Navazujeme na první část pojednání o nově vyvinutém živočišném druhu - Homo grantus. Podrobili jsme ho výzkumu a přinášíme další poznatky z jeho života a chování.

Životní cyklus

Tvorové tohoto druhu jsou běžně aktivní zejména přes den v pracovní době. S tím, jak se blíží termín odevzdávání výzev (nebo monitorovacích zpráv či nabídek do VŘ) prodlužuje se jejich aktivita i do pozdních nočních hodin; dva dny před odevzdáním až do časných ranních hodin.

Krátce po skončení termínu se ukládají k několikadennímu spánku. Pokud jsou v tuto dobu přinuceni chodit do práce, mají prázdné skelné pohledy, mluví z cesty, odpovídají nesouvisle a v řeči mají obraty z projektových příruček. Tento stav se vrací k normálu za 2 – 5 dnů podle tělesné konstituce a délky výzvy.

Největší fáma

Nejčastější fámou, která se traduje o tomto druhu, je domněnka, že dotační analytici skutečně znají všechny dotační možnosti. Česká republika má jen v aktuálním dotačním období 24 operačních programů, z nichž každý se dělí do dílčích prioritních os a podprogramů. Navíc se pravidla mění od výzvy k výzvě. Čím víc toho schopný dotační analytik ví, tím víc si uvědomuje, kolik toho ještě nezná. Výhodu zde mají dobře organizované smečky, kde se jednotliví členové specializují na různé oblasti a vzájemně se doplňují.

Jedinci, trpící představou, že všemu rozumí, vše vědí jistě a mají 100% úspěšnost, jsou velmi pravděpodobně postižení horečkou zenga-zenga způsobenou nadměrným stykem s evropským new speakem a požíváním energetických nápojů. V buši se jim velkým obloukem vyhýbají i nosorožci.

Oidipovský komplex

Všichni jedinci druhu homo grantus mají ambivalentní vztah k řídícímu orgánu, který vypisuje výzvy, schvaluje projekty a řídí jejich administraci. Bez něj by neměli práci, od něj čerpají většinu informací a na něj stále nadávají, když se výzvy zdrží, omezí okruh žadatelů nebo když jsou jim zamítnuté projekty.

Poskytovatelem jsou v různých operačních programech různé orgány. Dlouhodobě nejspolehlivější co se informací a termínů týče, je Czechinvest (Operační program Podnikání a inovace), i když i on si díky velkým personálním změnám prošel před časem jistým výkyvem. Asi nejslabší pověst má Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (Operační programy Vzdělávání pro konkurenceschopnost a Výzkum a vývoj pro inovace). Ministerstvo práce a sociálních věcí, pod něž spadají dotace na vzdělávání zaměstnanců, rekvalifikace, firemní školky apod. v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost je někde v půlce hitparády.

Výtky nesměřují ani tak k vystupování úředníků, jako spíš k častým změnám informací – termíny plánovaných výzev se odsouvají o celé měsíce, náhle jsou na politickou objednávku vyhlášeny výzvy neplánované, informace podaná úřednicí A v úterý je úřednicí B ve čtvrtek zcela popřena. Aby nebylo mnoho žadatelů, objeví se ve výzvě omezující podmínka, o které se nikdy předem nemluvilo a která nemá vazbu na pravidla stanovená EU.

Lísání a empatie

Projektoví manažeři vědí, že musí empaticky koukat na projekt očima odpovědných úředníků na MPSV a expertních hodnotitelů a podle toho jej připravit.

V nedávné výzvě na vzdělávání zaměstnanců bylo např. napsáno, že nesmí žádat vzdělávací a poradenské instituce. Řada firem ale má v rámci svých kategorií OKEČ (nově CZ-NACE) některou z těchto kategorií, a proto to byla častá otázka na seminářích k výzvě. Zde bylo konstatováno, že pokud firma vzdělávání nebo poradenství má jako drobnou, doplňkovou činnost, zatímco se převážně zabývá jiným oborem podnikání, není to překážka žádosti. Kdo se řídil touto odpovědí a selským rozumem, možná skončil mezi 25% projektů vyřazených již v posuzování formální a věcné přijatelnosti. Oficiální kritérium totiž vzalo za rozhodující obor činnosti v posledním daňovém přiznání, které se přikládalo z jiného důvodů (splnění růstových kritérií). Řada IT firem, které v přiznání mezi jinými činnostmi měly i slovíčko „poradenství“ tak byla vyřazena. Jen na okraj, půvab vyřazení projektů už v tomto kole spočívá v tom, že je nikdo nemusí číst a bodovat.

Ještě více se je třeba lísat do přízně expertních hodnotitelů, což je o to těžší, že jde o heterogenní skupinu, která se navzájem často neshoduje (v poslední výzvě musela jít třetina projektů ke třetímu expertovi, protože první dva se rozešli v názoru, zda projekt doporučit, případně měli mezi sebou rozdíl více než 20 bodů ze sta). Hodnotitel – personalista nebo lektor dá třeba 93 bodů, protože je uchvácen logikou analýzy, navrženou formou a metodami vzdělávání a zpětnou vazbou. Hodnotitel – mzdový účetní dá bodů 76, protože za stejné peníze by se – sice méně koncepčně – dalo proškolit více lidí, nehledě na to, že autor projektu o 4 Kč přesáhl denní náklady na stravné dle vyhlášky, která sice není součástí výzvy, ale měl by ji přece znát.

Experti by sice projekt měli přečíst nejdřív jako celek, ale málokdo z nich to dělá - proto je třeba v každé kapitole vyzdvihnout klíčové otázky, které jsou předmětem hodnocení a zdůraznit je. Důležitý je také umělecký dojem, aby bylo vidět, že projekt není psán horkou jehlou.

Konkurenti a symbionti

Klíčovou otázkou při přípravě nabídky do výběrového řízení je, zda vůbec má smysl se ho účastnit. Často se stává, že dotaci zpracovala pro klienta smečka projektových manažerů, která žije v symbióze se smečkou lektorů, která je předem velkým favoritem, nebo že si klient nechal projekt sice někým zpracovat, ale vyhlédnutým dodavatelem je někdo, s kým má dobré zkušenosti (což je v obou případech lidsky pochopitelné, ale když napíšete dobrou, možná nejlepší, nabídku, která je předem odsouzena k nezdaru, je to k vzteku).

Odhadovači proto sledují lehké náznaky, jako je malý význam ceny v rámci hodnotících kritériích, zachvění hlasu personalisty, když tvrdí, že s nikým není předem domluven, nestandardní požadavky jako např.: kopie referenčních dopisů od klientů se zakázkami nad 1 mil. korun (většina společností v ČR má referenční dopisy v elektronické podobě, které lze ověřit na uvedených kontaktech a ne klasické dopisy), 3 reference nad 5 mil. Kč (když výše VŘ je 700.000,- Kč), specifický certifikát nebo členství v určité organizaci atd. Pokud na ně narazí, obvykle jdou hledat raději na další strom.