Everesta, s.r.o.

200 ženských, to už je docela drbárna

Eliška Mouchová

Vztahy na pracovišti nejsou vždy jednoduché. Jaké to je, když na jednom místě pracuje deset mladých žen, jsem se zeptal Elišky Mouchové.
Eliška Mouchová – vedoucí obchodu s dámskou módou v obchodním centru Palladium (RM – responsable magasin), společnost Camaieu

Stala ses nejmladší vedoucí u Camaieu v České republice, byl pro tebe začátek těžký?
Teď už nejsem nejmladší vedoucí v Camaieu. Těžká byla spíše ta cesta, ale samotné začátky ve vedoucí funkci zase tak těžké nebyly, protože jsem na to byla docela připravená. A věk podle mě není rozhodující. To, že jsem byla jedna z nejmladších, nijak neovlivnilo, jestli ten začátek byl pro mě těžký nebo ne. Naopak pro mě byla výhoda, že už jsem v té době byla u Camaieu 3 roky.

Takže když jsi mluvila o tom, že jsi na to byla dobře připravená, tím jsi myslela ty zkušenosti, které jsi získala během předchozích 3 let u Camaieu?
Ano, přesně tak.

Přestože nástup na pozici vedoucí pro Tebe nebyl nijak obtížný, našlo by se v těch začátcích přeci jen něco, co tě na té manažerské práci překvapilo?
Když jsem předtím byla podřízená, tak mi práce vedoucí připadala strašně jednoduchá a myslela jsem si, že bych to zvládla minimálně stejně dobře. Asi každý má ze svého nadřízeného někdy pocit, že by to sám zvládnul líp. Myslí si, že některé situace by řešil líp a zachoval by se jinak. Ale ta realita je potom trošku jiná.

Jak bys stručně popsala tým, který vedeš?
Vedu desetičlenný tým složený ze samých studentek, které pracují na částečný úvazek. Každá studuje jinou školu, jedna studuje práva, další zahraniční obchod, jedna je téměř dostudovaná učitelka, jedna je zahradnice. Každá je prostě jiná, ale všechny spojuje zájem o módu.

Není složité to časově sladit, když jsou to samé studentky? Jak to děláš?
No je to těžké. Samozřejmě se jim snažím při sestavování časového plánu vyjít vstříc a stoprocentně se řídím podle jejich školních rozvrhů. Potom mají také nárok na své osobní požadavky, ale nesmějí si moc vymýšlet. Někdy je to pak na úkor vedoucí nebo zástupkyně, které mohou chodit do práce téměř kdykoli.

Obchodní centra jako je Palladium mají otevřeno denně, jak tvé podřízené snášejí práci o víkendech a svátcích?
Hned při přijímacím pohovoru jsou upozorněny na všechno, co s prací souvisí. Palladium je otevřeno 365 dní v roce, takže ony od začátku ví, že tam budou o víkendech, o svátcích, že budou v práci kolikrát do noci, když je přecenění nebo brzy ráno, když je inventura. A pokud to někomu nevyhovuje, najdeme někoho, komu to nevadí a není to pro něj problém.

Vznikají kvůli tomu nějaké konflikty? Například když se rozhoduje o tom, kdo bude mít ve svátek volno a kdo bude muset do práce?
Děláme to většinou demokraticky, takže se jich zeptám, kdo by chtěl jít a vždycky se někdo najde, protože svátky jsou placeny se stoprocentním příplatkem.

Jak s tolika dívkami vycházíš? Představa řízení ryze holčičího týmu ve mně vyvolává skoro hrůzu.
Myslím si, že s nimi vycházím dobře. Spíš je problém s tím, že Camaieu má už u nás 21 obchodů, což znamená přibližně 200 zaměstnanců a všechny to jsou ženské. Takže zvlášť v Praze, kde prodavačky přecházejí často mezi jednotlivými obchody, vzniká občas napětí. Je to docela drbárna, což mi trochu vadí. V rámci našeho týmu ale žádné problémy nevidím, protože holky jsou na sebe zvyklé a myslím si, že spolu pracují rády. Doufám, že se to tak ustálí na delší dobu. Navíc už vím jak na ně. Jednu stačí pochválit, jiná potřebuje odpovědnost, další musí cítit pevnou ruku.

Myslíš si, že se ve Vašem oboru (prodej) vytvoří užší vztahy na pracovišti než v jiných profesích?
Ani ne. Neřekla bych, že je tu nějaký lepší prostor pro získávání přátel. Myslím si, že to je jako v každé jiné práci. Většinou spolu pracují lidi, kteří už mají něco společného, a spojuje je obor, ve kterém pracují. Pak už záleží na tom, jaké mají povahy a jestli mezi nimi vznikne bližší vztah.

Některé z tvých současných podřízených byly předtím určitě tvými kolegyněmi a byly vlastně na stejné úrovni jako ty. Jak to přijaly? Jak přijaly tebe na místě jejich vedoucí?
Já jsem jim dělala nejdřív zástupkyni, a když odcházela původní vedoucí, tak si všichni mysleli, že vedoucí se stanu já, ale nestalo se. Já jsem odešla a pak se tam vystřídalo několik vedoucích. Když jsem se pak vrátila, přibližně polovinu mého týmu tvořily holky, se kterými jsem se znala již z dřívějška. A ty se na mě těšily, protože už mě trochu znaly a věděly, co ode mě můžou čekat. Samozřejmě si byly vědomy toho, že se něco bude muset změnit a že k nim budu muset přistupovat trochu jinak. Žádný problém v tom ale nevidím.

Přátelíš se s některými více i mimo práci? Není to problém?
Nějak více asi ne. Občas někam zajdeme. Do těch pozdních nebo spíš brzkých ranních hodin většinou zůstane jen pár z nás. S těmi, se kterými se znám nejdéle mám nejbližší vztah. Potom se zástupkyní je to samozřejmě ještě trochu jiné, protože spolu řešíme často věci, které se týkají krámu, takže spolu trávíme více času o samotě. Takže samozřejmě při tom přijde řeč i na jiné věci.

Co chlapi? Řešíte spolu i tohle téma?
Taky.

Jak moc?
Dá se říct, že často. Ale samozřejmě mimo pracovní dobu!
(nemístná poznámka redaktora: To určitě! (smích))

Je obtížné dávat zpětnou vazbu kamarádkám?
Ty starý holky, když takhle nazvu ty, které jsou u Camaieu už dlouho, nemám moc za co kritizovat a spíš je jen chválím, protože pracují opravdu dobře. No, a když dělám hodnotící pohovory na určitou etapu prodeje, kdy si povídáme jen ve dvou, tak si myslím, že jsou naopak rády, když jim něco řeknu. Spíš ty nové holky to berou jako výtku a není jim to moc příjemné. Takže si myslím, že lidé, se kterými se nadřízený zná lépe je to jednodušší, protože to přijímají líp. Samozřejmě nevím, jak se na to dívají ony.

To bychom měli vztahy mezi tebou a týmem. A co mezi holkama? Taková koncentrace progesteronu na jednom místě, neskřípe to někdy?
Už jsem to vlastně částečně řekla. Tým se teď trochu ustálil. Holky si spolu rozumějí a dokonce se hecují a předhánějí v práci. Jako třeba teď, kdy jsme měli takovou soutěž, tak se mezi sebou pořád špičkovaly. A to se mi líbí. Samozřejmě, že když se najde někdo, kdo do toho týmu nezapadne, tak je jasné, že tam dlouho nevydrží. Protože tým je na prvním místě a je nejdůležitější, aby fungoval.

Tak to je u vás podle mě výjimečnej holčičí tým. Protože s dívčím kolektivem mám jiné zkušenosti. Stačí, když si vzpomenu, jaké byly holky v naší třídě.
Je to tak. Když slýchám od ostatních vedoucích, jak to funguje jinde, tak si myslím, že u nás je to opravdu výjimečné, co se týká té komunikace uvnitř týmu.

Co bys doporučila manažerovi, který se ocitne v situaci, kdy převezme tým, který už je zavedený, kde se s nikým nezná a on tam přijde vlastně jako cizorodý prvek? Zažila jsi takovou situaci?
Ano. Zažila jsem to předtím, než jsem nastoupila do Palladia. Myslím si, že je důležité hned ze začátku nastoupit tvrdě a pak spíš polevovat než naopak. Než začít po dobrém a pak přitvrzovat. Rozhodně se musí začít tvrdě, aby pak bylo kam ustupovat. To je myslím nejdůležitější. A také, aby nový tým zjistil a poznal, že nový manažer ví, o čem mluví a že své práci rozumí. Třeba mně to hodně pomohlo, protože ty holky vědí, že ať se mě zeptají na cokoli, vím, co a jak a dokážu jim poradit. Tím člověk získá autoritu.

Komentáře

Poslat nový komentář

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.

Více informací o možnostech formátování

CAPTCHA
Toto je ochrana před spamem. Doplňte prosím výsledek.
18 + 2 =
Solve this simple math problem and enter the result. E.g. for 1+3, enter 4.
By submitting this form, you accept the Mollom privacy policy.