako náhradu nevyplacené mzdy, bude stát poté uplatňovat jako pohledávku v insolvenčním řízení.

"Situace není jednoduchá, je mimořádná, za poslední desítky let jsme se s tak masivním potenciálním propouštěním zaměstnanců nesetkali," řekl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Lukáš Curylo (KDU-ČSL). Připomněl, že zaměstnanci huti mohou žádat o bezúročnou půjčku 25 000 korun od Moravskoslezského kraje, která má lidem pomoci překonat nejhorší období, než dostanou vyplacené peníze. "K dnešnímu datu o tuto půjčku požádalo téměř 600 lidí," řekl Curylo. Rada kraje podle něj zasedá každý týden, aby půjčky schvalovala. Kraj má na půjčky připraveno 125 milionů korun.

Liberty Ostrava je v problémech od loňska. Od prosince, kdy společnost Tameh Czech zastavila huti dodávky energií, většina jejích provozů stojí. Převážná část zaměstnanců je od té doby doma. Vláda chce najít pro Liberty Ostrava investora. Případný zájemce o odkoupení huti Liberty Ostrava by podle odborníků měl ideálně zároveň získat i firmu Tameh Czech, firmy jsou provázané ekonomicky i technologicky.

Do úpadku poslal hutní podnik Krajský soud v Ostravě v minulém týdnu, učinil tak na základě návrhu, který na sebe podala samotná společnost. Uvedla v něm, že je v platební neschopnosti a její závazky po lhůtě splatnosti, které není schopna plnit, převyšují pět miliard korun. Insolvenčním správcem byla určena společnost TP Insolvence. Insolvenční správce už zahájil první kroky insolvenčního řízení. Jde například o analýzu stavu hutí či jednání s firmou i věřiteli.

Odbory se s vedením zadluženého hutního podniku dohodly na dodatku kolektivní smlouvy. Zaměstnancům zajišťuje zachování mezd ve stávající výši, řekli ředitelka pro personální záležitosti Liberty Ostrava Denisa Sedláčková a předseda základní organizace OS KOVO Liberty ČR Petr Slanina. Dodatek je platný do konce srpna.

Liberty Ostrava vyrábí ocel hlavně pro stavebnictví, strojírenství a petrochemický průmysl. Od roku 2019 slezská huť patří Liberty Steel Group z koncernu GFG Alliance britského podnikatele Sanjeeva Gupty.

Spotlight: Důchod podle Jurečky: Jasno je u některých ročníků. Chybí "chlapské slovo" opozice (více ZDE)

Změnou projde celá horní polovina náměstí, přibude stromořadí a zvětší se prostor pro pěší na úkor automobilů. V podzemí vznikne retenční nádrž na zachycení dešťové vody. Oprava se uskuteční na základě projektu od architektonické kanceláře Cigler Marani Architects, který vznikl už v roce 2005.

"Tramvajová trať byla nedílnou součástí Václavského náměstí 96 let. K jejímu zrušení bez náhrady došlo v roce 1980. Prakticky ihned se ukázalo, že metro je sice skvělé pro cestování na delší vzdálenosti, ale místní veřejná doprava v centru města se zhoršila," řekl technický ředitel dopravního podniku Jan Šurovský.

Výstavba začne tříměsíční výlukou ve Vodičkově a Jindřišské ulici. Dopravní podnik opraví nejprve trať ve Vodičkově mezi náměstím a Palackého ulicí. Zároveň dělníci opraví stropní desku stanice metra A Můstek, která se nachází pod kolejemi. Poté vybudují výhybky a odbočku z nynější trati směrem nahoru po náměstí. Po jejím dokončení se tramvaje na trať křižující náměstí vrátí.

Současně s tím začnou dělníci u stanice metra C Muzeum opravovat stropní desku stanice. Přitom zaberou část severojižní magistrály, když začnou odstraňovat vozovku, podkladové a izolační vrstvy. Řidiči tudy pojedou dvěma namísto nynějšími třemi jízdními pruhy.

"(Trať) umožní nové trasování linek, které poskytnou rychlá spojení," řekl náměstek primátora Zdeněk Hřib (Piráti). Po náměstí v budoucnu pojedou tři tramvajové linky. Jedna z linek přijede od Újezdu a Národní třídy, vyjede k soše svatého Václava a bude pokračovat do Vinohradské ulice. Druhá propojí Vršovice s horní částí Václavského náměstí, poté sjede do Jindřišské.

"Třetí je linka číslo 6, která bude mít kratší trasu a na I. P. Pavlova dojede přes Václavské náměstí," řekl Martin Šubrt, náměstek ředitele organizace Ropid, která plánuje pražskou MHD. Očekává, že tramvaje bude využívat 30 tisíc cestujících denně a postupně jich bude přibývat.

Tramvaje v horní části náměstí jezdily do roku 1980, o jejich návratu rozhodlo minulé vedení města v čele s tehdejším náměstkem primátora pro dopravu Adamem Scheinherrem (Praha sobě). "V šuplíku to leželo 13 let, získat povolení na území s mnoha vlastníky nebylo jednoduché," řekl. Oproti původnímu stavu budou tramvaje jezdit po stranách náměstí a uprostřed bude promenáda. Město také na náměstí počítá s utlumením provozu automobilů.

Václavské náměstí je dlouhé 682 metrů a přibližně 60 metrů široké. V roce 2020 začala rekonstrukce spodní části náměstí, kterou město už dokončilo. Poté pokračovaly práce na dvou menších plochách u kolejí z Jindřišské do Vodičkovy ulice, které už byly přípravou pro stavbu tramvajové trati v horní části.

Video: V Praze milujete auta víc než lidi. To chcete žít jak v Los Angeles? ptá se urbanista